<p>ZLÍN: Na čtyři desítky knihovníků z Čech, Moravy a Slovenska hostila Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Odborný seminář nazvaný Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů se konal v rámci Měsíce české a slovenské kulturní vzájemnosti.</p> <p>Odborníci se v nových prostorách krajské knihovny, v 15. budově 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, rokovali od neděle 6. října do úterka 8. října.<br />
„Prvořadým cílem tohoto mezinárodního jednání byla podpora bibliografického úsilí zejména krajských a vědeckých knihoven, ale také setkání českých a slovenských odborníků na bibliografii, jejich vzájemná odborná diskuse, výměna zkušeností, ale také prezentace výsledků práce, především v oblasti české a slovenské bibliografie,“ přiblížila akci ředitelka Krajská knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Zdeňka Friedlová s tím, že kolokvium přispívá k prohlubování profesních a osobních kontaktů a vazeb mezi pracovníky českých, moravských a slovenských knihoven.<br />
Během tří dnů zazněly příspěvky, které byly vybrány na jarním zasedání Sekce pro bibliografii SDRUK. Jednalo se o tato témata: Osobní fondy v knihovnách (pozůstalosti, speciální sbírky apod.), Bibliografie a digitalizace, Prezentace oborových bibliografií, Místa česko-slovenských setkání, Regionální průmyslové podniky a průmyslníci v literatuře.<br />
Během setkání se knihovníci vydali také na exkurzi do Luhačovic, kde je čekala komentovaná kulturně-historická prohlídka města se zaměřením na osobnosti českého a slovenského kulturního života, které v Luhačovicích pobývaly. </p> <p>Kolokvia mají dlouholetou tradici. Konají se každoročně už od roku 1997. Jsou koordinovány Sekcí pro bibliografii Sdružení knihoven ČR ve spolupráci se Slovenskou národnou knižnicou a Slovenskou asociáciou knižníc. Setkávání navazují na dlouholetou spolupráci českých a slovenských bibliografů, první československá bibliografická konference byla uspořádána již v roce 1966 v Olomouci. Po ustavení Měsíce české a slovenské kulturní vzájemnosti se kolokvia stávají jeho součástí a konají se střídavě v některé z knihoven ČR a SR. </p> <p>Mgr. Michaela Mitáčková<br /> PR manažer</p> <p>14|15 BAŤŮV INSTITUT, příspěvková organizace<br />
Vavrečkova 7040, 760 01 Zlín<br />
M +420 736 505 513<br />
E michaela.mitackova@14-15.cz<br />
W www.14-15.cz</p>
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.