<p>SEDLČANY: Město (8 tis. obyv.) je spjato s českým skladatelem, houslistou a pedagogem Josefem Sukem. Jméno tohoto rodáka z nedalekých Křečovic nese ve svém názvu kulturní zařízení i místní kulturní dům.</p> <p>Duchovní stránku života již několika generací obyvatel města a širokého okolí významně a systematicky formuje zdejší kulturní dům. Jeho dějiny se začínají psát roku 1829, kdy byly divadlo, kino a další produkce integrovány do jednoho víceúčelového sálu v objektu zvaném Na Kocandě. Od roku 1929 se hrálo divadlo, promítaly se filmy a pořádaly plesy v restauraci U Karla IV. Po 2. světové válce již tyto provizorní prostory nevyhovovaly, a tak se započalo s výstavbou nového kulturního stánku, který byl veřejnosti do užívání slavnostně předán v roce 1954, a který se od roku 1967 nazývá Kulturní dům Josefa Suka v Sedlčanech (KDJS). Záhy poté však musí čelit stále většímu provoznímu zatížení, což vyústí v další stavební úpravy.<br />
V roce 1975 tak po rozsáhlé dostavbě vznikají tři sály, dále kinosál, klubovny a restaurační zařízení. Později nastává další problém s havarijním stavem jevištní techniky, což nakonec vede k rekonstrukci staré části KDJS. Poté – v roce 1991 – již mohou první návštěvníci obdivovat moderní hlediště, jeviště, nový balkon, a provozní technici pak technicky dokonalé provaziště. Po všech stavebních úpravách má dnes největší divadelní sál kapacitu 430 míst a malý koncertní 120 míst.</p> <p>Tato příspěvková organizace města, které ji dotuje zhruba 4 mil. Kč ročně, je v současnosti vyhlášeným kulturním centrem celého regionu. KDJS si pod svá křídla ještě vzal Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila postavenou svépomocí před více než 40 lety na Cihelném vrchu, čímž bylo vytvořeno zázemí volnému sdružení amatérů astronomů. To je podle jejich webových stránek „v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr“. </p> <p>Od počátku devadesátých let minulého století pod KDJS spadá také kino, v němž přes deset let funguje filmový klub promítající 1 až 3krát do měsíce. O prázdninách se v něm pravidelně koná přehlídka nejlepších českých filmů posledních let – Sedlčanské filmové léto. </p> <p>Z hlavní pestré nabídky kulturního zařízení jmenujme především divadelní představení, která jsou nejoblíbenější. Jejich příznivci mohou využít možnosti předplatného na sedm představení během sezony za zvýhodněnou cenu.<br />
Radnice kulturnímu zařízení vyšla vstříc zprostředkováním předprodeje vstupenek ve své budově, což díky snadné dostupnosti zásadně zvýšilo návštěvnost. To ostatně vyjádření ředitele KDJS Jiřího Šibravy, že „návštěvnost je – vzhledem k velikosti města a především vzhledem k současné ekonomické situaci ve státě – velice dobrá,“ jen potvrzuje.</p> <p>K dalším programům ředitel KDJS sděluje: „Divadelní představení sice hrají prim, nicméně lidé si k nám rádi zajdou také na koncerty vážné i populární hudby, na zábavné pořady, večery poezie, přednášky a výstavy obrazů, keramiky, fotografií.<br />
Nešidíme ani školní a předškolní mládež, nedělní odpoledne patří pohádkám. Též zde máme kurzy tance, konají se tu plesy, zkoušet a vystupovat u nás mohou divadelní ochotníci a ostatní zájmová sdružení, organizujeme velké šachové turnaje. Naopak radnice u nás pořádá schůze městského zastupitelstva a politických stran.“<br />
K finanční strategii J. Šibrava uvádí: „Významným finančním přínosem jsou dlouhodobé pronájmy volných prostor několika soukromým subjektům. Například restauračním zařízením, kadeřnictví, kosmetickému salonu, autoškole, právnické a notářské kanceláři nebo redakci týdeníku Sedlčanský kraj. Naopak krátkodobé pronájmy využívají různé podnikatelské společnosti a firmy pro prodejní a předváděcí akce a též soukromé osoby například na rodinné oslavy a podobně.“ </p> <p>K dlouhému výčtu všech aktivit je pro úplnost třeba ještě přidat publikační činnost. KDJS vydává vlastní Kulturní kalendář, významně se podílí na přípravě městského měsíčního zpravodaje Radnice, u příležitosti konání hudebního festivalu Sukovy Sedlčany každoročně připravuje brožuru a na městské internetové stránky dodává své aktuální informace.</p> <p>V současnosti zde pracuje 12 stálých zaměstnanců včetně správce hvězdárny. Na dohodu pak dva promítači kina, pokladník kina a pět divadelních uvaděček.</p> <p>Město se pyšní pořadatelstvím (společně s KDJS) známého hudebního festivalu Sukovy Sedlčany, který má za sebou již 46 ročník. Účinkovali na něm snad všichni význační čeští interpreti vážné hudby i řada předních zahraničních umělců. O své místo na žebříčku popularity se však hlásí také v roce 1990 obnovené městské lidové slavnosti ROSA. Město tak navázalo na tradici spíše náboženského charakteru pocházející patrně z konce 17. století a oslavující údajné vítězství Sedlčanských nad Janem Žižkou v roce 1420. Slavnosti ROSA probíhají pravidelně v měsíci červnu a část programu, který zajišťuje KDJS, je zpravidla stylizována právě do husitské doby.</p>
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.