Jiří Krtička & Jan Krtička: Spektra

Vernisáž výstavy: pátek 23. 2. od 18 hodin

Místo konání: Galerie Emila Filly, Velká Hradební 3118/48 (vchod z Dlouhé ulice), Ústí nad Labem

Vystavující: Jiří Krtička & Jan Krtička

Kurátorka výstavy: Adéla Machová

Pořadatel: Galerie Emila Filly – Lidé výtvarnému umění – výtvarné umění lidem, o. p. s.

Podporující instituce: Statutární město Ústí nad Labem, Ministerstvo kultury ČR, Krajský úřad Ústeckého kraje

Otevírací doba: ÚT – ČT 10-18 hodin, SO, NE 13-18 hodin

Termín výstavy: 24. 2. 2024 – 28.4. 2024

Komentovaná prohlídka s umělci a kurátorkou proběhne 16. 4. 2023 od 17.00 hodin

Název výstavy odkazuje k pestrému rozprostření ohledávaných krajinných struktur, ale i ke škále možností jejich zachycení buď formou abstraktního výrazu nebo pomocí postminimalistického výtvarného jazyka s přesahem do konceptuální tvorby. Umělecké zpracování probouzí vnímavost vůči poznávaným místům i našemu okolí, ale také nezbytnou otevřenost k námi opětovně vyhledávané a ideálně přesné identifikaci viděného. Kolikrát jsme procházeli krajinou a zaměřili vlastní pozornost na její drobné, ale přitom charakteristické detaily? A jak se vyvíjely přírodní, kulturní a historické charakteristiky určitého místa nebo oblasti? Nemluvě o tom, kolik krajin a zemí navštívíme, než si následně uvědomíme, že v nich lze najít určitou blízkou podobnost s místem, kde aktuálně žijeme?

Dílčí část výstavy tvoří umělecká díla inspirovaná islandskou krajinou, kterou Jiří a Jan Krtičkovi poznali každý v jiném roce i s jiným záměrem (turistika; umělecká rezidence). Teprve později vzájemně sdílí fascinaci zvláštním typem krajiny. Ta je zde v určitém smyslu, díky svéhlavým a nepředvídatelným přírodním procesům jako je silný vítr na pobřeží nebo aktivní sopečná činnost, neustále ve svém počátku. Georeliéf není neměnný, naopak podléhá změnám, formuje se do nových tvarů.

Jiří Krtička s respektem k malířským technikám vytváří malby v temných a zemitých barvách. Jednoduché tvary a úsporné linie vymezují skladbu barevných ploch – temná černá, prosvítající bílá, průzračná modrá, zářivě fialová, v  nichž rozeznáváme jeho zkušenost s přírodními fenomény doma i v zahraničí (např. Island, Pobaltí ad.). I přes abstrahované tvarosloví krajiny se před námi zrcadlí zachycené místo poodhalující jak nevyzpytatelnost přírody, tak její dočasný klid. S geometrickou abstrakcí, s přítomným otiskem krajiny, přichází Jiří Krtička již na konci osmdesátých let 20. století, kdy ohledal samotnou hranici monochromní malby cyklem „bílých obrazů“. S jemnou monochromií a lyrickým přístupem v malbě se v autorově tvorbě setkáváme doposud, jak ukazuje i nejnovější série maleb tuší.

V tvůrčích přístupech Jana Krtičky rozeznáváme komplexní uvědomování si prostoru a jeho daností. Z počáteční sochařské pozice se přesunul do multimediální sféry současného vizuálního umění, a to nejčastěji k práci se zvukovou stopou a transkripcí. Na první pohled nenápadné zvukové instalace si s sebou přináší jak volená témata, např. akustické ekologie, tak konstruují specifické umělecké situace. I přes počáteční analytický a kritický přístup pracuje s vizuální hrou a metaforickým jazykem. Nejnovější umělecké projekty Jana Krtičky reflektují ohledávaná místa a upozorňují tak na jejich efemérní rytmus každodennosti i možnou jemnou proměnlivost. Otevírají se například otázky, jak poznáváme prostředí a nakolik je naše zkušenost určující pro popisnost přírody? Utváří krajina naši identitu nebo ji naopak my naší přítomností ovlivňujeme?

www.gef.cz