Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960
PLZEŇ: Pod pojmem lidová kultura si lze představit relativně nesourodou směsici nejrůznějších projevů. Výstava vůbec poprvé kriticky sleduje jejich vztah k výtvarnému umění v českých zemích od počátku 19. století až po polovinu 20. století. Akcent klade na kulturu venkovského lidu, která sehrála v českém umění mnohem zásadnější roli než lidová kultura městského prostředí. Vernisáž se koná ve čtvrtek 28. února od 17 hodin ve výstavní síni Masné krámy, Pražská 18, Plzeň.
Výstava je připravena na téma 39. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny.
Od poloviny 19. století se lidové umění stávalo takřka oficiálním a univerzálním projekčním plátnem, na které jednotlivci, ale i skupiny, instituce a stát promítaly své politické, společenské a kulturní ideály. Prostřednictvím nejrůznějších manipulací bylo využíváno, či přímo zneužíváno k různým účelům.
Masové pokusy o oživování lidové kultury vycházely z představy, že společenství venkovského lidu a jeho kultura jsou základem novodobého národa a jeho kulturní identity. S lidovým uměním zde bylo zacházeno zhusta jako s účelovým konstruktem ve službách nacionalistické obrany budovaného národního společenství. Častou strategií bylo přivlastnění si forem lidového umění prostřednictvím citací či jejich transformací k novým záměrům a v novém kontextu.
Výstava, jejíž součástí jsou obrazy, kresby, sochy, fotografie a filmy, představuje díla známých i méně známých tvůrců, například Josefa a Quido Mánesa, Jaroslava Čermáka, Joži Uprky, Josefa Čapka, Václava Špály, Emila Filly a obsahuje i práce současných umělců odvolávající se na lidovou kulturu.
Výstavu připravili Tomáš Winter a Pavla Machalíková z Ústavu dějin umění AV ČR a Milan Pech z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Vychází k ní obsáhlá stejnojmenná publikace.
DOPROVODNÝ PROGRAM
Komentované prohlídky
7. 3. od 17 h – Pavla Machalíková (Ústav dějin umění AV ČR)
22. 3. od 17 h – Tomáš Winter (Ústav dějin umění AV ČR)
3. 5. od 17 h – Milan Pech (Katolická teologická fakulta UK)
Přednášky
13. 3. od 17 h – Historické prameny lidové písně a hudby na Plzeňsku
Přednáší Zdeněk Vejvoda (Etnologický ústav AV ČR).
29. 3. od 17 h – Kočár plný hudby
Lidové písně a zvyky představí soubor Gutta a etnoložka Marcela Poláková (Národní památkový ústav).
7. 5. od 17 h – Prvky tradiční kultury na Chodsku
Přednáší ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.
Tvůrčí dílna pro děti a rodiče
16. 4. od 16 do 18 h – Velikonoce v galerii
Rezervace a informace: rezabkova@zpc-galerie.cz, 377 908 536.
Více zde
Zdroj: Eva Reitspiesová, www.zpc-galerie.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818