Jak nepromarnit svůj talent
Podle vědců z NASA je 98 procent dětí kreativních, zatímco v pětadvaceti letech jsou to už jen dvě procenta populace, za což z velké míry může škola. Není to škoda? A můžeme to později ještě ovlivnit? Ano, pokud člověk své schopnosti a talent vědomě rozvíjí, a to i v nové životní situaci. V redakci Místní kultury nás toto téma zajímá hned ve dvou rovinách.
V seriálu rozhovorů Podnikavky na mateřské chceme dát prostor aktivním a šikovným ženám, které se během tzv. mateřské dovolené pustily do tvořivé činnosti. Zúročily ji a dokonce proměnily v profesní úspěch. Věříme, že jejich příběhy Vás zaujmou.
I doba tak vyšinutá a nenormální, jakou byla normalizace v Československu, nemohla zabránit vytváření spřízněných a hravých komunit. Není náhodou, že zejména amatérští divadelníci se po Sametové revoluci začali aktivně angažovat v občanském životě - zakládali spolky, občanská sdružení nebo rovnou vstupovali do politiky. Zkrátka „měli natrénováno“. Tato zkušenost jim ale zásadně změnila život. Jejich osudy, které současně zrcadlí 30 let ve svobodě, přiblížíme v cyklu Česká kultura před Sametem a po Sametu, zejména z pohledu neprofesionálního umění. Inspirativní čtení a tvůrčí naladění po celý rok Vám za redakci Místní kultury přeje
Lenka Jaklová
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818