Hrubá Hudba s Geisslers přinesou na Barču netradiční hudební fúzi starého s novým
PRAHA: Od baroka k discu, od folkloru k rapu, propojování zdánlivě nesourodých hudebních stylů je společným znakem kapely Hrubá Hudba a hudebníků z divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten. Geisslers pod názvem Let‘s baRock! přinášejí klasiku, disco i pop šmrncnuté barokem. Hrubá Hudba zase vychází z horňáckého folkloru, který ovšem nabízí v moderních úpravách Jiřího Hradila se syntezátory nebo bicími. Dva koncerty, dvou soubory, dva různé přístupy. Co se stane, když se tyto fúze rozličných prvků setkají na jednom místě, zjistíte ve čtvrtek 21. března v Kulturním domě Barikádníků v pražských Strašnicích.
Geisslers Hofcomoedianten není jen jedinečné divadlo, ale také songy, které nedostanete z hlavy. V podání pop-barokního bandu a pěti zpívajících herců uslyšíte výběr těch nejchytlavějších Geisslers písní v novobarokních aranžích skladatele Tomáše Hanzlíka. „Máme rádi výzvy a mezižánrové přesahy. V mnoha našich inscenacích moderně interpretujeme barokní hudbu a přibližujeme ji současnými prostředky dnešnímu divákovi. Tentokrát jsme k celému procesu přistoupili z druhé strany, kdy naše oblíbené songy z divadelních inscenací upravil Tomáš Hanzlík pro malý barokní orchestr,“ popsala ředitelka souboru Kateřina Bohadlová s tím, že společné vystoupení s Hrubou Hudbou dodává spojení starého s novým další dimenzi.
Hrubá Hudba je společný koncertní projekt nu-jazzové kapely Lesní zvěř, Horňácké muziky Petra Mičky a klávesisty Jiřího Hradila. Přináší pohled tohoto muzikanta, známého z kapel jako Tata Bojs, Umakart či Kafka Band, na tradiční horňáckou hudbu, její propojení s ostatními žánry a zároveň rozvinutí směrem k současným hudebním světům. „Koncem roku 2019 jsme vydali 2CD Hrubá Hudba, kde jsme se pokusili rozvíjet horňácký folklór v kombinaci s žánry, které se dříve u nás s folklórem nepojily. Chtěli jsme tak ukázat, že lidová hudba, aby žila, tak je třeba se jí věnovat víc ze široka a oslovovat i kulturní veřejnost, která by se běžně do kontaktu s folklórem nedostala. Zároveň však i dodat odvahy folklórní komunitě k větší otevřenosti k současné hudební řeči. Po třech letech koncertního sehrávání se z projektu stala kapela a z teoretických úvah realita. Společné muzicírování nás moc baví a rádi si ho s vámi užijeme“ dodává Jiří Hradil.
Ojedinělý koncert, na kterém se setkají žánrově zdánlivě naprosto odlišné světy, proběhne 21. března v Kulturním domě Barikádníků od 19:00 hodin (vstup do sálu od 18:15 hodin). Vstupenky lze zakoupit v předprodeji v síti GoOut a na pokladně KD Barikádníků.
Geisslers Hofcomoedianten již přes dvacet let tvoří současné hravé divadlo inspirované barokem. Neusilují ale o rekonstrukci původních barokních her a předloze dávají současný rozměr, objevují nadčasová témata, zapomenuté příběhy, odkazy slavných divadelních osobností a paralely mezi minulostí a současností. Od roku 2014 Geisslers pravidelně hrají na jevišti Divadla VILA Štvanice, kde také od roku 2015 pořádají festival pro rodiny s dětmi VILOmeniny. Od svého počátku jsou Geissleři součástí festivalu barokního divadla a hudby THEATRUM KUKS. Každoročně v létě vyráží soubor na turné napříč Českou republikou a pod hlavičkou Festivalu zámeckých a klášterních divadel oživuje místa s divadelní historií.
Hrubá Hudba je originální spojení dvou odlišných hudebních světů (Lesní zvěř & Horňácká muzika Petra Mičky), které na české hudební scéně dosud nemá obdoby. Hudební koktejl syrového horňáckého folkloru a nu-jazzu s prvky dalších hudebních žánrů. „Jiří Hradil do Hrubé Hudby investoval tři roky energie a ve spolupráci s Mičkou připravil nahrávku, která přepsala dějiny folklorní hudby,“ uvedl Zdeněk Neusar.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818