František Kinský znovu pátrá po šlechticích. Modrá krev koluje v dalších osmi rodech
ČR: Historie rodu Kinských, Schwarzenbergů, Lobkowiczů i Colloredů už byla divákům odhalena. Mnoho dalších šlechtických rodů ale dosud na představení čeká. Česká televize proto přichází s novými díly dokumentárního cyklu Modrá krev, v němž šlechticové i šlechtičny sdílí lásku k české zemi i úctu k odkazu předků. Premiérové díly se na obrazovce programu ČT2 objeví poprvé ve čtvrtek 5. září od 20 h.
„V mnoha zemích světa patří aristokraté mezi celebrity. Téměř každý jejich pohyb se neobejde bez pozornosti tisku. A nejen bulvárního. U nás je ale moc neznáme. Je to důsledek perzekuce z časů komunistické totality, kdy byly českým aristokratům vyvlastněny jejich rodinné statky, mnozí emigrovali a ti, co zůstali, přežívali v potupných životních podmínkách,“ vysvětluje režisérka Alena Činčerová.
V druhé řadě cyklu Modrá krev se objeví mnoho nových tváří reprezentujících rody Liechtensteinů, Wratislavů z Mitrovic, Bubnů z Litic, Belcrediů či Bartoňů z Dobenína. Česká šlechta ráda udržuje odkaz předků, její zástupci nemají ve zvyku si stěžovat a o svém životě vyprávějí navzdory nelehkým osudům s nostalgickou pokorou: „Většina z těch, co neemigrovali, byli vězněni, jejich potomci nesměli studovat, museli vykonávat ta nejpodřadnější zaměstnání. Například hraběnka Eleonora Bubnová z Litic myla nádobí v dietní jídelně u Bumbrlíčka. Byla šťastná, když se časem vypracovala na servírku a nosila denně sedmnáct obědů na jednom tácu. Hrabě Ludvík Belcredi po propuštění z tábora nucených prací jezdil s brněnskou tramvají a baronka Josefína Hildprandtová zase pracovala v Mototechně,“ doplňuje Alena Činčerová.
První řada Modré krve nabídla nový pohled na českou šlechtu a přinesla řadu překvapivých svědectví o životech šlechticů, i minulosti a současnosti jejich rodů. Ukázala jejich pozitivní náhled na svět, v němž nevnímají křivdy posledního století fatálně, naopak se na ně dívají s nadhledem a notnou dávkou specifického humoru. A přinesla také vizuálně pestrou podívanou po desítkách tuzemských i zahraničních památek. Podobně poutavá bude i druhá řada, kterou provede opět František hrabě Kinský. „Před všemi potomky šlechtických rodů, kteří se rozhodli vrátit se zpět na svá rodová panství a navracet jim znovu život, se hluboce skláním. Přestože prošli neuvěřitelnými příkořími, není v nich pocit křivdy, ale naopak obrovská pokora, noblesa, úcta k tradicím i vědomí povinnosti navazovat na odkaz předků,“ dodává kreativní producentka Lenka Poláková.
První řadu cyklu Modrá krev sledovalo na Dvojce České televize přes 420 tisíc diváků starších patnácti let s podílem na publiku dosahujícím 13 %. Vyznačovala se také nadprůměrným hodnocením spokojenosti, originality i zaujetí.
scénář: Alena Činčerová // režie: Alena Činčerová, Adéla Sirotková // dramaturgie: Josef Albrecht // kamera: David Ployhar, Jan Kníže, Ervín Sanders, Robert Novák // výkonná producentka: Olga Grossmannová // kreativní producentka: Lenka Poláková // průvodce pořadem: František hrabě Kinský
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818