FOK o Velikonocích uvede Janovy pašije ve scénickém zpracování Matěje Formana
PRAHA: Ze spolupráce FOK s režisérem Matějem Formanem vzešlo scénické zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha se souborem Musica Florea Marka Štryncla. Po úspěchu loňské premiéry se letos v kostele sv. Šimona a Judy konají hned tři reprízy, a to na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. V roli Ježíše se představí Jaromír Nosek a Evangelistu bude zpívat Jaroslav Březina.
Podobně jako ve Formanově zpracování Rybovy České mše vánoční, i v tomto představení je použita kombinace dřevěných loutek s kostýmovanými pěvci. Velkou dřevěnou loutku Ježíše Krista vytvořil výtvarník Josef Sodomka. Malovanou scénu na průsvitném plátnu doplňuje intimní atmosféra zadní části kostelní lodi sv. Šimona a Judy. „Scénický prostor jsem rozehrál pod kůrem s varhanami a symbolicky jsem využil malovaný triptych obrazů s krajinou kolem Jeruzaléma. Scénografii jsem rozdělil na chrámový prostor, symbolickou lokalitu Getsemanské zahrady a Golgoty,“ upřesňuje Matěj Forman.
„Pašije jsou jeden ohromný dramatický příběh, ať to člověk bere historicky nebo nějakou formou vnitřního prožitku. Připadá mi velice pravdivé ono pojetí křesťanství, kdy se příběh prožívá každý rok a podstata prožitku není v tom připomenout si něco, co tu bylo kdysi, ale zkusit ho prožít ve své současné situaci, věku, zkrátka jej nechat projít svým životem teď a tady. Je to vepsané i v hudbě, Bach příběh nijak nezkrátil ani neprodloužil,“ říká Matěj Forman.
Posluchači nejspíše znají Bachovo dílo v německém originále, nicméně pro hlubší proniknutí do příběhu se Matěj Forman rozhodl použít český překlad muzikologa Mirko Očadlíka. „I když mne mnozí z umělců upozorňovali, že se jedná o Bachovo ikonické dílo, stále jsem v počátcích příprav našemu týmu připomínal, že od zasvěcených znalců hudby vím, že český překlad existuje,“ vysvětluje Matěj Forman a dodává, že dramaturg FOK Martin Rudovský ho po usilovném pátrání v archivech skutečně nalezl.
Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského
„Pro Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha není třeba dlouhého úvodu. Těžko si představit Velikonoce bez nich. Jeho hudbu si nespletete s žádnou jinou. Poslouchat ji je jako vracet se do krajiny, která je našemu srdci známá a blízká. Krystalická hudební čistota a nekonečný proud harmonií na pozadí dramatického textu spolu vytváří okamžiky, ve kterých se nám všem tají dech. Letos se tedy společně vrátíme do míst, která známe, ale zkusíme se na ně podívat jinýma očima. Scénické zpracování režiséra Matěje Formana nám nabídne další rozměr fantastické krajiny Bachovy hudby a pozve nás hlouběji do dramatu velikonočního příběhu.“
Program
BACH – JANOVY PAŠIJE
28. března 2024 od 19:30 Zelený čtvrtek
29. března 2024 od 19:30 Velký pátek
30. března 2024 od 17:30 Bílá sobota
kostel sv. Šimona a Judy
JOHANN SEBASTIAN BACH
Janovy pašije BWV 245
Jaromír NOSEK | Ježíš
Jaroslav BŘEZINA | Evangelista
MUSICA FLOREA
Marek ŠTRYNCL | dirigent
DIVADLO BRATŘÍ FORMANŮ
Matěj FORMAN | režie, scéna
Vstupenky
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818