čtvrtek
20. září 2018
Svátek slaví: Oleg
Interiér prvorepublikové knihovny
© Archiv Moravskoslezské knihovny v Ostravě



Fenomén českých knihoven v osmičkovém roce – Moravskoslezský kraj

ČESKÁ REPUBLIKA: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Autor článku: 
Marie Šedá/jal

Seriál Místní kultury se po celý rok bude zabývat fenoménem české knihovny, od historie po současnost. Chce představit osobnosti, trendy, ukázat velké knihovny i knihovny v malých obcích bez profesionálních pracovníků, popsat, jak se knihovnám daří komunikovat s veřejnou správou, co jim chybí, čeho si naopak váží. Přejeme si, abychom tím i přispěli ke kulatým stolům v jednotlivých krajících, které hodlá jako dialog s veřejnou správou uspořádat Národní knihovna. A rovněž, a to především, vzdát hold knihovníkům, kteří svou profesi považují za poslání a službu společnosti.

Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu

 

Jak to vidí knihovníci v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj se představuje

Náš současný kraj zahrnuje šest správních celků – okresů (Bruntálský, Karvinský, Novojičínský, Frýdeckomístecký, Opavský a Ostravský). Kraj hraničí s Polskem, Slovenskem a s územními kraji Olomouckým a Zlínským.

Pro náš region je charakteristické, že nemá příliš velký počet obcí, ale počty obyvatel v nich jsou vysoké /1/. Nejvyšší počet obyvatel má krajské město Ostrava (cca 300 tis.), šest obcí má více než 30 tisíc obyvatel. Nejmenší obcí je Nová Pláň na Bruntálsku, kde žije 55 lidí. V kraji se potkávají lidé různých národností – kromě české je také silně zastoupena národnost polská, slovenská i romská. I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (včetně zlínské části jde o největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 5 přírodních parků a 131 maloplošných chráněných území. /2/

 

Síť knihoven v Moravskoslezském kraji

Knihovny v našem kraji navazují na historii 19. století. Stejně jako v jiných oblastech, tak i na Těšínsku měla kniha nezastupitelný vliv na vývoj kulturního života. Významnými kulturními centry byly farnosti, vznikaly i neformální utajované selské knihovny (tam probíhalo vzájemné půjčování evangelických knih). Další knihovny vznikaly koncem 19. století (Český čtenářský spolek ve Frýdku). Snahou národních buditelů vznikaly knihovny různých spolků, osvětových besed a jiných organizací (např. Matice Frýdecká, Matice místecká, Matice Opavská, Národní jednota, Česká beseda, Národní jednota, různé čtenářské spolky aj.). Jazyková různorodost s sebou nesla i vznik knihoven různých menšin – německé i polské. Jednatelství pro německou lidovou osvětu v Československé republice vyvíjelo snahu, aby německý lid i každý jednotlivec tohoto jazykového společenské v Československé republice zůstal v úzkém kontaktu s kulturní tradicí svého národa. Na základě těchto snah vznikla Společnost pro německou lidovou kulturu v ČSR (Gesellschaft für deutsche Volkskultur in der C.S.R.). Hlavním úkolem této organizace bylo rozšíření myšlenky německého lidového knihovnictví. /3/

 

Spolek na zakládání knihoven ve Slezsku

Koncem 19. století se dále šířily myšlenky na zakládání knihoven na Těšínsku. Tento úkol později převzal samostatný Spolek pro zakládání knihoven ve Slezsku. Ten vznikl z podnětu některých mladších kněží z Opavy a okolí za spolupráce šesti profesorů českého gymnázia v Opavě. Ustavující valná hromada se konala 24. 9. 1891 v Opavě. Účel spolku formuloval důstojný pan Florian Lužný takto: "Z Ostravska na Opavsko vane vítr, který je nebezpečný v ohledu národním i náboženském; a tomuto dvojímu nebezpečí, které se šíří novinami i časopisy, neubráníme se jinak nežli dobrými lidovými knihovnami. Proti knize je třeba postaviti knihu." Z podnětu Matice Opavské a pomocí tohoto spolku byly založeny nebo doplněny knihovny na mnoha místech Těšínska. Činnost tohoto spolku byla zaměřena nejen k zakládání knihoven, ale i k rozesílání časopisů. /4/

 

První knihovnický zákon

S uzákoněním prvního knihovnického zákona vznikaly knihovny převážně v české části kraje; příhraničí bylo typické tím, že historie jejich knihoven se datuje od pozdějších let (např. knihovny v Rýmařově, Krnově, v Bruntále a také v Českém Těšíně vznikaly až po druhé světové válce.

 

Knihovny zažívaly i období segregace

Už v roce 1914 se poukazovalo na to, že v knihovnách je braková literatura. „Bohužel, naše knihovny jsou pořádně zanedbány. Nenalézáme v nich to, co by tam na předních místech mělo býti: sbírka všech děl slezských autorů = Čechů, českých i moravských a teprve překlady z cizích luhů. V našich knihovnách jsou po většině knihy darované, braky, které se dárcům nehodily..."

Další vyřazování s sebou přinesla druhá světová válka. Výnosem ze dne 14. března 1939, č. 42/39-IV/4, uložilo ministerstvo školství a národní osvěty všem českým knihovnám obecním vyloučit ze svých fondů literaturu propagující myšlenky a program komunismu. Mezi prvními byly z knihoven vyřazovány knihy českých a slovenských autorů, kteří se ve svých spisech stavěli proti fašismu, po nich přišla na řadu literatura přeložená z angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny a rovněž každá kniha, jejímž autorem byl Žid.

„V souvislosti s touto vyhláškou se ve frýdecké knihovně dělala řada opatření na záchranu vyřazovaných knih. Po dohodě s knihovníkem Drahoslavem Gawreckým a jeho další spolupracovnicí Boženou Kubalovou byly upravovány seznamy, přepisovány a "závadné" knihy z nich byly vyloučeny a odstraněny ještě před příchodem revizních orgánů. Tyto knihy byly zabaleny a uschovány buď u soukromých osob (čtenářů) nebo u členů knihovní rady a po osvobození byly vráceny do knihoven. Některé knihy byly v přírůstkovém seznamu označeny za ztracené nebo zničené. O záchranu mnohých knih se zasloužil mj. i vrchní strážmistr Novák z četnické stanice ve Frýdku, který předem upozorňoval na nové seznamy knih na indexu. Díky tomu byly knihy z knihovny odstraněny dříve, než se dostavila příslušná komise.“

V knihovně v Brušperku tehdejší pan knihovník Haas knihy, kterým hrozila likvidace, schoval ve svém domě a „zazdil“ je do tajných prostor, aby se po válce mohly vrátit ke svým čtenářům.

16. prosince 1941 bylo vyhláškou Bezirksbehörce in Friedberg (podle zákona č. 125/1927 Sb., článek 3) bylo ve „veřejném zájmu“ zakázáno nejen půjčovat knihy občanům židovské národnosti, ale také vstup do všech knihoven a čítáren, obrazáren, muzeí, archivů aj. /5/

„Krutý osud stihl fondy dělnických knihoven za polské a německé okupace v Petřvaldě. Pokud knihy si členstvo nerozebralo, byly spáleny." /6/

Třetí vlna vyřazování „závadných knih“ z veřejných knihoven proběhla v roce 1970. Na krajský národní výbor byli pozváni všichni odborní pracovníci knihoven a odpovědný pracovník KNV jim diktoval seznamy autorů, jejichž díla bylo nutné z knihoven vyřadit. /7/ Knihy autorů (i překladatelů), kteří nevyhovovali politickému režimu, byly označeny v přírůstkových seznamech písmenem Z, z knihoven byly odvezeny, zabaleny do balíků, zapečetěny a uloženy v depozitech krajských či okresních knihoven. Vyřazovány byly i „nevhodné“ časopisy a vysokoškolská skripta. Někdy byly z knihoven vyřazeny i knihy autorů, kde došlo k pouhé shodě jmen. Tyto tituly se mohly půjčovat jen na základě potvrzení (např. z fakulty), že budou použity k diplomové či kandidátské práci. Do knihoven se vracely těsně před rokem 1989.

 

Jaký význam mají knihovny v ČR v dnešní době – v době elektronických médií a sociálních sítí. Obešli byste se bez nich?

To je velice individuální. Jsou lidé, kteří se bez knih obejdou celý život. Stejně jako jsou lidé, kteří se celý život obejdou bez návštěvy hokejového utkání, bez návštěvy, muzea či galerie…

V poslední době se ale objevuje takový „tichý trend“ – čtení tištěných knih nebo návrat k nim. Možná je to posunem vnímání mladších generací – část z nich se vrací k přírodnímu stylu života, zakládají si rodiny, uvědomují si sílu slova v souvislosti s vývojem svých dětí. K takovému posunu pomáhají knihovny, třeba aktivitami jako je Knížka do života, Knížka pro prvňáčka. V souvislosti s potřebou či „nepotřebou“ knih jsou velmi zajímavé výzkumy čtení a čtenářství nebo také narativní rozhovory se čtenáři. /8/ Z toho lze vypozorovat, že každý z nás může mít v životě tzv. čtenářskou pauzu, z vášnivého čtenáře se může stát čtenář občasný. Vše souvisí s životem jednotlivce. Proměna čtenáře tištěných knih na čtenáře jen knih elektronických? Může to tak být, ale spíše jde o kombinaci a využití více typů médií.

A knihovny v současné době? Vidíme to kolem sebe – proměny knihoven na místa zajímavá, atraktivní, potřebná. Jde o prostor, který zaručuje jistotu – klid, bezpečí, zážitek. A to už je v rukou jejich zřizovatelů, vedení i personálu knihoven. Knihovny u nás se mohou srovnávat s knihovnami v zahraničí, opravdu se nemáme za co stydět. Problémem je ale nepříliš dobrá zkušenost v oblasti spolupráce škol a knihoven, nebo spíše systému vzdělávání na straně jedné a využívání bohatého potenciálu knihoven na straně druhé. V této oblasti bychom se měli inspirovat (např. knihovnami v Itálii, Dánsku, Německu…).

 

Jak oslavíte osmičkový jubilejní rok? A jaké možnosti v této souvislosti máte jako TOP knihovna regionu?

Městská knihovna Klimkovice (4 450 obyvatel)

V roce 2018 nás provází celoroční projekt s názvem „Osudové osmičky", který realizujeme ve spolupráci s kulturním a informačním centrem, místními spolky a organizacemi. Postupně připomínáme důležité události, které ovlivnily nejen dějiny našeho města, ale i celého českého státu.

„Vše začalo již v parném létě roku 2017, kdy jsme se sešli (zástupci tzv. letopisecké komise města, městské knihovny a informačního centra) a začali plánovat jak co nejdůstojněji a smysluplně připomenout výročí s osmičkou na konci. Prvním počinem bylo vytvoření loga, které doplňuje všechny projekty. Logo nám vytvořila grafička Klára Balhar a již jsme ho uváděli na všech plakátech, aby návštěvníci ihned rozeznali klimkovický celoroční projekt." /9/

1918 - V červnu jsme v našem projektu Osudové osmičky zavedli své návštěvníky v rámci Zámecké literární noci do prostředí končící éry Rakouska – Uherska a nastupující nové republika. Jelikož oslavy vzniku republiky nás čekají v říjnu, zámecká literární noc se nesla ještě v duchu vídeňských valčíků, šustících krinolín a pánů v klobouku. Ve spolupráci s Muzeem Novojičínska byly vystaveny originální klobouky z hlav pánů T.G.M., Jana Masaryka nebo Edvarda Beneše. S Davidem Glocknerem návštěvníci diskutovali o tom, zda náš první prezident byl opravdu synem Františka Josefa I., k poslechu hrál vídeňské valčíky akordeonový soubor, došlo i na pochod Radeckého nebo se všichni mohli občerstvit v improvizované vídeňské kavárně. Naši klimkovičtí ochotníci četli s patřičným komentářem a hereckým projevem, zápisy radních z 19. století. Výjimečně byla zpřístupněna kaple rodu Wilczeků v kostele Sv. Kateřiny Alexandrijské, protože hlavní postavou celé zámecké noci byla hraběnka Nora Kinská – Wilczeková. /10/ Díky svolení slavné rakouské spisovatelky a režisérky Moniky Czernin a panu knížeti Hansi Adamovi Lichtenštejnského mohla být vystavena bohatá fotodokumentace o této naší slavné hraběnce.

1938 - Abychom připomněli i takové neslavné výročí z roku 1938 jak dospělým, tak i dětem, žáci literárně – dramatického oddělení sehráli hru podle knihy Johna Boyna Chlapec v pruhovaném pyžamu. Byl to velmi emociální zážitek.

1948 - I letošní masopustní průvod byl naladěn na neslavné výročí Února 1948.

1958 - Velkou akcí bylo divadelní představení žáků ZUŠ Klimkovice v rámci slavnostního koncertu v kině Panorama, které bylo rovněž postaveno v roce 1958.

1968 - První farmářské trhy – jarní jarmark se nesl v duchu 60. let. V hlavním městě naší republiky se odehrávalo „pražské jaro“, my jsme měli „ klimkovické jaro“. Výstava dobových fotografií (móda, architektura, společenské dění, umělci angažovaní i protiproudu) zaplnila náměstí. Žáci ZŠ Klimkovice připravili taneční vystoupení z filmu“ Rebelové“ a jazzová kapela hrála a zpívala hity let šedesátých. Fotografie připomněli návštěvníkům osudové dny v srpnu 1968 nejen v Klimkovicích.

1978 - První akcí, a to doslova první v roce, 1.1.2018, byla komentovaná procházka se zástupcem dopravního podniku. Návštěvníci si připomněli dobu, kdy 1. 1. 1978 vyjela po klimkovické trati poslední tramvaj.

A co nás ještě čeká?

To hlavní přijde na podzim 2018. V říjnu proběhnou na náměstí podzimní farmářské trhy – celé se ponesou v době vznikající první republiky. Vystaveny budou autoveteráni, zahraje swingová kapela a zazpívají Famózní klimkovické pjenice, historické kostýmy, ke shlédnutí bude bohatá fotodokumentace na velkoformátových panelech.

Hlavní oslavy proběhnou samozřejmě 28. 10. 2018, kdy se zapojí všechny organizace a spolky, vystaví své slavnostní prapory (hasiči, skauti, sokoli, DTJ, klub vojenské historie a klimkovičtí hulání aj.) Pietní akt proběhne u památníků 1. světové války.

Celý měsíc (od 17. 10. – 17. 11. 2018, slavnostní vernisáž za účastí hostů) se bude konat velká výstava v kostele Nejsvětější Trojice v Klimkovicích ve spolupráci s Centrem české historie v Praze s názvem Osudové roky české státnosti. Součástí výstavy bude paralelně i výstava osudových osmiček v městě Klimkovice, důležitá data (např. první telefon, školství, živnostníci apod.). Podklady zapůjčili potomci rodů sedláků z Hýlova a jim bude věnována celá část výstavy. Ukázky mapují život obyčejných lidí v době před a po vzniku první republiky. Pro žáky budou připraveny edukační programy v rámci výuky dějepisu.

Během celého roku probíhají komentované procházky po Klimkovicích a blízkého okolí s panem kronikářem Jiřím Pillichem, vždy tematicky zaměřené. O prázdninách začínáme s osudovými osmičkami.

 

Jak oslavíte osmičkový jubilejní rok? A jaké možnosti v této souvislosti máte jako knihovna v příhraniční oblasti?

Městská knihovna v Krnově (26 116 obyvatel)

Letošní rok je významný tím, že jeho letopočet končí číslovkou osm, což je pro naši republiku z historického pohledu docela zásadní. Přelomových událostí, které se v naší minulosti odehrály právě v roce končícím osmičkou, není totiž zrovna málo. Ta nejvýznamnější a zároveň jubilejní připadá nyní na sté výročí od založení naší republiky. V této souvislosti připravujeme na podzim několik akcí pro nejširší veřejnost. V první řadě chystáme ve spolupráci se Slezským muzeem v Opavě přednášku o vzniku první republiky, dále přednášku o legionářích (nejen těch, kteří jsou známí především z ruské fronty). Naše pozvání přijalo i Studio bez kliky, které představí osobnost Vojtěcha Preissiga, umělce a tiskaře působícího v období první světové války. Jeho náborové letáky do Československých legií, podpora vzniku samostatné republiky a první návrh československé vlajky z něj dělají jednoho z nejvýznamnějších představitelů zahraničního odboje a světově proslulou osobnost na poli grafiky a typografie. Výstupem této akce by měl být vlastnoruční tisk dobového plakátu. Speciálně pro děti je pak připravena výtvarná soutěž, která spočívá ve tvorbě dobové pohlednice s tématem 1. republiky, nejlepší práce budou následně vystaveny v oddělení pro děti.

 

Jak oslavíte osmičkový jubilejní rok? A jaké možnosti v této souvislosti máte jako krajská knihovna?

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (299 524 obyvatel)

V „osmičkovém“ roce jsme se soustředili na období 100. výročí republiky. Pod hlavičkou Račte vstoupit aneb sensační tourné světem první republiky probíhá mnoho aktivit – Ostravská muzejní noc s podnázvem „První republika – to nebyl jen Masaryk či velké dějinné zvraty, ale i zajímavý každodenní život obyčejných lidí“ představila právě tyto důležité maličkosti, které tvořily kolorit tehdejší doby - hudba první republiky, sladké speciality, cvičení v duchu sokolských tradic, dobová móda, automobily, bankovky, literární hrdinové, známé firemní značky. Ve vstupních prostorách knihovny je v létě umístěna výstava prvorepublikových tiskovin Tisknu, tiskneš, tiskneme. Naše čtenáře můžeme před koncem roku pozvat na přednáškový cyklus o životě za první republiky: Žena v období první republiky (postavení ženy, domácnost, každodenní život, móda, kuchyně), Tovární města Baťova komplexu, Poslanci a senátoři Národního shromáždění Republiky Československé zvolení za volební obvody Ostravy (nejen Prokeš a Chalupník) a přednáška na téma interiéry první republiky s názvem V hledáčku architekta.

S využitím dokumentů pocházejících z fondů knihovny a regionálních a celostátních paměťových institucí je připravována reprezentační výstava Prvorepublikové knihovnictví. Tady máme skvělého partnera - Knihovnu města Ostravy. Dvacet panelů bude vystaveno v obou institucích (a pro zájemce nabízíme i jejich zapůjčení. /11/

A bonus pro čtenáře - dne 28. 10. 2018 budou v rámci oslav 100. výročí Československé republiky předány slavnostně čtenářům prostory zrekonstruované půjčovny. Zároveň proběhne Den otevřených dveří MSVK a vernisáž výstavy Prvorepublikoví knihovníci. Půjčovna bude otevřena slavnostním přestřižením pásky, které proběhne za účasti prvního náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáše Curyla a primátora Ostravy Tomáše Macury.

 

Spolupracujete s nějakou zahraniční knihovnou, a to nejen v oblasti knihovnictví, ale i na vzájemném kulturním projektu?

Městská knihovna Český Těšín (25 092 obyvatel)

Jsme jedna z mála knihoven, která má „svou“ sesterskou knihovnu za hranicemi. Jde o Pučku knjižnicu i čitaonicu v Daruvaru. Přestože je každá z nás z jiné země, máme společný český jazyk, kterým v Daruvaru hovoří téměř 20 % zde žijících českých krajanů. Díky početnosti zdejší české menšiny je Daruvar českým "hlavním" městem Chorvatska. O naše krajany, kteří si udržují svůj národní jazyk a národní tradice, se stará v Chorvatsku řada institucí. Jednou z nich je ústřední krajanská knihovna pro českou menšinu v Chorvatsku, která je součástí výše zmíněné Pučki knjižnice i čitaonice v Daruvaru. /12/

 

Víte, že:

  • Velmi známým a památným čtenářským místem ve Starém Městě u Fryštátu byl mlýn Jana Laštůvky, který byl již roku 1852 odběratelem českých knih?
  • V roce 1890 založila Moravsko-slezská beseda se sídlem v Praze knihovnu v Novém Jičíně nazvanou jako Škodova knihovna a hlavní skupinu čtenářů tvořili od počátků v r. 1890 až do konce okupace v r. 1945 dělníci, učni, řemeslníci a služebnictvo, kteří se podíleli na řízení knihovny?
  • Knihy v Krnově byly již v roce 1921 pojištěny proti požáru?
  • V Krnovském týdeníku se v roce 1939 objevila zpráva, že „Čtení knih se jeví na dlouhou dobu přebytečné?“
  • Ve 30. letech 20. století byli Češi v Krnově vnímání jako menšina?
  • Krajská knihovna v Ostravě v 50. letech zapůjčila okresu Krnov svůj bibliobus značky Praga?
  • Drahoslav Gawrecki působil nejprve jako knihovník ve Frýdku a v 50. letech 20. století stál při zrodu krajské knihovně v Ostravě.

 

Co pro vás znamená knihovna a jak vás ve vašem životě ovlivnila?

Je to taková klasika – doma se vždycky hodně četlo. A protože jsem byla nejmladší, všichni kolem mě si mohli číst a já jsem ještě nechodila do školy... a tak jsem se nějak naučila číst sama. Moje první knížka, kterou jsem si přečetla, byla Gaston od Miroslava Ivanova. Možná trochu netypická.

S rodinou jsme chodili u nás na vesnici do knihovny – v neděli bylo otevřeno, knihovna „voněla“ knihami a my jsme si mohli volně vybírat knihy. Pro dobré čtenáře pan knihovník Ryba odemkl i skříň, kde byly Knihy odvahy a dobrodružství.

V knihovně jsem začala pracovat v roce 1982. Půjčovala jsem knihy v malé obci, pracovala jsem ve střediskové knihovně, chvíli v muzejní knihovně, pak v městské knihovně. Jak říkám – jsem knihovník – turista. Ale všechno, co jsem se tam naučila, mohu využít při své práci v krajské knihovně. Nejen znalosti, ale také kontakty na knihovníky, vazby na různé knihovny. Je to taková cesta, která má smysl.

Pracovat v knihovně jsem si přála, splnilo se mi to. Jak se říká – dej si pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit. Splnilo se mi to. Díky své pracovní pozici jsem se dostala dále od knih, ale hlouběji do knihovnictví. Naučila jsem se chápat smysl teoretické roviny knihovnictví, poznala jsem díky své práci i potřeby obcí. Společně se učíme propojovat činnost knihoven a obcí.

Nemám ráda otázky, zda knihovny mají smysl nebo nemají. Obrátila bych to jinak – má smysl vzdělávání? To asi nikdo nezpochybňuje – a proto… knihovny mají smysl.

 

PhDr. Marie Šedá,  vedoucí oddělení

Centrum vzdělávání a regionálních služeb, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

 

 

Poznámky k textu

/1/ Počet obcí v MSK je 300, obyvatel je 1 233 280. Zdroj: https://www.msk.cz/verejna_sprava/obce.html

/2/ Blíže https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravskoslezsk%C3%BD_kraj    

/3/ SOV Bruntál se sídlem v Krnově, karton č. 690, inv. č. 1094. 

/4/ V r. 1898 Spolek rozšířil 1120 knih a knihovnám předplácel 32 časopisy.  

/5/ Viz příloha.

/6/ Kronika Městské lidové knihovny v Petřvaldě, okres Karviná

/7 K této akci se nedochovaly žádné oficiální seznamy zakázaných autorů a titulů.

/8/ TRÁVNÍČEK, Jiří. Česká čtenářská republika: generace, fenomény, životopisy. Brno: Host, 2017. ISBN 978-80-88069-50-8.

/9/ Zuzana Konvičková, vedoucí MěK Klimkovice

/10/ Její ostatky jsou uloženy v kapli rodu Wilczeků.

/11/ Pro vytvoření výstavy byla získána dotace Statutárního města Ostravy v rámci projektu 100 let.  

/12/ Blíže zde: http://www.daruvar-tesin.wz.cz/

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Lidé, kteří navštíví vybrané objekty ve správě Národního památkového ústavu, mohou dostat volnou vstupenku do vybraných objektů Středočeského kraje. Smlouvu o spolupráci a vzájemné propagaci schválili středočeští radní.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
20.09.2018

KUTNÁ HORA: Se skvělým úspěchem kutnohorského Českého muzea stříbra, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje, se seznámili krajští radní na svém posledním jednání. „Muzeum získalo ocenění Certifikát výjimečnosti za rok 2018, které uděluje největší cestovatelský web na světě TripAdvisor. Bylo mu uděleno za hlavní expozice v objektu Hrádek, které byly nepřetržitě po dobu pěti let vysoce hodnoceny návštěvníky,“ informoval radní pro oblast kultury Karel Horčička (ČSSD).

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
20.09.2018

ČR: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
Články a komentáře
20.09.2018

ČR: Ministerstvo kultury  vyhlašuje pro rok 2019 výběrová dotační řízení na projekty v těchto programech:

Celá ČR
Granty, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje, Nepřehlédněte
19.09.2018