Exponát měsíce dubna / foyer teplického zámku / vstup zdarma
TEPLICE: Vystavené modely z dílny světoznámého přírodovědce a obchodníka Václava Friče (1839–1916) představují dvě skupiny prvoků, tedy organismů, jejichž tělo tvoří jediná buňka schopná vykonávat všechny životní funkce. Skutečná velikost vystavených prvoků je 1 μm až několik mm, výjimečně i několik cm. Nejmenší druh by se vešel do jednoho centimetru krychlového v počtu jedné miliardy kusů.
Václav Frič (1839–1916) pocházel z rozvětvené pražské rodiny, do níž patřilo mnoho dalších významných osobností působících v různých oborech. S pomocí bratra Antonína otevřel v roce 1862 obchod v pražské Vodičkově ulici, který v roce 1871 přestěhoval do vlastního domu ve Vladislavově ulici čp. 21. Tento podnik s obchodní značkou trilobita měl výkladní skříně plné rozmanitých a zvláštních předmětů, které vzbuzovaly obdiv a pozornost milovníků přírody. V. Frič dodával zoologické preparáty, minerály, horniny a pomůcky pro přírodovědce do škol, sběratelům, muzeím a univerzitám, zejména evropským, ale i do celého světa. Po smrti V. Friče převzal firmu jeho syn Jaromír Frič. Ten v roce 1959 ukončil její činnost a skladové zásoby přírodnin převzalo Národní muzeum v Praze. Bohatá činnost firmy V. Friče se zapsala do dějin přírodovědy a není snad na světě významného přírodovědného muzea, které by od něj nemělo ve svých sbírkách nějaké exponáty.
Miroslav Žemlička, kurátor zoologických sbírek
Literatura
http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FRIČ_Václav_14.3.1839-10.6.1916
VELEBIL Dalibor: Obchod s přírodními V. Friče a jeho přínos mineralogické sbírce Národního muzea (Praha). Časopis Národního muzea (Praha), řada Přírodovědná. Praha: Národní muzeum, 2022, 191 (1), 19–38. DOI:
Spodní a prostřední police
Dírkonošci (Foraminifera) zahrnují převážně mořské bentické organismy, jejichž biomasa dosahuje neobyčejných rozměrů. Schránky dírkonošců jsou vytvořeny převážně z CaCO3. Podílely se na vzniku mohutných vápencových usazenin (křídové útesy). Zachovalé schránky fosilních dírkonošců z mořských sedimentů jsou využívány v geologii k datování geologických vrstev (stratigrafie), nebo při vyhledávání naftových i jiných ložisek.
Vrchní police
Měňavkovci (Amoebozoa) získali název díky tomu, že při pohybu neustále mění tvar. Pohybují se totiž tak, že pomalu přelévají hmotu svého těla do výběžků zvaných panožky a pomalu se tak prvok přelije celý.
Mohlo by vás také zajímat...
SOBOTKA: Přihlaste se do některé z tvůrčích dílen 68. ročníku Šrámkovy Sobotky, festivalu českého jazyka, řeči a literatury. Pod titulem Ve stínu se uskuteční od 29. června do 6. července.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.
ČR: 332 veřejných sbírek bojuje o vaši přízeň v novém ročníku soutěže MÁME VYBRÁNO. Ta ukazuje na místa, kde se něco děje: kde shánějí peníze na obnovu kulturního dědictví. Hlasujte – a podpořte památku svého srdce. Finalisté si rozdělí finanční hotovost.
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818