úterý
15. října 2019
Svátek slaví: Tereza
Česká válka, archiv DnZ.



Divadelní zrcadlení padesátých let v Československu

Autor článku: 
Marcela Magdová

ČR: Obraz Československa v 50. letech stále častěji zaměstnává současné divadelní tvůrce z mnoha regionů naší vlasti. Vede je k tomu potřeba opětné rehabilitace postižených třídních nepřátel, poukázání na nově objevené skutečnosti některých diskutovaných případů a v neposlední řadě i čistě lidská (občanská) povinnost připomenout události tohoto období mladým generacím. Jelikož jak kdysi napsal Jan Císař v doslovu k Přelíčení Petera Weisse: „Viny se nesmívají tím, že na ně zapomínáme. Viny se překonávají tím, že odstraňujeme možnost jejich opakování“.

Porevoluční euforie přesycená znovu nabitou svobodou s neochvějným přesvědčením, že jednotlivec bude již navždy stát nad teorií davu se vytratila. Intenzivněji na nás doléhá přesvědčení, že žijeme v době, kdy prostředků manipulace s lidmi a to především mediálních, přibývá. Politici mají stále větší moc. Hrozí, že politika, jež vnímá člověka jako nepatrný článek mechanismu (pouhé číslo, jak to mu bylo již několikrát v historii), v němž práva a povinnosti určuje malá skupinka stojící na vrcholu pomyslné pyramidy, obsahuje nebezpečí, učinit z násilí běžný nástroj politické praxe.

Československo po komunistickém převratu, a to zejména desetiletí následující, neblaze proslulé politickými procesy, represemi a omezováním lidských práv, se stává tématem různých divadelních projektů, ať již jde o inscenace repertoárových divadel, či akce nezávislých autorů v autentických prostorách, kde se případy skutečně odehrály. Tato forma, uskutečnit „divadelní rekonstrukci“ nebo divadelní obraz inspirovaný událostmi z minulosti přímo na daném místě, je pochopitelně nejcennější a zároveň divácky nejpřitažlivější. Potýká se ovšem s nedostatkem financí, případně s nemožností adaptace původního prostoru k divadelnímu představení.
Jedním z prvních iniciátorů divadelního vyrovnání s komunistickou minulostí v Československu se stalo občanské sdružení MEZERY zastoupené jeho předsedou a hlavním organizátorem, režisérem a dramatikem Miroslavem Bambuškem, který proslul zejména založením neformálního kulturního stánku Multiprostor v Lounech a od roku 2005 pak realizoval společně s dalšími režiséry a dramatiky projekt perzekuce.cz v tehdejším syrovém prostoru holešovické továrny, dnes revitalizovaném sále La Fabrika. V rámci projektu perzekuce.cz, který byl vnímán jako událost divadelní Prahy vznikla například inscenace textu Karla Steigerwalda Horáková × Gottvald s podtitulem (Zabijeme ženskou, leknou se. Zvyknou si).
Tragický příběh justiční vraždy političky Milady Horákové, ke kterému došlo 27. června 1950 po vykonstruovaném soudním procesu, jako by se stal výzvou pro další divadelní uchopení. O dva roky později se objevil ve výrazně stylizovaném minimalistickém operním ztvárnění autorů Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila na studiové scéně Národního divadla v Divadle Kolowrat. Opera – proces Zítra se bude… se ovšem příliš nefixovala na svoji domáckou scénu a těsně po premiéře se vydala na festivaly do Hradce Králové, slovenské Nitry i mimo republiku. Hlavní roli Milady Horákové dodnes hraje Soňa Červená, operní pěvkyně která byla z politických důvodů sama nucena opustit republiku a žít desetiletí v emigraci.
Prozatím posledním divadelním návratem k citované problematice byl projekt Procesy 10/48/7830 připravený progresivním souborem fyzického a experimentálního divadla Spitfire Company pod režií uměleckého vedoucího Petra Boháče. Projekt byl sám o sobě unikátní tím, že byl uveden pouze jednou a to v rámci festivalu alternativního divadla …příští vlna/next wave…, pro který byl v souvislosti s výročím narození Milady Horákové vytvořen. Konal se v jednacím sále Vrchního soudu na Pankráci, tedy na stejných místech kde k procesu došlo. I přes ne zrovna tradiční umělecké pojetí, kdy za hlavní vyjadřovací prostředek byl zvolen pohyb a zvuk, vyvolalo představení ohromný ohlas, a to především u pamětníků, kteří se akce v hojném počtu účastnili.

Jako zatvrzelý odhalovač zločinů komunismu, jež se prostřednictvím svých her i realizací neustále navrací do padesátých let minulého století, a pro kterého jak sám říká: „je to nutná přirozenost“ vystupuje již zmiňovaný Miroslav Bambušek. Jeho projekty jsou apelativní, útočí na diváka ze všech stran a do hloubky, protože nikdy nejde o povrch. Sám se na ně velmi pečlivě připravuje studiem archivních materiálů, dobových záznamů a pamětí. Říká: „Je to pro mě taková standardní cesta. Chci-li se o něčem dozvědět maximum, musím prostudovat všechno, co je k dispozici, archivy, tiskoviny, vzpomínky pamětníků, práce historiků, sociologů atd. Je to taková tradiční práce a je při přípravě nejnáročnější. To víte, že mě ty materiály ovlivňují. Strávím s tím vždy asi dva roky. Zakousne se vám to pod kůži a nemůžete se pak tvářit, že jste objektivní – byla by to lež. Je to jako když vykopáváte starý hrob, říznete se o úlomek kosti a ´nakazíte se´ v tomto smyslu nemohou být objektivní ani historici i když se tak často chtějí tvářit kvůli větší důvěryhodnosti“.
Posledními Bambuškovými pracemi z loňského roku byla hra Česká válka věnovaná hrdinům třetího odboje, napsaná na zakázku Divadla na Zábradlí, kde byla v režii Davida Czesanyho v květnu uvedena a třetí díl celorepublikového projektu Cesty energie Uran, situovaný do míst bývalého hlavního velení protivzdušné obrany ČSR v obci Drnov nedaleko Loun. Česká válka otevírá události spojené s duchovním odporem vůči komunistickému mechanismu, s aktivitami bratří Mašínů a dalších odbojových skupin jako Černý lev 777, Hory Hostýnské, MAPAŽ a je možné ji zhlédnout pravidelně každý měsíc ve jmenovaném divadle. Těžší je to s Uranem, jehož životnost je přímo závislá na finančních možnostech organizátorů i dostupnosti bunkru, ve kterém je po větší část roku velmi nízká teplota. Zatím se během září a října odehrály tři reprízy, další jsou ve hvězdách. Je možné, že následující repetice této inspirativní performance, která tematizuje uran v mnoha podobách jako poklad pro zbrojní potřeby SSSR, trest politických vězňů v dolech na Jáchymovsku či současný obraz jaderné energie, již neproběhnou.

Posledním uměleckým příspěvkem k tématu 50. let u nás byla ostravská premiéra (21. ledna 2012) hry Tomáše Vůjtka S nadějí, i bez ní, která zpracovává vzpomínkovou prózu Josefy Slánské Zpráva o mém muži a jež se úzce dotýká dalšího monstrprocesu zinscenovaného Komunistickou stranou. Jejím hlavním (anti)hrdinou se v roce 1953 stal bývalý funkcionář Rudolf Slánský. Jeho žena na půdě Komorní scény Arény pateticky nevzdychá naopak je středobodem groteskní vyšetřovací šarády, která ve své obludnosti působí o to naléhavěji.
17. února 2012 uvedla Nová Scéna Národního divadla zbrusu nový text Karla Steigerwalda Má vzdálená vlast inspirovaný knihou Dagmar Šimkové Byli jsme tam také, ženou, jež strávila patnáct let v komunistickém kriminále, a která se v současnosti marně dožaduje rehabilitace. Hra jak anotace napovídá: „reflektuje tragikomicky, a s ironií marnost českého vyrovnání s minulostí, marnost a nemožnost tlusté čáry za ní, ubohost české podoby rozloučení s komunismem“.
Doufejme, že Steigerwaldův úsudek není posledním a platným vyjádřením k tématu 50. let v Československu na našich jevištích.

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: Národní knihovna ČR spustila novou službu s názvem Navrhnout k digitalizaci. Každý registrovaný uživatel knihovny může měsíčně navrhnout 5 svazků, které jsou podle jeho mínění vhodné k digitalizaci. Z fondů knihovny je možné doporučit  bohemikální monografie, vícesvazkové monografie a neperiodické sborníky,

Celá ČR, Hl. m. Praha
Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
15.10.2019

ČR: Česko-německý fond budoucnosti vypisuje každým rokem jedno aktuální téma s cílem povzbudit české a německé partnery v rámci společných projektů k výměně názorů a zkušeností, které se tohoto tématu dotýkají. V souvislosti s tématem by měl být posílen vzdělávací charakter projektů reflektující společenskou situaci v obou zemích. U projektů k tématu roku může požadovaný příspěvek činit namísto běžných 50 % až 70% celkových nákladů.

Celá ČR, zahraničí
Granty
Co se děje
15.10.2019

ČR: Knihovnice a knihovníci se obracjí na své zřizovatele: Chcete mít kvalitní informace pro vzdělání (nejen) svých dětí? Podporujete pestrý komunitní život v místě bydliště? Rádi čtete a uvědomujete si, že knihovna vám a více než milionu dalších lidí šetří peníze za nákup drahých knih? Souhlasíte s potřebou kvalitního zázemí pro vědu a výzkum? Pak podpořte naše požadavky.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
15.10.2019

Praha: Česká tisková kancelář připravila projekt, do kterého významně zapojila obyvatele celé České republiky. Cílem bylo nasbírat od veřejnosti co největší množství fotografií z území tehdejšího Československa nejen z podzimního dramatického dění roku 1989, ale i z událostí, které listopadové revoluci předcházely (např. Palachův týden, srpnové události, trabanty v pražských ulicích).

Celá ČR, Hl. m. Praha
Ostatní
Co se děje
14.10.2019