neděle
17. února 2019
Svátek slaví: Miloslava
© O víle Jiskřence



Čtení o víle na teplé letní večery

Autor článku: 
mal

PRAHA: Také máte rádi ty chvíle, kdy se trochu zasníte a pod víčky vám začnou tančit různé pohádkové bytosti? Nevadí vám, že zrovna nejste uprostřed rozkvetlé louky, ale na místě, kde byste tyto roztomilé postavičky nejméně čekali?
Rádi byste na sídlišti potkali vílu, která krásně tančí a bydlí v bílé krabičce blízko vás? Díky ilustrátorce a malířce Anetě Opekarové je to možné.

V její nové dětské knize O víle Jiskřence se s pravou a trochu nevšední vílou můžete setkat. Autorka mi v rozhovoru prozradila více informací.

Jak jste dostala nápad napsat pohádkový příběh O víle Jiskřence?

Chtěla jsem napsat pohádku, která se bude líbit mé dceři. Poprvé v životě jsem se ocitla po delší dobu na sídlišti, přestěhovali jsme se z centra Prahy a žijeme v Braníku mezi Hodkovičským lesem a vilovou čtvrtí. Byla to pro mě velká inspirace. Před naším panelákem u večerky občas vietnamští rodiče stříleli ohňostroj pro své dvě malé děti, které tam s nimi trávily většinu dne, potom večerku zavřeli a jeli domů. Touto událostí krátký příběh o víle začíná.

Jiskřenka je sídlištní víla. To je velmi neobvyklé, většina pohádkových vil žije v tůních či v lesích…

To je pravda, chtěla jsem postavičku co nejvíc přiblížit dětem. Zajímal mě příběh, který je pro nás osobní a z části jej prožíváme.

Kniha vyšla pod značkou Mazzel. Jak tato značka vznikla? Na jaký typ výrobků se přesně zaměřujete?

Jsme tříčlenný autorský kolektiv a společně tvoříme od roku 2012. Mazzel vznikl náhodou, jak to bývá. Jsme spíše malé nakladatelství, občas vyrábíme i autorské hračky, interiérové doplňky, věci pro radost.

Jak se váš kolektiv dal dohromady?

Poznali jsme se ve stejném ročníku na fakultě umění a designu v Ustí nad Labem. Lukáš Opekar, můj manžel, absolvoval ateliér Grafického designu. Stanislava Karbušická, z ateliéru Jiřího Kovandy, pokračovala na UMPRUM v ateliéru Sochařství. Já jsem diplomovala v ateliéru Intermédií Václava Stratila na FaVU. Každý se specializujeme trochu na něco jiného, sochařství, malba, digitální média, to vše nás ovlivňuje. Pracujeme s tradičními pohádkami, přetváříme je, vymýšlíme nové.

V dnešní době je poměrně obtížné vydávat autorské knihy. Co vám tato práce přináší?

Splnil se mi tím dětský sen ilustrovat dětskou knížku. Než abych čekala na podobnou nabídku, raději jsem si knihu sama zadala i vydala. První knížka Smolíček se líbíla, docela rychle jsem všechny tisky prodala, a to člověka povzbudí udělat další.

Vzpomínáte si na vaše nejoblíbenější hračky z dětství?

Jistě, takové klasické, holčičí – mončičák, panenky s dlouhými vlasy, stavebnice Cheva, knížky. Nejraději jsme si stavěli bunkry doma i venku. Pod naší zahradou byl opravdový domeček ze dřeva, vlastnoručně jsme ho s kamarádkou stloukly. Akorát nikdy neměl střechu, ta byla na nás moc těžká. Uvnitř jsme měly koberečky, pohodlí. a vařily jsme si kávu z hlíny. To byla legrace.

Jste na mateřské dovolené se dvěma holčičkami. Jak často jim čtete pohádky?

Ano, starší jsou čtyři roky a mladší budou dva roky. Čteme každý den, spíše během dne. Starší dceru to strašně baví, mladší začíná poslouchat, je to vždy příjemná chvíle. Když najdeme knihu, co baví děti i rodiče, je to opravdu štěstí. Máme rádi knížky od Daisy Mrázkové, občas sáhneme i po monografiích třeba o Velázquezovi.

Věnujete se i volné výtvarné tvorbě, kresbě a malbě. Kde v dnešní době vidíte největší uplatnění těchto technik?

To nevím, trendy zas tak nesleduji. Něco se ke mně dostane. Spíše se snažím nerozptylovat a dokončit rozdělanou práci. Nápadů je mnoho, ale hlavní je věc dotáhnout. Hodně mi dá spíše rozhovor s někým zajímavým nebo dobrá výstava. Teď se třeba moc těším na Klaru Kristalovou v Colloredo-Mansfeldském paláci, takové výstavy mě hodně povzbudí k další práci.
K ilustraci přistupuji stejně jako k malbě. I když je to trochu odlišná práce. Pokud udělám jen hezký obrázek, který pouze ilustruje, nejsem spokojená, chci, aby nesl další roviny. Postavy musí mít duši.

Vytváříte rovněž různé dětské vystřihovánky a hry z papíru. Co je podle vás předností u hraček z papíru?

S papírovým výrobkem si může dítě intenzivně třeba měsíc hrát až se objekt rozpadne a můžete jej zahodit. Anebo pokud se vám ilustrace hodně líbí, založíte ji do knihovny, občas vytáhnete jako událost. Jednou třeba předáte dalším dětem. Je to na vás, to mi přijde skvělé.

Na jakých projektech právě v Mazzel pracujete?

Každý z členů pracuje na vlastním projektu. Já nyní ilustruji krátkou knížku na motivy L. N. Tolstého „Maya a tři mědvědi“. K pohádce bude i vystřihovánka. Dítě si bude moci domek vystřihnout a postavit. Medvědí rodinku si složí podle origami návodu, vše bude součástí. Lukáš Opekar pracuje na hravé knížce Hledej. Jedná se o sbírku fantazijních krajin, vytvořených pomocí fotografie z běžných předmětů, květin, hraček a papíru. Stanislava Karbušická vytváří autorské loutky, které bude možné zakoupit v originál provedení.

***

Kniha O víle Jiskřence upoutá už na první pohled zejména snovými nádherně barevnými ilustracemi s milými něžnými postavičkami. Celý příběh se odehrává jakoby v mlze na sídlišti, ale i v krásné přírodě. Příběh je poetický a velmi inspirující. Chcete, aby vaše dítě bylo více všímavé ke svému okolí, aby dokázalo jít za svými sny a bylo obklopeno věcmi, které mají nejen přitažlivou formu, ale i citový obsah? Potom je knížka o víle Jiskřence pro vás ta pravá. Udělejte si hezký večer, pozvěte všechny malé přátele a vydejte se číst knížku společně někam do blízké přírody mezi vůni květů. Uvidíte, že takové čtecí večery budou potom vaše děti chtít už neustále.
Kniha je vytištěna na kvalitním papíře a má rovněž velmi pěkné grafické zpracování. Vyšla i v anglické verzi.

Vystřihovánky Otevři si vlastní obchod Hračkářství a Liščí doupě na polárním kruhu od Mazzel
Vzít si nůžky a vystřihovat z papíru drobné origami figurky a krajiny je příjemně kreativní a relaxační činnost. Sestavené papírové hračky jsou lehké a zcela bezpečné, navíc je můžete donekonečna doplňovat o své vlastnoručně nakreslené postavičky a různé doplňky. Fantazii se meze nekladou a herní pravidla si určujete jen vy.

Více informací na:
http://mazzel.cz/
http://cargocollective.com/aneta
https://www.flickr.com/…26@N02/page1
 http://opekar.cz/

Mohlo by vás také zajímat...

ZLÍN: Legendární cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund oslaví ve čtvrtek 14. února úctyhodných 100 let. Pogratulovat mu mohou i návštěvníci zlínské radnice, a to prostřednictvím vzkazů napsaných do pamětních listů, které jsou umístěny ve vestibulu budovy.

Celá ČR, Zlínský kraj
Cestovní ruch, Knihy, literatura, média, Ostatní
Zpráva týdne, Co se děje
14.02.2019

HORNÍ DUBENKY: Malá obec na Vysočině, s poetickým názvem, ale běžnými starostmi odlehlé vsi…  Pokud si ji ale zadáte na internetu do vyhledávače, zjistíte, že tohle místo zas tak ospalé není. Jeden z prvních odkazů vás nasměruje na tamější aktivní farní sbor Českobratrské církve evangelické. Právě kostel a církevní prostory se staly zázemím pro řadu kulturních a společenských akcí a také projekt Kultura na vsi, jehož cílem je přivádět na venkov kvalitní a cenově dostupnou kulturu. V obci se tak vlastně stále „něco“ děje a tradiční akce jako turnaje, karnevaly, hody doplňují další, i třeba úplně obyčejné a polozapomenuté, jako jsou přástky. Iniciátorem a hnacím motorem všech těchto inspirativních aktivit na podporu spolkového života v obci je paní Eva Tkadlečková a její manžel, kteří se sem s rodinou přestěhovali teprve na podzim roku 2016. Když se jim v Horních Dubenkách podařilo loni v září uskutečnit v rámci projektu Kultura na vsi komorní koncert Jardy Svobody, známého frontmana kapely Traband, nedalo mi to, abych jim za Místní kulturu nenapsala…

Kraj Vysočina
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura, Památky, Soutěže a festivaly, Živé umění
Články a komentáře
13.02.2019

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: Československá obec legionářská (ČsOL) za spolupráce a podpory Ministerstva obrany České republiky uskutečnila ve dnech 25. – 28. ledna 2019 Národní pouť u příležitosti 100. výročí bojů o Těšínsko a pietní akty na místech pohřbených vojáků v České republice a Polské republice. 

Moravskoslezský kraj
Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
12.02.2019

ZLÍN: Český dokumentární film Planeta Česko, režiséra Mariána Poláka, jeden z vítězů Zlín Film Festivalu 2018, byl nominován na ECFA Doc Award! Toto ocenění uděluje Evropská asociace pro dětský film (ECFA) evropským dokumentům určeným mladému publiku. Cena je každoročně udělována během berlínského mezinárodního filmového festivalu – Berlinale. Evropská asociace pro dětský film ceny uděluje od roku 2010 a je to jediné ocenění evropským dětským filmům, pro která hlasují filmoví profesionálové.

Celá ČR, Zlínský kraj, zahraničí
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Živé umění
Co se děje
11.02.2019