Bohatě ilustrovaná Staropražská kuchařka
PRAHA-ČR: Bohatě ilustrovaná Staropražská kuchařka poutavě zasvětí do kulinářského světa historické Prahy. Kaldoun, kreplach, hlemýždí sekaná, pražská šunka... Znovu objevené recepty z Prahy dob minulých vychází v knize Staropražská kuchařka nedávno zesnulého znalce historické kuchyně Viktora Faktora doplněné jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha.
Kromě toho, jak připravit prastaré pokrmy, na kterých si kdysi pochutnávali nejen obyvatelé metropole, se čtenáři dozvědí řadu perliček o jídelních návycích v Čechách od středověku až po vznik republiky. Co rádi jedli Franz Kafka, Hugo Haas či Jaroslav Hašek? I takové informace se ve Staropražské kuchařce objevují.
Kniha, která není ani tak klasickou kuchařkou, jako spíš milou kuriozitou, vychází v češtině, angličtině, francouzštině, španělštině, němčině a ruštině, a může tak potěšit jako netradiční dárek z Čech.
Staropražské́ speciality mají původ v druhé́ polovině 19. století, kdy se rozvíjely velké́ hostince, hospůdky, ale i vinárny a hotely. Spolu s nimi vznikala také́ jídla jako pražská́ šunka, párky a ostatní uzenářské́ výrobky, ke kterým se podávaly různé́ doplňky a omáčky - například smetanový́ křen či švestková́ omáčka. Tradiční pokrmy se snoubily s určitou kulturní vytříbeností té doby.
Zajímavosti ze staropražských kuchyní:
- Ve většině dobových hospod bylo běžné, že hosté si k pivu donesli večeři od uzenáře. Ti nabízeli novinku: teplé párky a vuřty "koulováky". Standardní nabídka hospodských jídel bývala většinou jen studená: uzené́ maso, vuřty, tlačenka s cibulí či syrečky. Někdy počátkem století se objevují i "utopenci".
- V řádu každého pražského tržiště byl uveden přesný́ soupis všech hub, které́ se tu mohly prodávat. Nabízet se mohly jen houby mladé́, nerozkrájené́, nejvýše překrojené́. Nesměly být okrájené́ tak, že by nebyla poznat jejich podoba.
- Čokoláda v Čechách měla punc luxusu. Zato káva zdomácněla poměrně rychle. Ale vzhledem k tomu, že káva byla přeci jenom relativně drahou záležitostí, paralelně s jejím rozšířením byla patrná snaha o vypracování receptur kávovinových náhražek. Ty se dělaly z hrachu, dokonce i ze žaludů nebo z fíků. Až pak se přišlo na to, že když se suší a praží čekankové́ kořeny, vzniká́ z nich kávovinová́ náhražka, které́ se začalo říkat cikorie. Cikorka se rychle ujala a tento vynález postupně zatlačil zrnkovou kávu do pozice luxusního nápoje. Čaj byl dlouho vnímán jako něco, co se pije spíše ze zdravotních důvodů, a v oblibě moc nebyl. Vychutnávání si čaje, to je záležitost až začátku 20. století.
Viktor Faktor, Anna Novotná: Staropražská kuchařka
Ilustrace: Miroslav Huptych
Vydává Práh, 104 stran, doporučená cena 299 Kč
Nakladatelství Práh: http://www.prah.cz, www.facebook.com/nakladatelstvi.Prah, www.instagram.com/nakladatelstvi_prah
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818