neděle
22. dubna 2018
Svátek slaví: Evženie
Ing. arch. Tomáš Harom
© archiv architekta



Architekt může přinést zasvěcený a nezávislý názor na vývoj města

DOBRUŠKA: Slova výše pronesl Ing. arch. Tomáš Harom, který od  ledna 2017 zastává funkci městského architekta v Dobrušce, když se vedení tohoto města rozhodlo angažovat odborníka z oblasti architektury a pravidelně s ním konzultovat záměry rozvoje i konkrétní projekty. V Dobrušce se v předchozích letech uskutečnily dva workshopy mladých architektů a studentů architektury, členem pětičlenné rady města je  Ing. arch. Oldřich Bittner, a tak lze zřízení této pozice považovat za další krok na cestě ke smysluplnému uplatnění potenciálu, kterým město v oblasti rozvoje podle slov Ing. arch. Tomáše Haroma určitě disponuje.    

 
Autor článku: 
Dana Ehlová

S jakými představami jste se přihlásil na pozici architekta města Dobrušky?

Význam městského architekta vidím v tom, že může přinést zasvěcený a nezávislý názor na vývoj města a jeho významné záměry a stavby. Může dále poskytovat odborný názor veřejné správě na záměry investorů ve správním území města ve vztahu k územně plánovací dokumentaci obce (územní plán obce a regulační plán obce) a územně plánovacím podkladům obce (územně analytické podklady obce s rozšířenou působností). V neposlední řadě může přinášet kompetentní informace investorům o požadavcích města ve vztahu k jejich záměrům.

 

Můžete se čtenářům krátce představit?

Pocházím z nedalekého Rychnova nad Kněžnou. Maturoval jsem v Náchodě na Střední průmyslové škole stavební arch. Jana Letzela, obor obnova památek a dále pokračoval na fakultě architektury ČVUT v Praze. V rámci programu Erasmus jsem strávil dva semestry na fakultě architektury Technické univerzity v Drážďanech. Po zakončení studia u doc. Tichého jsem zůstal v Praze a začal spolupracovat s ateliérem Sladký&Partners. Současně pracuji jako samostatný autorizovaný architekt v architektonickém sdružení VAS. Naše sdružení se kromě pozemních staveb zaměřuje na urbanistické úlohy, řešení veřejných prostorů, územních studií, filozoficko-architektonických koncepcí nebo územních plánů.

 

Co Vás na Dobrušce na první pohled zaujalo a co naopak?

Dobrušku znám od svých mladých let. Vždy pro mě byla městem, do kterého se jezdilo za aktivitami, které v Rychnově chyběly. Z dnešního pohledu lze říci, že disponovalo větší občanskou vybaveností než větší okresní města v okolí. S tím souvisel i aktivní život. V Dobrušce se nacházelo nebývalé množství sportovních a kulturních spolků, díky kterým město působilo atraktivně.
Co se týče architektonických kvalit, nejvíce si cením kostela sv. Ducha s nádhernou zvonicí zakončenou nezaměnitelnou barokní cibulovou střechou. Dodnes vnímám celý komplex hřbitova na pozadí  Orlických hor jako nejvýraznější krajinnou dominantu. Samozřejmě nelze opomenout také ojedinělou renesanční radnici, situovanou doprostřed náměstí. Této důležité městské stavbě se podařilo zachovat dominantnost, a to i po expanzivní zástavbě během minulého režimu. Jasná čitelnost a gradace města směrem k centru mu propůjčuje jistou malebnost, kterou mají známá historická sídla. Mnohde se bohužel tyto základní hodnoty nepodařilo zachovat nebo byly silně narušeny třeba mnohapatrovou příměstskou sídlištní zástavbou. Z příkladů uveďme např. Třeboň, Chrudim.

 

Jak si do budoucna představujete spolupráci s vedením města?

Aby práce městského architekta nesla kýžené výsledky, měla by být dle mého názoru záležitostí dlouhodobé kontinuální spolupráce. Samozřejmě s tím souvisí názorový soulad s představiteli města. Domnívám se, že základem je formulování nejdůležitějších problémů města na základě rozborů, veřejných diskusí, workshopů. Výsledkem by měla být jakási analýza, problémová mapa města. Následně pak vytipování konkrétních oblastí k řešení.

 

Bavíte se s vedením města o konkrétních případech a problémech?

Ano. Diskutovali jsme přípravu městské haly, revitalizaci plaveckého bazénu nebo např. transformaci teplárny, což jsou některá z problematických témat. Seznámil jsem se s průběhem výstavby smuteční síně, která by měla být letos dokončena. Bavili jsme se také na téma kulturního domu a úprav parku pro letní posezení a zábavy. Pan starosta mě postupně seznamuje s městem, s jeho problémy, pozitivy a budoucími vizemi.

 

Budete moci ovlivnit výsledek projektů?

Určitě nemám žádnou rozhodovací pravomoc. Pokud to po mě někdo bude chtít, tak ano, můžu se vyjádřit. Pokud by tady do budoucna byla snaha o sjednocení například povrchů komunikací, tzn. dát rekonstrukcím nějaký systém, tak je možné vytvořit i jakýsi manuál pro zpracovávání projektů. To je pak i do budoucna dobré jak pro soukromé osoby, tak pro město samotné. Manuál se může týkat také vybavení mobiliářem, aby bylo jasné, jakým směrem se půjde při výběru např. laviček nebo odpadkových košů. I když se jedná o veřejné zakázky, tak může být dopředu jasné, co se kam hodí.

  

Jaká vidíte pozitiva?

Dobruška má velký potenciál k rozvoji, je branou do Orlických hor a stojí na významné silniční spojnici. Starosta přistupuje k rozvoji města velmi zodpovědně a chce věci řešit, což není v podobně velkých městech samozřejmé. 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: O titul ve 3. ročníku České ceny za architekturu (ČCA) se uchází 145 děl. Mezinárodní odborná porota z nich nyní vybere užší okruh nominovaných. Jaké realizace postoupily mezi nominované, se veřejnost dozví 31. května na nominačním večeru v Divadle Archa. Jména Finalistů ČCA a držitele hlavní ceny pak budou vyhlášena na slavnostním galavečeru 19. listopadu. Uděleny budou také Ceny za výjimečný počin, jejichž výběr provádí Akademie a Grémium ČCA, a Ceny partnerů.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
20.04.2018

JIHOMORAVSKÝ KRAJ-ČR: Na konci roku 2017 byl do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje zapsán statek Tkaní vzorovaných tkanin – činovati na Horňácku. Nominaci podal Národní ústav lidové kultury. Na počátku roku 2018 NÚLK podal návrh na zapsání statku Technologie tkaní činovati na Horňácku do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Celá ČR, Jihomoravský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura
Co se děje
19.04.2018

LIBEREC: Krajská vědecká knihovna slouží veřejnosti v nové budově již 18 let. Během této doby prošly knihovnou statisíce návštěvníků. Vedení knihovny  prostory pravidelně udržuje a opravuje, avšak vzhledem k tomu, že budovu v průběhu roku navštíví cca 350 000 lidí (1500 denně) a ročně se zde koná více než 1000 akcí (pravidelné koncerty, přednášky, výstavy a další aktivity pro veřejnost), je zařízení knihovny mnohde velmi opotřebované.

Liberecký kraj
Granty, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
19.04.2018

LIBERECKÝ KRAJ: Rada kraje odsouhlasila na svém jednání dne 17. 4. 2018 poskytnutí dotace ze státního rozpočtu k projektu „Škola a sklo – inkubátor na cestě do života“. Cílem programu je podpora přeshraniční spolupráce středních škol, které se zaměřují na zachování tradičních uměleckých řemesel.

Liberecký kraj, zahraničí
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
19.04.2018