Archeologové a potápěči monitorují pozůstatky Juditina mostu a vltavského dna v jeho okolí
PRAHA: Ve dnech 14. – 16. 1. 2019 proběhne s využitím moderní potápěčské techniky a archeologických dokumentačních postupů monitoring dna řeky Vltavy v bezprostředním okolí gotického Karlova mostu (2. polovina 14. století) a jeho předchůdce, románského Juditina mostu (3. čtvrtina 12. století). V souvislosti s rozvojem turismu narůstá právě v okolí zmíněné památky v městské památkové rezervaci, zapsané na seznamu UNESCO, intenzita lodní dopravy, a je proto důležité co nejpřesněji zdokumentovat její okolí.
Akce proběhne pod vedením pracovníků pražského Archeologického ústavu, ve spolupráci s kolegy z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze a Muzea hlavního města Prahy.
Vltava byla v minulosti překlenuta několika mosty, z nichž ty nejstarší se nacházejí právě v okolí Karlova mostu. Ne zcela vyjasněna je poloha nejstarší dřevěné spojnice vltavských břehů z 10. století. Naproti tomu poloha a přibližná trasa Juditina mostu (zanikl během povodně v roce 1342), severně od Karlova mostu, je částečně zmapována prostřednictvím několika konstrukčních reliktů této stavby na malostranské a staroměstské straně řeky. Podstatně méně informací máme o skupině mostních pilířů, které zůstaly zachovány v jejím korytě. Kromě těchto konstrukcí se však ve Vltavě nacházejí zbytky dalších mostních a jiných staveb z mladší doby. Jedná se především o zbytky provizorního spojení obou částí Karlova mostu, zříceného po povodni v roce 1890, které bylo vedeno v jeho severním sousedství v místech někdejšího Juditina mostu. Důvody pro uskutečnění této organizačně náročné akce jsou nasnadě: „Říční koryto je dlouhodobě zanášeno bahnitými sedimenty. S narůstající intenzitou plavebního provozu, který vyžaduje pravidelnou údržbu dna řeky, jsou bezprostředně ohroženy poslední pozůstatky románského Juditina mostu a dalších movitých i nemovitých památek uložených v říčních sedimentech“, konstatuje Jan Mařík, ředitel ARÚ Praha a garant projektu.
Cílem celé akce je přesná polohopisná a obrazová dokumentace dotčených míst s vysokým potenciálem archeologických památek a příprava podmínek pro jejich ochranu. Podle vedoucí potápěčského týmu Barbory Machové z ARÚ Praha půjde v našem prostředí o unikátní propojení specializovaných potápěčů a odborníků, většinou archeologů a historiků, z výše zmíněných institucí. Jak dodává J. Mařík, „v letošním roce uplyne přesně sto let od vzniku Archeologického ústavu, jehož posláním je výzkum, dokumentace a ochrana archeologického dědictví. Hledání a testování nových metod práce považuji za jeden z hlavních úkolů našeho ústavu“.
Zdroj: Markéta Šubrtová, http://www.muzeumprahy.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818