Antická Štvanice již počtvrté!
PRAHA: Tygr v tísni uvádí čtvrtý ročník série divadelních plenérových událostí Antická Štvanice. Letos osvěží dosavadní dramatickou nabídku (Oresteia, Orfeus, Faidra-Prosebnice) autorský text Marie Novákové Plodnost! Mír! A Bohatství!, opřený o Aristofanovy komedie Mír a Plutos a okořeněný řeckou a římskou lyrikou. Režie se znovu po čtyřech letech ujali zakladatelé Antické Štvanice Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková.
Premiéra inscenace připadá na 30. 8. 2019 20:00, následně navazuje pouhých 10 repríz každý den ve stejném čase do 9. 9. Představení se budou odehrávat pod Hlávkovým mostem, v přilehlém parku s výhledem na řeku.
Výchozí situace “komedie” Tygra v tísni je bezútěšná. Řecko je v troskách. Kolébka civilizace má za sebou válečné trauma, brutální totalitu, zadlužení na mezinárodní úrovni, ekonomickou krizi a momentálně se nachází ve stávce. Bozi odvracejí od dítěte, jež sami zplodili zrak. Mají své zájmy jinde. Tři hrdinové, obyčejní helladští chlapci, touží svou zemi spasit a vrátit své obci Plodnost, Mír a Bohatství, učinit z Řecka ráj na zemi. Ostrov svobody, míru, lásky, rozkoše, hojnosti, radosti a volnosti těl i myšlenek.
“Ukážeme vám ta nejubožejší a nejharmoničtější místa ostrova. Ukážeme vám momenty pádu a vzestup řecké civilizace. Ukážeme vám, kam vede touha mít všechno dobré jen pro sebe,” říká režisér Ivo Kristián Kubák.
Inscenace je posazena do kulis současného Řecka, které je ve stávce. Čím více božských setkání, čím více nepravděpodobných zázraků a mystérií naši tři hrdinové Demetris, Peristerás a Onasis (Michal Lurie, Kryštof Krhovják, Miroslav Zavičár) zažívají, tím více se propadají do časů starověkého Řecka a ještě hloub, do časů zvířecích rituálů, při kterých se osvobozují od každodenních politicko-ekonomických starostí. Nakonec ale stejně zvítězí sobecká, lakomá a přízemní lidskost.
Inscenační klíč spočívá v používání “řeckých” a “antických” klišé. Jak se hrálo antické divadlo nikdo neví, ale každý má nějakou představu či předsudek o nesrozumitelném verši, sborové recitaci, maskách, velkých gestech, bílých prostěradlech atd. S těmito klišé v inscenaci formálně pracujeme a zároveň si pohráváme s předsudky, které máme vůči tomu “dokonalému demokratickému starověkému Řecku” tenkrát a tomu “současnému zadluženému Řecku plnému flákačů” dnes.
Při honbě za ideálním stavem světa budou našim hrdinům dělat společnost olympští bohové Hermés, Plutos a Démétér (trojrole Petra Reifa), několik dopravních prostředků a živý hudebník (skladatel scénické hudby Petr Filák).
Režie a dramaturgie: Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková
Hrají: Kryštof Krhovják, Michal Lurie, Miroslav Zavičár, Petr Reif
Kostýmy a masky: Anna Hrušková a Jan Nečas
Hudba: Petr FIlák
Choreografie: Ivan Jurečka
Lightdesign: Jan Tichý
Zdroj: Aneta Kučeříková, Tygr v tísni
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818