28. ŘÍJEN: výstava ke 100. výročí založení republiky
V průběhu celé první světové války byl Obecní dům místem konání řady charitativních akcí na podporu válčících vojáků a jejich rodin, od roku 1917 stále častěji hostil i politicky zaměřená shromáždění otevřeně podporujících právo národů na sebeurčení a vznik samostatného českého státu. Jak ukazuje úvodní část výstavy, politická emancipace českého národa a otázka existence českého státu zažily svůj rozmach po roce 1848, až do prvních let Velké války ale česká politická reprezentace včetně Tomáše Garrigue Masaryka (1850–1937) předpokládala realizaci české politické samostatnosti v rámci federalizovaného Rakousko-Uherska. Teprve v průběhu první světové války získala na aktuálnosti také otázka společného státu Čechů a Slováků, do té doby spojovaných především kulturně politickými aktivitami.
Druhá část výstavy prezentuje obtížnou situaci pražské samosprávy v době první světové války, kdy musela zajistit chod města v nelehkých válečných podmínkách, a to bez jakékoliv podpory ze strany státu. Právě laxní postoj státních úřadů k problémům Prahy a nutnost postavit se jim vlastními silami vedly původně císaři a habsburské monarchii naprosto loajální městské zastupitelstvo v čele se starostou Karlem Grošem (1865–1938) k zostřené kritice vlády a jejích opatření. I ze Staroměstské radnice se stále častěji ozývaly projevy na podporu myšlenky samostatného státu.
S ohledem na místo konání věnovali autoři výstavy hlavní pozornost tzv. „mužům 28. října“ a událostem bezprostředně souvisejícím s vyhlášením samostatného československého státu včetně jejich dopadu na pražskou samosprávu. Vystavené dokumenty úřední i soukromé povahy, jako např. legitimace členů předsednictva Národního výboru, poznámky Antonína Švehly k Národní přísaze či deník Aloise Rašína z vězení, návštěvníkům přiblíží nejenom politickou činnost „mužů 28. října“, ale částečně jim dovolí poznat i jejich zázemí. Expozice je doplněna informacemi a exponáty k domácímu a zahraničnímu odboji během první světové války a nechybí ani archiválie dokumentující přistoupení Slovenska ke společnému státu.
Výstavu uzavírá část věnovaná odrazu vzniku Československé republiky v každodenním životě a jeho reflexi ve 20. století. Digitální prezentaci dobových fotografií a dokumentů zaměřených na oslavy výročí 28. října připomíná, jak rozdílně představitelé jednotlivých režimů 20. století tento historický mezník našich dějin interpretovali.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818