SRUBY: Při příležitosti blížícího se Mezinárodního dne památky obětí holocaustu si občané v obci Sruby připomněli oběti transportu smrti z ledna roku 1945. Pietního setkání u nově osazeného pomníku deportovaných osvětimských vězňů na místním hřbitově se i přes nepřízeň počasí zúčastnilo mnoho místních obyvatel.
Nejprve se vraťme do historie, pro někoho dávné, pro jiného spíš děsivě blízké. V polovině ledna 1945 proběhl v koncentračním táboře v Osvětimi poslední apel, ale celé měsíce již probíhala likvidace tábora. Vše, co šlo odmontovat bylo odvezeno do Německa, co šlo spálit bylo zlikvidováno, práceschopní vězni odvezeni. Na místě zůstali už jen dozorci a tisíce práce již neschopných, nemocných a podvyživených lidí. Ti byli naloženi po hodinách chůze do vagonů a vezeni dál. Psal se 24. leden 1945 a zmrzlou krajinou Chrudimska projížděl zvláštní vlak. Vagony na uhlí byly naplněny na kost vyhublými těly ve vězeňských mundůrech. Živými i mrtvými. Transport provázely pokyny: nikdo nesmí vězňům pomáhat, o typu vlaku si strojvedoucí nesmí dávat avízo. Našlo se mnoho odvážlivců, co zákazy porušili a snažili se pomoci. I tak pro stovky lidí z různých koutů Evropy už bylo v některých případech pozdě. Mrtvá těla byla vyhazována z vlaku, oblečení ale předtím svlékl a použil někdo z žijících. Obyvatelům vsí se tak naskytl strašný pohled na zubožená nahá těla. Pro mnohé z nich byl tento pohled prvním důkazem o existenci vyhlazovacích táborů. Po válce se těla pietně ukládala na nejbližších hřbitovech. A zpravidla jediným identifikačním údajem zapsaným do kronik a dalších materiálů bylo číslo vytetované na ruku ubožáka. A přesně tak tomu bylo právě ve Srubech. Hřbitov, pomník, čísla. Pomník dlouhá desetiletí opatřený pěticípou hvězdou ale evokoval spíše místo posledního odpočinku ruského vojáka. Od konce roku 2023 je tomu jinak. Na novém pomníku jsou vytesána čísla a k jednomu se dokonce místnímu nadšenci Michalu Köppingovi podařilo dohledat i jméno. Dnes víme, že číslo 27013 patří Edgaru Grunvaldovi deportovanému z Berlína.
Velké poděkování patří obci Sruby za zafinancování nového pomníku, za hodiny bádání pak Michalu Köppingovi a jeho mamince. Drobnou pomoc zajistilo i Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě.
Nezapomínejme!
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.