úterý
4. října 2022
svátek slaví František



Ze statistického šetření kulturně vzdělávací, zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti na území České republiky

ČR: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) vydalo v říjnu 2018 oborový sešit Edukace a veřejná osvěta ( IV. díl publikace nazvané Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2017), v němž jsou analyzovány výsledky  vycházející ze statistického šetření kulturně vzdělávací, zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti v roce 2017, kterou sledujeme na základě vyplněných statistických výkazů zasílaných oslovenými respondenty již od roku 2007.

Autor článku: 
Marie Gonzálezová

Šetřené objekty jsou rozděleny do 3 skupin: organizátory aktivit jsou za 1. kulturní zařízení, příp. kulturní komise a referáty městských a obecních úřadů, za 2. spolky, obecně prospěšné společnosti, subjekty zřizované církvemi a za 3. obchodní korporace na celém území České republiky. Níže se podrobněji ještě seznámíme se 4. způsobem jejich pořádání, který bohužel sítem výkazů propadá, a tudíž není zaznamenán v celkovém šetření.

Ve stále se rozšiřující databázi bylo k  1. 6. 2018 zařazeno již 1 137 subjektů. Samozřejmě všechny nejsou ve statistickém šetření (zánik, jiná činnost než kulturní, např. pouhé pronajímání prostor či restaurační činnost, provozování kina). Databázi je nutné rozšiřovat i nadále, aby co nejpodrobněji pokryla území republiky; zaměříme se především na sféru podnikatelskou (s.r.o., v.o.s., a.s., živnostenskou činnost) a skupinu spolků, obecně prospěšných společností, církevních organizací, kterých v šetření prozatím není mnoho. Také je nutné více zapojit spolky etnických menšin. V roce 2017 bylo osloveno 26 spolků, z toho se šetřilo 20 subjektů (spolky polské, německé, řecké, ukrajinské, vietnamské, bulharské, ruské a dalších minorit).

V r. 2017 bylo obesláno 730 zpravodajských jednotek (dále ZJ), ve statistickém šetření jich zůstalo 596.

Prozatím nejsou ve statistickém šetření všechny subjekty pořádající kulturní aktivity v ČR, proto výsledky nemůžeme příliš sumarizovat a srovnávat situaci v krajích, okresech apod. Je nutné brát v potaz i další odlišnosti. ZJ nelze zařadit do typizovaných skupin podle počtu obyvatel, zaměstnanců, ekonomických podmínek atd. Vždy se budou subjekty v podobných sociologických, demografických a ekonomických podmínkách v závěru lišit. Záleží také na historickém a etnografickém dědictví daného regionu, na typu osídlení – starousedlíci či novousedlíci atp. Dalším ovlivňujícím činitelem je zemědělský, hornický nebo průmyslový ráz krajiny i vzdálenost od velkých městských aglomerací. Velmi záleží na lidském faktoru, jeho aktivitách, schopnostech, potřebě se organizovat, bavit, pracovat pro blaho sousedů či krajanů.

Kulturní život v menších a malých obcích či městských obvodech organizují stále větší měrou jednak podnikatelské subjekty, jednak nejrůznější tradiční organizace jako TJ Sokol, TJ Orel, Sbor dobrovolných hasičů, baráčníci, divadelní soubory a spolky typu za obec krásnější. Především tyto spolky jsou organizátory kulturního a společenského života v obcích s cílem udržet tradiční, etnické a folklorní zvyky našich předků. Obce na jejich kulturní aktivity většinou pouze přispívají zapůjčením svého kulturního zařízení, příp. menší finanční částkou. Díky tomuto způsobu organizování kulturních aktivit (již výše zmíněný 4. typ) propadávají jednotlivé obce, resp. kulturní aktivity sítem statistického šetření. Nejsou zaznamenány.  

Počet šetřených aktivit se zmenšuje i díky osamostatňování se stále více uměleckých souborů (především divadelních, hudebních, folklorních a tanečních) jako samostatného právního subjektu.

Stále více se projevuje vliv současné ekonomické situace na organizování všech sledovaných typů zájmové vzdělávací a umělecké činnosti. Je dost patrné, jak se mění finanční toky vynaložené na kulturní aktivity. Některé ZJ kvůli zhoršení své finanční situace omezují pořádání kulturních akcí, příp. příspěvky na jejich organizaci. Snižují počet zaměstnanců, využívají spíše externí pracovníky nebo dobrovolníky. Jedná se především o menší obce s velmi omezeným rozpočtem, drobnější obchodní korporace, živnostníky, spolky a o.p.s. Tento trend se stále rtozšiřuje.

Vzhledem k tomu, že dle zákona nelze zveřejňovat ekonomické informace, uvedeme pouze několik obecných údajů.

V roce 2017 mělo o 109,1 % ZJ více o 45,1 % větší výnosy než v r. 2007. Z percentuálních výsledků vyplývá, že se celkové příjmy i přes zvětšující se počet šetřených jednotek stále zmenšují. Domnívám se, že pokles výnosů v r. 2017 částečně ovlivnil i menší počet šetřených ZJ než v r. 2016 (Oproti 615 ZJ v r. 2016 596 v r. 2017.).

Zhoršené ekonomické podmínky se nejrazantněji projevily ve výši státních příspěvků, v r. 2017 byly pouze o 4,2 % větší než v r. 2007, při čemž počet ZJ (285 ZJ) v r. 2007 se v r. 2017 zvýšil na 596. Tzn., že příspěvky se obecně každým rokem snižují.

Pro větší názornost: Vezmeme-li průměrný výnos na1  ZJ v roce 2007 (7 794 635,-) a v roce 2017 (5 409 057,-), vidíme, o kolik se dotace, příspěvky a granty snížily. Samozřejmě v reálu nelze výnosy jednotlivých subjektů srovnávat (malé obce, obchodní korporace, spolky, městské části aj.).

Výše darů a sponzoring v r. 2014 oproti r. 2013 klesla téměř na polovinu, navýšení v r. 2015, 2016 a 2017 mohl způsobit jednak větší počet ZJ, jednak zvýšené dary a sponzoring ze zahraničí či granty a příspěvky od státu na některou cílenou činnost především spolků.  

Poměrně strmé snižování dotací, příspěvků a grantů v konečném důsledku znamená zanikání kulturních zařízení, rušení jejich pronájmů, prodej pro komerční využití, snižování zaměstnanců a dokonce i změnu statusu. Např. z příspěvkové organizace se transformují v organizační složku úřadu, příp. se stávají jeho přímou součástí (referátem). Anebo se naopak mění ve spolek, o.p.s. nebo společnost s r.o. Tento stále sílící trend je přímou odpovědí na stávající ekonomickou situaci.

Naopak jako pozitivně se rozvíjející se ukazuje získávání finančních prostředků ze zahraničí, resp. z fondů EU. I když výše příspěvků značně kolísá.  V r. 2014 se objem peněz oproti roku 2012 více jak zdvojnásobil. V roce 2015 opět poklesl o téměř 5 milionů Kč. V r. 2016 činil neuvěřitelných 151,3 mil. Kč a v r. 2017 opět poklesl na 20 579 518 Kč. Zdá se, že rok 2016 byl výjimečně štědrý.

Tento vývoj potvrzuje rozšiřující se povědomí kulturních pracovníků a aktivistů o projektech a možnostech kulturní spolupráce v rámci EU, které potvrzuje nová tabulka ve výkaze, týkající se příhraniční a mezinárodní kulturní spolupráce sledovaných subjektů, zároveň sleduje kulturní aktivity organizací minoritních společností na území ČR: Poláků, Němců, Romů (resp. Cikánů), Slováků, Vietnamců, Řeků, Bulharů a dalších, které mají vlastní kulturní organizace pořádající kulturní život především svých krajanů, na nějž mimo vlastní finanční prostředky (sponzoring, příspěvky) získávají finanční podporu od ministerstva, krajů, obcí a měst, kde se realizují. Nemalou část financí získávají od svých krajanů či přímo z mateřských zemí. Hodně záleží na vlastních snahách a osobním úsilí daných spolků.

Ze šetření je patrné, že příhraniční (přeshraniční) kulturní spolupráci si z velké většiny sponzorují ZJ samy ze svých vlastních zdrojů, ze vstupného, příp. z dotací z obecního rozpočtu. Granty a příspěvky z fondů EU v několika případech obce na své příhraniční aktivity dostávaly až zpětně, tedy další rok.

Statistický výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti obsahuje řadu údajů, ze kterých lze vyvodit a čísly podložit různá tvrzení, která by se dala využít v kulturní politice státu, v programu grantů a dotací, především v nasměrování do různých projektů. A zároveň ukazují reálnou podobu „žijící“ regionální kultury

NIPOS každoročně zveřejňuje tabulky a z nich vyplývající analýzy za posledních 5 let, tzn. letos v rozmezí let 2013 až 2017. Díky tomuto krátkodobému úseku není tolik patrný poměrně strmý pád finančních prostředků v letech 2010, 2011, se kterými ZJ disponovaly. V letech 2007 a 2008 byla totiž čísla podstatně vyšší. I z tohoto důvodu využívám pro srovnání a percentuální vyhodnocení data z roku 2007.

 

Literatura:

Základní statistické údaje o kultuře v České republice;  2017. Edukace a veřejná osvěta, IV. díl

NIPOS - Centrum informací a statistik kultury, 2018

Roční výkazy o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti za rok 2017

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: 21. září vyšlo letošní druhé číslo kronikářského zpravodaje. Hlavním tématem čísla je úvod k obecní kronice a zaznamenávání událostí mezinárodního, národního a regionálního charakteru. Uvnitř čísla také připomínáme všem čtenářům existenci profesní skupiny Kronikáři na sociální síti Facebook, kde si mohou on-line vyměňovat názory a
zkušenosti a navázat kontakt s kolegy kronikáři. Zpravodaj obsahuje celou řadu dalších rad, námětů a informací.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
04.10.2022

PLZEŇ: 30. září 2022 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků 32. ročníku Národní ceny za studentský design 2022. Známe výsledky.

Vyhlašovatelem letošního ročníku soutěže jsou Design Cabinet CZ, z. s., nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH a DEPO2015.

Celá ČR, Plzeňský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Handicap, Soutěže a festivaly
Co se děje
04.10.2022

PRAHA: Třetím čtením v Poslanecké sněmovně prošel (dne 30. 9. 2022) návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů. Zákonem o dovozu kulturních statků Česká republika adaptuje svůj právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, které má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání peněz k financování terorismu.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
03.10.2022

PRAHA: Hlavním tématem třetího ročníku konference Culture Get-Together 2022 byla ekonomická a sociální situace lidí, kteří pracují v oblasti živého umění. O hodnotě práce v kultuře se diskutovalo v pondělí a úterý z mnoha úhlů pohledu. Ve vršovickém kulturním centru Vzlet se sešlo na sto třicet účastníků, další stovky zájemců konferenci sledovaly online. Tristní situace s ohodnocováním kulturních profesí se probrala zevrubně – od tabulkových platů přes sociologický pohled z hlediska sebeorganizace až po kredit a význam práce v kultuře pro společnost jako takovou. Velký prostor byl věnován i regionům ČR, které ukázaly neuvěřitelnou životnost a smysluplnost živé kultury pro život v obcích i krajích. Na pódiu konferenčního sálu vystoupilo mnoho řečníků z řad zástupců a zástupkyň scénických umění a jejich asociací a platforem. Velké zastoupení měli i političtí představitelé zejména z regionů a jednoho z panelů se zúčastnil i poslanec Marek Výborný, který působí ve sněmovním výboru pro kulturu. Hlubší dialog kulturní obce se státem ale stále chybí. Účastníci tak diskutovali i o možnosti vzniku tzv. Kulturní komory se zastoupením jednotlivých uměleckých oborů.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
03.10.2022