Varhanní boom v Podorlicku pokračuje

Téměř vzápětí totiž inicioval varhaník Pavel Svoboda založení spolku PROVARHANY s tím, že další nástroje čekají na pomoc, ale že je také potřeba působit s osvětou mezi veřejností i všemi zainteresovanými subjekty, včetně vedení obcí i farností.
Pro myšlenku záchrany dalšího nástroje, tentokrát v kostele sv. Prokopa v Přepychách, se v roce 2016 doslova nadchla starostka obce Zdeňka Seidelová. Projekt to byl mnohem náročnější finančně i časově, neboť práce na obnově varhan vyčíslil varhanář Ivan Bok z Krnova, který zakázku ve třech etapách realizoval, na 1 339 tis. korun. Že se podaří takovou částku shromáždit, si zprvu v obci s 630 obyvateli dokázali představit jen stěží.
Zatímco ve varhanářské dílně v Krnově i na kůru kostela sv. Prokopa probíhaly práce podle harmonogramu, organizátoři projektu podali žádost o dotaci z krajského programu Obnova historických varhan, připravili cyklus benefičních koncertů a tzv. adopci varhanních píšťal.
A tak se kostel sv. Prokopa v průběhu dvou let otevřel široké veřejnosti, posluchači zažili nádherné koncerty špičkových umělců a přitom dobrovolným vstupným přispívali na sbírkové konto. Svým vystoupením podpořili záchranu mimo jiné Václav Hudeček, Barocco sempre giovane, Alfred Strejček, Martina Kociánová, Jiří Stivín, Hradišťan s Jiřím Pavlicou, Jaroslav Svěcený, ale i studenti ze zušky.
S neobvyklým zájmem se setkala také adopce varhanní píšťal. Několik set dárců - obyvatel všech generací z Přepych, regionu i míst velmi vzdálených, podnikatelů, firem nebo spolků - dnes vlastní děkovný grafický list jako důkaz, že se zasloužili o obnovu nástroje. Formou dotace projekt významně podpořil Královéhradecký kraj, finance věnovala obec Přepychy i farnost.
A výsledek? V pondělí 27. listopadu 2017 se uskutečnila kolaudace varhan, které roku 1872 postavil rychnovský varhanář Amand Hanisch. V zápise z převzetí nástroje diecézní organolog Václav Uhlíř použil termíny jako: precizní zpracování, vzorné naintonování, bezchybné ladění, ukázkové restaurování. To jednoznačně deklaruje, že nástroj je znovu připraven sloužit nejen při církevních obřadech, ale také koncertním účelům, a to po mnoho desítek let.
Bez zcela mimořádného zájmu ze strany vedení obce Přepychy, především osobní zainteresovanosti Zdeňky Seidelové, podílu zaměstnanců obce, členů kulturní komise, k nimž se přidal spolek PROVARHANY i farnost a samozřejmě nanejvýš odborného přístupu týmu varhanáře Ivana Boka by se výsledek ovšem nikdy nedostavil.
V mnoha ohledech podobný projekt běží v horském středisku Deštné v Orlických horách, kde na základě smlouvy s farností zajišťuje spolek PROVARHANY záchranu památkově chráněného nástroje - varhanního pozitivu z kostela sv. Máří Magdalény.
Také tam probíhají benefiční koncerty, adopce varhanních píšťal, také tento plán získal podporu Královéhradeckého kraje ve formě dotace z programu Obnova historických varhan. Rekonstrukci nástroje převzal mistr varhanář Dalibor Michek. Organizátoři nyní čekají na vyjádření Ministerstva kultury, zda uspějí s žádostí o dotaci. Pokud se tak stane, bude nástroj připraven pro využití už v průběhu roku 2018.

A co víc? Mezitím začíná svítat na lepší časy nástroji v klášterním kostele Narození Páně v Opočně - vedení města ve spolupráci s Opočenskou besedou a spolkem PROVARHANY připravilo na sobotu 9. prosince první benefiční koncert, na němž vystoupilo Doležalovo kvarteto a herečka Valerie Zawadská, a výtěžek ze vstupného se stal premiérovým příspěvkem na sbírkové konto zřízené v rámci veřejné sbírky.
Bylo by opravdu příznačné, že město, kde se narodil významný stavitel varhan Emanuel Štěpán Petr, jehož - díky iniciativě zmíněného spolku - připomíná na rodném domě čp. 14 na Trčkově náměstí pamětní deska, významně napomůže záchraně královského nástroje tam, odkud varhanář pocházel.

To ale není vše. Osvěta probíhá formou konferencí, pořádaných HAMU v Praze opět ve spolupráci se spolkem PROVARHANY. O tu letošní, která se uskutečnila 29. a 30. listopadu, a během programu se svými příspěvky vystoupili špičkoví domácí i zahraniční odborníci, byl zájem zcela mimořádný.
Přednášky zahájil PhDr. Petr Koukal, hlavní organolog NPÚ, který přiblížil novou knihu Problematika restaurování zvuku varhan, jež vznikla ve spolupráci se Zvukovým studiem HAMU, konkrétně s Ing. Zdeňkem Otčenáškem, Ph.D. Následoval Dr. hab. Grzegorz Pozniak z Institutu pro chrámovou hudbu v Opole s přednáškou o publikační činnosti Institutu pro chrámovou hudbu v Opole. Martin Poruba, pedagog Hochschule für Musik und Theater v Mnichově a varhaník ve Freisingu, přiblížil situaci varhaníků, varhan a varhanářství v Bavorsku. Dále přednášel prof. Jaroslav Tůma, koncertní varhaník a profesor AMU, který prezentoval plánovaný výzkum interpretace včetně již vydaného CD s publikací O interpretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům.
Dále si účastníci vyslechli Waclawa Golonku, profesora Hudební akademie v Krakowě, který si za téma zvolil různé systémy ohodnocení chrámových varhaníků v různých zemích Evropy. Štěpán Svoboda, organolog Pražského arcibiskupství, představil projekt Svatovítské varhany, tedy historii, vývoj a současný stav projektu nových Grenzingových varhan. Prohlídka katedrály sv. Víta s odborným výkladem a možnost nahlédnout na západní katedrální kruchtu a seznámit se s architektonickými, technickými a akustickými aspekty stavby tohoto mimořádného nástroje druhý ročník konference uzavřely.

Že to vše je spolu s varhanními iniciativami např. na Královédvorsku a určitě na mnoha dalších místech u nás velkým příslibem pozitivních změn v této oblasti, těší všechny, kdo královské nástroje zachraňují i ty, kdo svým výjimečným uměním pak přinášejí radost posluchačům.