Úštěk je město bohaté památkami i kulturou
ÚŠTĚK: Projíždět vesnicemi v severních Čechách může někdy připadat člověku, že tam teprve skončila válka, nebo že byla krajina vysídlena či její obyvatelé vymřeli. Prázdné baráky, opadané omítky, vytřískaná okna. I tak může působit první dojem při příjezdu vesnicemi do středověkého města Úštěku. Autobus zastaví u kostela a hned první dojem v uzření dřevěných starobylých dveří s nápisem šatlava napovídá, že ve městě bude zjevně něco z doby dávné či ještě dávnější a překvapení se dostavuje téměř na každém kroku. Hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla oslní obrazem od Karla Škréty z roku 1656 ve zlaceném rámu členitých tvarů, který znázorňuje Pannu Marii s Ježíškem rozmlouvající se sv. Petrem a sv. Pavlem.
Sochy po stranách navazující na dílnu Matyáše Brauna. Hlavní loď kostela nabízí další nádherné poklady různých slohů. Samotná stavba pocházející ze sedmdesátých let osmnáctého století je monumentem, dominujícím nad městem v nejvyšším bodě náměstí.
V sousedství kostela bývala vždy radnice a současně i šatlava. Ta v Úštěku láká k návštěvě silnými dubovými dveřmi a s rytířem za výlohou. Do podzemí zavede průvodkyně, která umožní i vlastní tvorbu groše či vyzkoušení pocitu vězně v podzemní kobce. Ty jsou v pěti podzemních podlažích. Vše v domě původu gotického, tedy budovaného nejméně před pěti sty léty.
Cestou náměstím nelze vynechat informační centrum, spojené současně s knihovnou, kde pracuje velmi ochotná paní Dana Břešťanová. Prozradí, že město je navštěvováno hlavně v létě během turistické sezóny, ale sedm tisíc návštěvníků v infocentru za rok nesvědčí o velké popularitě města, přestože má tak zajímavou a bohatou historii včetně množství památek.
Reputaci městu dělá galerie, kde se koná řada výstav. Jsou součástí bohatého kulturního života ve městě. Stačí nahlédnout do Zpravodaje, v něm je uvedeno mnoho akcí počínaje zimním obdobím plesů a koncertů. Na slétávání andělů přijíždějí lidé až z dalekého okolí. Hojně je navštěvován i letní jarmark.
Sejít po schodech na terasy pod Ptačí domky je další atrakcí, která je jedinečnou podívanou. Domky posazené na skále a zavěšené na trámech ční do prostoru vysoko nad zemí. Část je stále obydlena, přestože byly postaveny v polovině devatenáctého století. Pozoruhodné jsou tím, že jejich prostory jsou vytesány do skály jakoby v podzemí z ulice, z druhé strany jsou nad zemí. Zvláště mládež zaujme čertovské muzeum v Pikartské věži, naproti pak ještě vodní svět. Věž je nejsilnější a nejmohutnější částí dávného městského opevnění. Věž byla postavena roku 1428 za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic (odtud název Pikartská, tak byli husité hanlivě označováni svými odpůrci). Sloužila k zesílení obranyschopnosti úštěckého hradu, dnes je v ní galerie.
V samotném okolí Úštěku lze najít mnoho zajímavých památek, které jsou obnovovány často i ze soukromých prostředků. Většina z nich jsou především sakrální architektonické stavby. Tři tisíce obyvatel není zrovna množstvím, které by mohlo tvořit významný městský celek. Zato památek a kulturních akcí je zde tolik, že mohou závidět Uštěku daleko větší města. Severočeské město zajímavou polohou na obchodní stezce do Lužice bylo městem bohatým, což právě dokumentují četné památky., a je bohaté i současným kulturním životem.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818