Ústečtí muzejníci vyrážejí bádat do nestabilních skal
ÚSTÍ NAD LABEM: Zanedbávanou problematiku starých lomů, dobývek a důlních děl v příhraniční pískovcové oblasti řeší výzkumný projekt, s nímž právě uspělo Muzeum města Ústí nad Labem u Technologické agentury ČR. Ústečtí muzejníci s kolegy z Univerzity J. E. Purkyně budou dva roky v terénu zjišťovat, jak zásadně člověk proměnil dobýváním kamene krajinu Labských pískovců a Českého Švýcarska, a také nakolik může za opakované zřícení tamních skal.
„Dnes si to ani neuvědomujeme, ale skalní krajinu, kterou vnímáme jako přírodní výtvor, v minulosti mnohdy zásadně zformoval člověk. V Labských pískovcích to platí dvojnásob. Takže problematická nestabilita pískovcových stěn je často výsledkem toho, jak se příroda vypořádává s umělými zásahy. A my chceme tyto vztahy odhalit,“ přiblížila hlavní cíl projektu geoložka ústeckého muzea a vedoucí projektu Zuzana Vařilová. Proto vznikne speciální mapa s databází starých kamenolomů, která bude veřejně přístupná. Využívat by ji měly například úřady při hodnocení rizika skalního řícení lomových stěn či propadů starých těžeb při stavební činnosti, plánování dopravní tras apod. Na vybraných lokalitách se řešitelé dokonce pokusí rekonstruovat, jak krajina vypadala před příchodem člověka. Použijí k tomu historická vyobrazení i odhady odtěženého množství kamene. Budou také odebírat vzorky hornin. To pomůže třeba při rekonstrukci památkových staveb a uměleckých děl. Po srovnání totiž památkáři mají šanci zjistit, z kterého historického kamenolomu materiál vzešel. Podrobně se dokumentace dočkají nejenom staré dobývky pískovců, ale i vulkanitů a dalších těžených hornin a rud.
„Je to cenný úspěch, který dokládá odbornou úroveň našeho muzea. Jsem zvědav na výsledky. Mnoho budov nejen v Čechách, ale zejména v Sasku bylo postaveno z pískovce z našeho regionu, bude zajímavé zjistit, do kterých staveb putoval kámen z konkrétních lokalit,“ poznamenal primátor Petr Nedvědický.
Technologická agentura ČR letos finančně podpořila z 533 podaných projektových žádostí jen 59, z nichž ta ústecká byla desátá nejlépe hodnocená. „Obstáli jsme v tak ve velké konkurenci, kde většinou za projekty stojí různé ústavy Akademie věd ČR a velké univerzity. Je to doklad, že jsme jako instituce zcela kompetentní pro aktivity v oblasti výzkumu a vývoje,“ dodal Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem. Projekt završí v druhé polovině roku 2023 velká muzejní výstava o historii těžby a užití pískovce na Ústecku a Děčínsku.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818