PRAHA: KABINETY – Mistrovská díla uměleckého řemesla 16. a 17. století z českých sbírek
Jednadvacet vzácných kabinetů především ze sbírky UPM a Národního památkového ústavu, ale i z oblastních a soukromých sbírek představuje tato výstava. Kabinety 16. a 17. století patří k nejzajímavějším pracím v historii uměleckého řemesla. Už prvotním posláním jako schrána pro uschování drahocenných předmětů a svým výrazně uměleckým charakterem nebyl kabinet nikdy obyčejným užitkovým nábytkovým kusem. Jeho kořeny lze sledovat již ve vyspělých kulturách starověku, přední místo zaujímal v luxusním mobiliáři panovnických dvorů evropského novověku, ale svou vrcholnou roli sehrál v éře manýrismu a časného baroku, kdy se jako „Kunstkammer en miniature“ stal svébytným uměleckým dílem, reprezentujícím složitý myšlenkový svět idejí novověké přírodní filosofie.
První početná kolekce kabinetů byla v Čechách soustředěna již na konci 16. a počátku 17. století jako součást rudolfínských sbírek. V pražské kunstkomoře císaře Rudolfa II. patřily k nejvýše oceňovaným artefaktům, inventáře uvádějí na čtyřicet kabinetů různých druhů, jak z domácí produkce, tak i z dalších evropských dílen, a rovněž práce orientálního původu. K nejstarším také patří velmi kvalitní konvolut kabinetů v úctyhodné sbírce roudnických Lobkowiczů, převážně německé a italské provenience. Neveliká, avšak významná a v Čechách zcela ojedinělá, je kolekce vlámských kabinetů z rodových sbírek Schwarzenbergů na zámku Hluboká. Výjimečný je soubor italských barokních kabinetů z estenských sbírek, které se na počátku 20. století staly součástí mobiliáře zámku Konopiště. Pozoruhodnou sbírku kabinetů v období historismu 19. století cíleně soustředili Auerspergové na zámku Žleby, čítající téměř dvě desítky kusů, mezi nimiž jsou však i práce v 19. století doplňované, či nově vytvořené. V českých muzejních sbírkách jsou kabinety nejpočetněji zastoupeny v pražském Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, z více než dvou desítek zde vynikají práce zejména z augsburských dílen. V tomto vzácném fondu historického mobiliáře vyniká poměrně obsáhlý soubor kabinetů jako typologicky a výtvarně výjimečný, dobově příznačný fenomén, nejen v oblasti historického nábytku, ale v rámci uměleckého řemesla vůbec.
LOBMEYER VÍDEŇ – 200 let s českým sklem
Výstava, kterou Uměleckoprůmyslové museum v Praze připravilo k 200. výročí firmy J. & L. Lobmeyr, představuje prostřednictvím početně i stylově bohatého výběru exponátů nejen historii a produkci přední světové sklářské firmy, ale zaměřuje se také návrhářskou tvorbu řady uměleckých osobností, které v 19. a 20. století s firmou spolupracovaly. Souběžně se soustřeďuje na sledování a podrobné přiblížení zásadního podílu českých skláren a rafinérií na podobě lobmeyr skla.
Historie světově proslulé sklářské firmy J. & L. Lobmeyr začíná roku 1823 v malém obchodě sklem, který ve Vídni založil Josef Lobmeyr. S ním a jeho synem Ludwigemm, stejně jako s jejich následovníky v čele se Stephanem Rathem, byla a je vždy spojena nejen snaha reagovat na aktuální a moderní proudy v uměleckořemeslné tvorbě, ale i potřeba se na hledání nových cest podnětně spoluúčastnit. Svědčí o tom také dlouhá řada uměleckých osobností, návrhářů a designerů, s nimiž firma spolupracovala a spolupracuje. Sklo se značkou J. & L. Lobmeyr, ať už historické či současné, proto vždy stojí na nejvyšších stupních projevů sklářské kultury. Nebylo by tomu však bez zásadního podílu výrobců lobmeyrského skla – skláren a rafinérských dílen v Čechách. Bez sklářských mistrů, brusičů, rytců či malířů, kteří do řemeslně náročného provádění výtvarně jedinečných návrhů předních umělců vkládali veškerý um a zkušenosti se zpracováním hmoty skla.
Obě výstavy otevřené do 16. března 2024
ŠPERK – FORMA – OBSAH
Výstava propojuje historické i současné šperky ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Tuto kolekci doplňují šperky autorů a soukromých sběratelů, aktuálně nošené či uchovávané jako památka. Výbojná i konvenční díla libovolné datace svým setkáním upozorňují na různá sdělení, která mohou šperky nést. V první části výstava přináší téma času – šperky s tvarem nekonečné smyčky, pohyblivá díla včetně mechanických hodinek i šperky z materiálů, které degradují časem, například led nebo mýdlo. V druhé části se výstava soustředí na šperky, které zobrazují jednotlivé figury i výjevy s více aktéry, stejně tak izolované motivy nebo útržky scén. Často jde o motivy užívané napříč staletími, třeba Eróta/Amora a jeho šípu. Celý obraz vzniká až spojením šperku s lidským tělem. Závěr výstavy patří dílům, která naznačují ideje šperkových instalací stálé expozice UPM ART, LIFE. Umění pro život. Zvou diváka, aby pokračoval k expozičním okruhům Šperk a světlo (v sále E) a Šperk a tělo (v sále D).
Výstavu doprovází stejnojmenná kniha Šperk – forma – obsah. I ona v kapitolách Šperk a čas, Šperk a světlo, Šperk a tělo a Šperk a figura pojednává ideje jak výstavy, tak stálé expozice UPM. Muzejní web a sociální sítě obohacují výběr vystavených a publikovaných děl o práce studentů českých a slovenských vysokoškolských ateliérů zaměřených na šperk.
Výstava otevřena do 19. května 2024.
Více na: www.upm.cz
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.