Lidová kultura

<p>KARLŠTEJN: V podhradí našeho snad nejznámějšího hradu, v barokním domě z roku 1755, se skromě připomíná muzeum betlémů.</p> <p>V jeho sklepení se zachovaly pozůstatky původní gotické stavby. Ve stylově zařízených interiérech tohoto domu, který je v majetku zdejší římskokatolické farnosti, najdeme celoročně přístupné Muzeum betlémů Karlštejn s bezmála padesáti exponáty.<br />
Některé vznikly před více než sto padesáti lety a ten nejstarší pochází z 18. století. Za materiál na jejich výrobu posloužilo dřevo, papír, ale i chleba či cukr. Děti ocení figurky zhotovené z dalšího tradičního materiálu – perníku.<br />
Pro návštěvu muzea je ideální předvánoční čas, protože zde mistři cukráři a perníkáři každoročně vystavují své čerstvě upečené sladké betlémy.<br />
Doslova skvost však nalezneme na půdě. Plochu o 80 metrech čtverečních tu zaujímá novodobý a u nás zatím největší pohyblivý betlém, dokončený v roce 1998. Před několikametrovými kulisami hradu Karlštejn se pohybuje 46 dobově oblečených dřevěných figurek a zatímco dary Ježíškovi přinášejí nejvýznamnější čeští panovníci od sv. Václava až po T. G. Masaryka, pod mlýnským kolem se činí sličná pradlena a Bušek z Velhartic zkoumá kvalitu vinné révy. Tyto navzájem se prolínající historické události a pověsti se smyšlenými příběhy doplňuje působivé vyprávění Karlštejnské pohádky, také zde zazní úryvky Smetanovy Mé vlasti a česká hymna. </p> <p>V prosinci můžete netradičně pojatý Karlštejnský královský betlém a další exponáty zhlédnout denně od 10 do 17 hodin, dospělí za vstupné zaplatí 45 korun, děti, studenti, důchodci 30 a rodiny s dětmi 90 korun. </p> <p>Další informace zde

<p>POLIČKA: V neděli 21. listopadu ve 14 h byla v Centru Bohuslava Martinů v Poličce zahájena vánoční výstava betlémů Pospěšte k Betlému, k Ježíšku malému, uspořádaná ve spolupráci s betlemáři Poličska.</p> <p>V průběhu vernisáže měli návštěvníci letos vůbec první příležitost nasát atmosféru blížících se vánočních svátků.<br />
Úvodní slovo na zahájení výstavy patřilo výtvarnici a etnografce paní Kamile Skopové, která připomněla prastarou tradici výroby betlémů i stále neutuchající zájem současné generace o betlemářství. O vánoční hudební doprovod se postaral žesťový kvintent ze Základní umělecké školy Bohuslava Martinů a přítomné vánočně naladilo i přichystané občerstvení v podobě vanilkových rohlíčků, vánočního čaje a svařeného vína. </p> <p>V průběhu zahájení výstavy měli návštěvníci možnost zhlédnout více než 40 betlémů z období od 2. poloviny 19. století až do současnosti, vyrobených z nejrůznějšího materiálu, od klasických vyřezávaných ze dřeva, přes papírové, keramické, pletené z vlny či z kukuřičného šustí.<br />
Snad největší zájem vzbudil pohyblivý betlém bratrů Mrázových z Horního Újezdu. Velkému ohlasu se těšil i nejstarší z vystavených betlémů, Krahulcův, pocházející již z roku 1884. Naprostá většina betlémů je místní provenience, díky čemuž návštěvníci, kteří na výstavu zavítají, získají dobrou představu o betlemářské tradici na Poličsku.</p> <p>Slavnostní zahájení výstavy se setkalo s velkým úspěchem, o čemž svědčí, že na ni zavítalo téměř 300 návštěvníků. Velké poděkování patří nejen návštěvníkům, kteří v neděli do Centra Bohuslava Martinů zamířili, ale hlavně těm, kteří betlémy na výstavu zapůjčili.</p>

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Cena Zlatý kolovrat, kterou kraj uděluje od roku 2002 lidem, kteří se zasloužili o udržení a rozvoj tradičních lidových řemesel, má i letos své majitele.</p> <p>Čerstvými nositeli jsou Ines Šťovíčková, která se věnuje předení vlny a ručnímu tkaní a řezbář Ladislav Pacholátko.<br />
Ines Šťovíčková z Broumova se o ruční práce zajímá již od dětství. V profesním životě působila jako telegrafistka a aranžérka květin. V roce 2002 se stala vedoucí Enviromentálního střediska Ruce v Křinicíh, kde učila zapomenutá řemesla. V současnosti v Křinicích pořádá řemeslné jarmarky a výstavy a spolupracuje na projektu Den řemesel v broumovském benediktinském klášteře.<br />
Ladislav Pacholátko z Hradce Králové se vyučil truhlářem a svému řemeslu se věnuje profesionálně. Práce se dřevem však vyplnila i jeho volný čas. Nejdříve technikou intarzie vytvářel dřevěné obrazy, časem se nechal inspirovat Třebechovickým betlémem a sám začal betlémy vyřezávat. Figury toho největšího měří 17 centimetrů.<br />
S cenou je spojen věcný dar v hodnotě pět tisíc korun. V loňském roce ocenění získala keramička Hana Šromová a tvůrkyně lidových krojů Eva Tatoušková.</p>