Lidová kultura

Vystoupí: Václav Michalička a Sabrina Pasičnyková – mluvené slovo, Petr Drkula – hudba, Petra Vidomusová – zdobení „lichnovských“ vajec

Vstupenky bude možné zakoupit v předprodeji na pokladně CETRAT Příbor.

Vstupné: 100 Kč

refektář piaristického kláštera v Příboře

https://www.muzeumnj.cz/pribor/akce/vajco-tajemne-lichnovske

Opera Národního divadla uvede 2. března koncert Smetana Gala, na němž zazní průřez všemi Smetanovými operami pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Roberta Jindry. Dále vystoupí dirigenti Tomáš Netopil, Jiří Rožeň a Rastislav Štúr. Mezi sólisty budou mimo jiné Kateřina Kněžíková, Štěpánka Pučálková, Slávka Zámečníková, Aleš Briscein, Pavel Černoch, Peter Kellner, Svatopluk Sem nebo Adam Plachetka. Česká filharmonie v předvečer Smetanových narozenin vydává své nejnovější CD s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti řízenou Semjonem Byčkovem. Plány všech velkých kulturních institucí zahrnují také řadu zahraničních aktivit. Opera Národního divadla, Česká filharmonie i Pražský filharmonický sbor vyrazí na slavné festivaly v Savonlinně, Lucernu či Londýně. Putovní výstava Národního muzea po Českých centrech připomene významné české skladatele. Další výstavní projekt ve spolupráci s Metropolitní operou v New Yorku zpřístupní divadelní kostýmy slavných českých primadon. Institut umění – Divadelní ústav připravuje výstavu věnovanou scénografickému ztvárnění Smetanových oper. Ta bude uvedena během letošního roku ve Washingtonu a v Litomyšli. Rok české hudby 2024 a související projekt Smetana 200 podpořilo Ministerstvo kultury České republiky celkovou částkou 200 milionů Kč, z nichž byla na podporu aktivit příspěvkových organizací alokována přibližně polovina.

„Těším se například na slavnostní galakoncert k výročí narození Bedřicha Smetany v Národním divadle, na projekty České filharmonie se Sejmonem Byčkovem v Karlových Varech, na open air koncert na Hradčanském náměstí a na neodmyslitelnou Libuši. Nemohu samozřejmě vynechat výstavy v produkci Národního muzea nebo prezentace spolupráce v rámci amatérské činnosti. A Smetanova Litomyšl – to je přímo povinnost! Milá a netrpělivě očekávaná,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Národní divadlo během Roku české hudby uvede celkem 16 českých oper, 3 nové produkce a 2 světové premiéry. „Na čtyřech divadelních scénách nyní nabízí dva umělecké soubory Opery Národního divadla a Státní opery komplexní představení klenotů českého hudebního dědictví od tradičních kusů až po novodobou operní tvorbu, a to i v rozhlasových a televizních přenosech a záznamech,“ říká generální ředitel Národního divadla Jan Burian. Na květen 2024 se navíc chystá premiéra nové inscenace opery Tajemství v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou Roberta Jindry. Díla dalších českých skladatelů připomene mimo jiné březnová premiéra Rusalky v režii dua SKUTR a v hudebním nastudování Tomáše Netopila. V červnu se vrátí Dvořákova Armida v režii Jiřího Heřmana a na programu nebudou chybět ani Janáčkova Její pastorkyňa, Káťa Kabanová nebo Příhody lišky Bystroušky. Raritou je chystaná premiéra Fibichovy Šárky na podzim 2024. V létě Opera Národního divadla vycestuje na slavný operní festival ve finské Savonlinně, kde provede Prodanou nevěstu a galakoncert, na němž vystoupí i specialistka na janáčkovské role sopranistka Karita Mattila.

„Národní divadlo vždy iniciovalo také novou původní tvorbu současných českých skladatelů. Prostorem pro představení české nové opery bude i letošní ročník festivalu Opera Nova, jehož uměleckým kurátorem byl jmenován mezinárodně uznávaný mladý český dirigent Jiří Rožeň. V rámci tohoto mimořádného počinu a inovativního festivalového konceptu uvedeme během června 2024 ve světové premiéře dvě nová díla vzniklá na objednávku Národního divadla. Operou Kafkův dopis otci skladatele Jiřího Trtíka připomeneme na jevišti Nové scény 100. výročí úmrtí Franze Kafky a uvedeme také scénické oratorium Lidožrouti Šimona Vosečka,“ dodává Burian.

„Pro Českou filharmonii je česká hudba jedním z pilířů její umělecké činnosti, kterou rozvíjí doma i za hranicemi. A právě zahraniční aktivity jsou jedním z klíčových příspěvků, které chce Česká filharmonie letošnímu Roku české hudby přinést. Za absolutní vrchol oslav považujeme Týden české hudby v Carnegie Hall, který proběhne v prosinci,“ přibližuje plány prvního českého orchestru jeho generální ředitel David Mareček. „Na možnost vystoupit v jednom z nejslavnějších sálů světa čekají i ty nejlepší světové orchestry několik let a Česká filharmonie zde získala rovnou třídenní rezidenci. To je mimořádné ocenění nejen kvalit orchestru a jeho hráčů, ale obrovská příležitost pro prezentaci celé České republiky a jejího kulturního bohatství,“ doplňuje Mareček.

V rámci Týdne české hudby v Carnegie Hall vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Oba soubory provedou programy složené výhradně z hudby českých autorů. Pražský filharmonický sbor nejprve doplní Českou filharmonii v Janáčkově Glagolské mši a o den později se představí ve vlastním a cappella koncertu. Vedle New Yorku zavítá Pražský filharmonický sbor také na slavný festival BBC Proms. „Na prahu své 90. sezony se sbor představí na těch nejprestižnějších pódiích, mezi které můžeme počítat i londýnskou Royal Albert Hall. Společně s Českou filharmonií a pod taktovkou Jakuba Hrůši uvedeme Janáčkovu Glagolskou mši a věřím, že to bude pro posluchače mimořádný zážitek právě i díky sboru, jeho uměleckým kvalitám a schopnostem toto dílo autenticky interpretovat,“ říká David Mareček, který je od roku 2021 pověřen vedením Pražského filharmonického sboru, a dodává: „Spolu se svým hlavním sbormistrem Lukášem Vasilek však připravuje Pražský filharmonický sbor program i pro domácí pódia. Už 21. dubna uvedeme ve Španělském sále Pražského hradu koncert jednoduše pojmenovaný Slavné operní sbory a na září tohoto roku chystáme v Rudolfinu společný koncert s amatérskými pěveckými sbory z celé České republiky.“

K oslavám Roku české hudby se připojí také instituce, jejichž aktivity nejsou primárně zaměřeny na hudbu, ale mají k ní blízko. „Národní muzeum si jako instituce uchovávající mimo jiné také naši hudební historii Rok české hudby připomíná v Českém muzeu hudby výstavou Na turné mapující dějiny a současnost hudebního cestování. Prostřednictvím dvou výstavních projektů také uctíme odkaz skladatele Bedřicha Smetany. V březnu se v Muzeu Bedřicha Smetany otevírá výstava s názvem Obnovená krása divadelních kostýmů Smetanových oper. Návštěvníci v ní mohou nahlédnout do kouzelného světa operních kostýmů a do tajů restaurátorské práce odborníků Národního muzea. Koncem roku představí Národní muzeum ve své Historické budově výstavu Má vlast. Ta bude bohatou mozaikou složenou z exponátů od hudebních nástrojů a historických artefaktů až po skladatelovy osobní předměty. Rok české hudby ale připomene také v zahraničí. V květnu Národní muzeum ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevře zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v MET. Výstava představí české pěvkyně, které během své kariéry vystupovaly v jednom z nejprestižnějších světových operních domů – v Metropolitní opeře v New Yorku,“ upřesňuje plány Národního muzea jeho ředitel Michal Lukeš.

Institut umění – Divadelní ústav kromě smetanovské výstavy připravuje také další projekty, které nejsou zaměřeny jen na klasickou hudbu. „O propojení české hudby se světovou scénou usilujeme též prostřednictvím vypsaných výzev. Proexportní hudební kancelář IDU Soundczech vypisuje v rámci Roku české hudby 8 programů na podporu tvorby, rozvoje a exportu české hudební scény v částce 8 mil. Kč, do kterých se přihlásil rekordní počet zájemců. Jde o celkem 323 přihlášených projektů“, uvádí ředitelka IDU Pavla Petrová. Mezi další významné počiny, které v rámci Roku české hudby propojí českou hudbu se světovou scénou, patří koncert FLOEX ENSEMBLE na Classical:NEXT v německém Hannoveru, česko-islandský projekt FYIELD a jejich live session na KEXP, nejpopulárnější indie rádio stanici na světě, který se uskuteční v americkém Seattlu, česko-korejský SONGWRITING CAMP, který přinese spolupráci K-popových producentů s českou scénou, a showcase festivalu LET IT ROLL na prestižní konferenci SXSW v americkém Austinu.

Oslavy 200 let od narození Bedřicha Smetany zahrnují také taneční soutěž Proč bychom si netančili, kterou pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. „Na začátku soutěže pro mladé neprofesionální tanečníky stálo zadání vytvořit choreografii na některou z polek Bedřicha Smetany v klasické či moderní úpravě. Krajská kola probíhají na začátku roku, celorepublikové finále pak proběhne 11. května v pražské Divadle Archa. Vítěze vybere odborná porota, která zasedá ve složení Lenka Lázňovská, Markéta Perroud/Dagmar Chaloupková, Eva Josefová Tanerna, Sára Koluchová, Eva Blažíčková, Jana Vöröšová/Martin Smolka / Petr Wajsar / Aliaksand Yasinski,“ přibližuje ředitelka NIPOS Lenka Lázňovská.

K prezentaci koncertů, divadelních představení, výstav i všech dalších aktivit nadále slouží profily Roku české hudby na sociálních sítích Facebook a Instagram a také kalendárium na webových stránkách www.rokceskehudby.cz. Tamtéž se lze přihlásit také k odběru newsletteru, který pravidelně informuje o proběhlých i nadcházejících událostech.

Masopust představoval v minulosti období mezi dvěma postními dobami. Byl oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst, protože následovalo období čtyřicetidenního půstu. Doba Masopustu nastává po svátku Tří králů a její konec je závislý na datu Velikonoc, končit tedy může od poloviny února až do počátku března o Masopustním úterý před Popeleční středou. Probíhaly během ní taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Toto období vrcholí na Tučný čtvrtek, kdy bývala zabíjačka a hostina a v poslední tři dny (neděle, pondělí, úterý), které se nazývají Končiny, Ostatky, Fašank nebo přímo Masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a taneční zábavy. Počátky Masopustu a Masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara. (Zdroj: Zuškoviny, 6. číslo, 17. ročník, 2023)

Jarka Holasová je učitelkou literárně-dramatického oboru v ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř. LDO ve škole v září 1988 zakládala. Zároveň hraje loutkové pohádky podle klasických autorů v mateřských školách. Je členkou Odborné rady pro loutkové divadlo NIPOS-ARTAMA jako lektorka praktických dílen spolupracovala s různými organizátory dalšího vzdělávání pedagogů v Česku a ve Slovinsku. Je členkou Spolku pro podporu tradic loutkářství a Volného sdružení východočeských divadelníků, se svými žáky založila školní měsíčník „ZUŠkoviny“, který řídí doteď. Pod jejím pedagogickým vedením se školní loutkářské soubory pravidelně a často úspěšně účastní krajských přehlídek dětského, loutkového a studentského divadla.

Masopustní veselice se konají na mnoha místech naší země a mají různý průběh, délku, charakter… Jak probíhá ta vaše? Jaké tradiční masopustní postavy, maškary a děje u vás nesmějí chybět?

Jarka Holasová: U nás se už za tu dobu, co s masopustním průvodem chodíme, ustálil čas na masopustní úterý. Některé roky nám to překazily jarní prázdniny, potom jsme vyšli už na Tučný čtvrtek. Mezi maškarami nechybějí klibna, bába s nůší, velký a malý medvěd, smrtka a pak různí řemeslníci a profese jako řezník, kuchařky, kominík, pekař... Většinou se namaškaříme za babky a dědky nebo kluky a holky z Ladových obrázků. Kostýmy spidermanů a princezen zůstávají doma ve skříni. Každoročně vyrážíme podpořeni muzikanty z hudebního oboru a lidovými písničkami v jejich podání. Děti z dramaťáku potom předvádějí scénicky zpracovaná lidová říkadla a masopustní zvyky. Prodáváme klibnu, která umí různé kousky, na povel se dokáže změnit ve velblouda nebo zatančit letkis, letos poprvé bude mít šest nohou. Aby narostlo hodně brambor a vysoký ječmen, musí si každá hospodyně skočit s medvědem mazurku. Za tu všechnu legraci nám už v prvním ročníku (rok 2006) chtěli diváci platit. Druhý rok jsme tedy vzali s sebou do průvodu na případné příspěvky charitativní kasičky. A tak vznikla tradice našich Masopustních ohlédnutí v Domově sv. Josefa v Žirči, kam každoročně s masopustním programem zajedeme a finanční dary z jaroměřského průvodu předáme. Jde jen o malý příspěvek klientům nemocným roztroušenou sklerózou, ale hlavně o veselé chvilky strávené s nimi.

Kostýmy, hudba, divadelní výstupy, scénky… Liší se jednotlivé ročníky něčím? Připravili jste si tentokrát něco nového?

Jarka Holasová: Máme základní masopustní „výbavu“, která se postupně rozšiřuje, co se týče repertoáru i kostýmů. V dramaťáku to funguje jako to kdysi bývávalo… všichni umějí všechno, v rolích se střídají, podle toho, kdo je zrovna po ruce nebo kdo zrovna může. A role a funkce si děti postupně předávají, to mě na tom hodně baví. Holčička, která začínala jako babka s nůší, když vyroste, chodí v kostýmu smrtky nebo prodává koně. Medvědem bývá nejvyšší kluk, většinou po tanečních, což tančící hospodyně také rády ocení. Program je připraven v základních bodech, ale improvizovat je také hodně potřeba. Nejdříve bavíme pana starostu, protože nám ferulí udělí tzv. povolení. Za ty roky na nás před radnicí už diváci čekávají. A potom se vydáme i po obchodech. Před lety se k nám přidal místní spolek Pronáměstí, který připívá k atmosféře stánky s občerstvením a veselými diváky.

Zažili jste jistě už masopust mrazivý, deštivý, covidový… Děti na poslední chvíli onemocní, musí se improvizovat. Vzpomínáte si na nějakou opravdu veselou nebo náročnou chvíli?

Jarka Holasová: Ona je to celé veselá chvíle… a protože je masopust, vše je dovoleno! Takže si to s vrchností i pěkně hlasitě vyříkáváme. Leckterý řidič je zaskočen, když uprostřed silnice zastavuje provoz smrtka nebo strážníkům městské policie věští budoucnost cikánka. Za tu dobu nám pršelo jednou, zachraňovalo nás podloubí. A když byla covidová distanční výuka, vymysleli jsme Masopust z obýváků, rodiče posílali své domácí videopříspěvky a vznikl dlouhý, ale moc pěkný pořad.

Masopust z obýváku - YouTube

Ještě se musíme zastavit u multižánrového alternativního festivalu Jařinec, který se letos na jaře (10. – 12. 5. 2024) bude konat v souměstí Josefov-Jaroměř už popáté. Také na něm má literárně dramatický obor ZUŠ F. A. Šporka zásadní podíl…

Barbora Maksymovová: Již popáté a určitě ne naposledy! Multižánrový rodinný festival Jařinec organizují absolventi Literárně-dramatického oboru ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři. Všichni jsme spolu chodili na dramaťák k Jarce Holasové, které se podařilo udělat z nás velkou partu přátel, která se i v profesním životě rozhodla věnovat divadlu v různých formách. Stále nás ale spojuje Jarka, ZUŠka a Jaroměř, kam chceme každoročně dovést zajímavé projekty, inscenace, workshopy a kapely, které nás během roku zaujmou a myslíme si, že by o ně Jaroměř neměla být ochuzena. Jařinec je specifický i svou lokací, celá sobota a nedělní dopoledne se odehrává v umělecké kolonii Bastionu IV., jenž má své kouzlo a díky němuž má Jařinec pohodovou a rodinnou atmosféru mezi pávy.

Jaká je dramaturgie letošního ročníku? Opět se soustředí hlavně na loutkové a experimentující divadlo amatérů i profesionálů? V minulých letech vystoupili například fyzický básník Petr Váša, divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten, písničkářky Bára Zmeková a AN-NA nebo třeba klezmerová kapela Mi Martef. Na co se můžou těšit návštěvníci tentokrát?

Barbora Maksymovová: S radostí můžu oznámit, že dramaturgii pro letošní ročník máme již kompletně potvrzenou a lákadel je opravdu hodně! Celý náš program si opět držíme v alternativní rovině. Určitě srdečně zveme na loutkové pohádky od souborů TMEL, DAMÚZA nebo od žáků z jaroměřské ZUŠ. Dále naše pozvání přijal spisovatel Pavel Novotný, sbor Veselé chvíle, jazzová kapela Hlas kontrabas, indie rockový Island Mint a trocha balkánské hudby dorazí s kapelou Yamaha oriental. Každý rok také zasazujeme do dramaturgie důležitou událost pro naše město. Minulý rok jsme sázeli dub s cílem vysadit dalších 150 do historické pozice na jaroměřské bažantnici, na místo, kde před 150 lety stálo 700 dubů a byly vykáceny za účelem zřízení fondu ke kulturním a jiným potřebám. V letošním roce považujeme za zásadní výročí 650 let od první písemné zmínky o školství v našem městě. Plánujeme součinnost s místními školami, pro které dovezeme do Městského divadla profesionální představení, nicméně výsledek spolupráce bych ráda nechala jako překvapení.

Obnova josefovského opevnění získala na sklonku loňského roku cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Před pár dny jsme přinesli tiskovou zprávu, že se chystá rozsáhlá revitalizace josefovské pevnosti. Máte jako ZUŠ s tím spojené nějaké plány, sny a vize?

Vlastimil Kovář: Myšlenka revitalizace tzv. „čtvercáků“, obrovské budovy čtvercových kasáren, přišla už před několika lety. Možnost zachránit jedinečnou součást josefovské pevnosti navrhl sám Královéhradecký kraj. K hledání vize, jakým způsobem oživit prostor kasáren, byli pozváni nejprve zástupci z kulturní oblasti města, později celá veřejnost. Nápadů se sešla obrovská kupa a i naše ZUŠka několika přispěla.

Případné nové prostory by pomohly s tím, že nám současná školička začíná být malá. Zároveň by pro svou specifičnost otevíraly další možnosti využití ve výuce všech uměleckých oborů školy. Naše soubory pořádají často víkendová soustředění a ono je sice spaní ve škole vždycky jedinečný zážitek, ale pokud bychom měli kvalitní zázemí ve „čtvercácích“, bylo by to ještě lepší. Také bychom mohli pro Literárně dramatický obor, který patří mezi nejlepší u nás, mít odpovídající zázemí s divadelním prostorem a se skladem kulis, loutek. Protože všechny kulisy si naši dramaťáci vyrábějí v rámci výuky, mohli by mít i opravdové dílenské zázemí. Ve výtvarném oboru, který sdílí jednu učebnu, bychom mohli mít učebny zvlášť pro plošnou tvorbu, zvlášť pro sochařinu, keramické studio a ještě k tomu učebnu pro počítačovou grafiku. A také výstavní prostor by se nám hodil. Všechny tyto oblasti se na naší zušce vyučují a vězte, že srovnat je do jedné místnosti je často velmi těžké.

A hudební obor, kde funguje řada souborů, zaplňuje náš koncertní sál do poslední minuty. Kdybychom mohli mít zkušebnu zvlášť pro sbor, zvlášť pro velký dechový orchestr a big band, ale také smyčcový orchestr a zkušebnu pro rockové kapely – to by bylo jedinečné. Každý ze souborů totiž pro svoji práci potřebuje odlišně vybavený prostor, především co se týká akustického nastavení. Také bychom mohli mít učebnu – nahrávací studio, která by sloužila nejen pro potřeby zušky, ale mohl by se v ní vyučovat předmět elektronické zpracování hudby. Prostory by mohly ožít nejen výukou, ale i akcemi, koncerty, představeními, festivaly, výstavami pro veřejnost. Tím vším by bylo možné velkorysý objekt kasáren naplnit a oživit. A zabralo by to jeho nepatrnou část. Takže plány, sny a vize máme.

Festival Jařinec pořádá Kolegium hraběte Šporka. Spolek byl založen jako občanské sdružení v říjnu 2008 s cílem podporovat rozvoj kulturních a uměleckých aktivit mládeže v Jaroměři a okolí a získávat granty a finanční příspěvky, o které nemůže žádat základní umělecká škola. Asi největší akcí, kterou uspořádal, byl mezinárodní projekt nastudování dětské opery Brundibár Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera v roce 2009, tedy před patnácti lety. Můžete přiblížit aktuální činnost spolku?

Vlastimil Kovář: V každém školním roce jsme pod hlavičkou Kolegia, které funguje při ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř, uspořádali několik akcí. Spolek totiž může realizovat akce, které jsou mimo možnosti zušky. Byli jsme třeba s žáky na velkém projektu v Turecku, vystupovali jsme v Albánii, také v rumunském Banátu. Tradičně na podzim jsme pořádali jazzový minifestival JAZZOMĚŘ. V současné době tvoří páteř činnosti aktivity spojené s pořádáním multižánrového festivalu Jařinec, které se začínají rozprostírat nejen na dny, kdy festival probíhá. Jednou z nich je projekt ke znovu osázení Dubiny, místa, z něhož byly před desítkami let pokáceny desítky vzrostlých dubů a prostředky z jejich prodeje potom město investovalo do jaroměřského školství a kultury. A byla to dobrá investice. Tak ji chceme naší činností za pomoci ostatních aspoň trochu vracet.

www.zus-jaromer.cz

Kolegium hraběte Šporka | Facebook

„V polní kuchyni se vařila Balounova polévka, která se prodávala na konci masopustu za symbolickou jednu korunu. Lidé mohli ochutnat také zabijačkové speciality, jitrnice, jelita, tlačenku, na místě vyráběnou a nešizenou mistrem řezníkem Krkovičkou,“ představila program Soňa Adámková, vedoucí oddělení Domu kultury odboru vnějších vztahů MěÚ Frenštát pod Radhoštěm.

„Letos jsme se rozhodli ozvláštnit tradiční masopustní veselí s valašskou zabijačkou o něco nového. Celý program se tentokrát neodehrával jen na frenštátském náměstí, ale vše začalo už ráno před domem starosty. Potom jsme se všichni vydali za všeobecného veselí městem, až k náměstí. Tam už byla vedle tradičních stánků s uzenářskými a uměleckořemeslnými výrobky připravena zábava pro malé a velké. Postupně tak chceme obohacovat kulturně-společenský život v našem městě. Přicházet s novými akcemi, případně ty dlouhodobě oblíbené a osvědčené dále rozšiřovat a přizpůsobovat potřebám a přáním našich občanů s využitím širokých možností, které nabízí dnešní doba,“ sdělil Jan Rejman, starosta města Frenštát pod Radhoštěm.

Aby návštěvníkům na náměstí rychleji ubíhalo čekání, než se vše zpracuje a uvaří, poslechli si žalmy za poražené prasátko, nebo vyprávění řezníka Krkovičky a zasmáli se u vystoupení žonglérů a klaunů, pouličních herců, které si užili vedle dětí i ti dříve narození. A nechyběla ani svatba. Starostenský pár obnovil před všemi svůj manželský slib a oddávající místostarosta města Zbyněk Vágner jim popřál hojnost všeho. Zdraví, lásky i spokojenosti.  Kostel sv. Martina odbíjel poledne, když se začalo krájet druhé selátko a spustila masopustní kapela. Na město se začal snášet sníh, který dotvořil tu nádhernou masopustní atmosféru.  

www.kulturafrenstat.cz

Jeho autor Aleš Kapsa např. pozval k rozhovoru známého horňáckého primáše Miroslava Minkse. Není to ovšem jediný rozhovor v prvním letošním čísle, další se uskutečnil s hercem Adamem Vaculou, který vyrůstal v Uherském Brodě a v současnosti je znám výraznou rolí v televizním seriálu Zlatá labuť. Zjistíte též, jak to bylo s prosincovou generální stávkou v Hodoníně v roce 1920, kdy byl postaven a vysvěcen barokní kostel v Miloticích, či naopak kdy zanikl novogotický kostel v Tvrdonicích. Na jiných místech se nachází medailon výtvarníka Svatopluka Drápala, původem ze Sobůlek, a vzpomínky na výchovu dětí a dětské hry před více než půlstoletím.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz či přímo při četbě aktuálního výtisku

V loňském roce Muzeum Kroměřížska navštívilo přibližně 35.000 lidí, z nichž přes 27.000 zamířilo do hlavní budovy na Velké náměstí v Kroměříži, necelých 7.000 do Muzea v přírodě Rymice a přes 1.000 do Větrného mlýna Velké Těšany. V porovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst počtu turistů. Tehdy přišlo celkem 28.000 lidí.

„Z těchto rostoucích čísel máme velkou radost. Dokonce jsme překonali předkovidovou návštěvnost z roku 2019, kdy tyto naše tři objekty navštívilo přes 22.000 turistů. Nejnavštěvovanějšími výstavami se loni staly Dotýkat se exponátů přikázáno! a Učitel a žák. Max Švabinský a Antonín Marek Machourek. Ze stálých expozic k největším tahákům patří Poklady staré půdy, Památník Maxe Švabinského a Historie ukrytá pod dlažbou města,“ zhodnotila ředitelka muzea Martina Miláčková. „K nejúspěšnějším akcím v Kroměříži patřila Noc muzeí, program pro děti V muzeu to mravenčí a vánoční akce. V Muzeu v přírodě Rymice to byl Den řemesel a vánoční jarmark,“ dodala ředitelka.

Na tento úspěch chce muzeum navázat i v letošním roce. Hned první dvě nové výstavy jsou věnovány umění. Evropu z výšky si budou moci zájemci prohlédnout na putovní výstavě dronových fotografií Tomáše Neuwirtha Evropa z ptačí perspektivy (2. 2.–17. 3. 2024). Zachycuje známá i méně známá místa z 12 zemí. „K vidění budou i takové turistické perly, k jakým patří například klášter Mont Saint Michel nacházející se na přílivovém ostrově v Dolní Normandii ve Francii nebo alpské jezero Bled se stejnojmenným ostrovem a kostelem ve Slovinsku,“ zve na výstavu ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková. Druhou umělecky laděnou výstavou jsou Barevné světy Tomáše Vosolsobě (1. 3.–2. 6. 2024).

Do časů našich předků návštěvníky vrátí výstava Někdo to rád sušené (12. 4.–22. 9. 2024). „Představí unikátní historické exponáty, které budou doplněny hravými interaktivitami, například modelem zmenšené tradiční sušárny ovoce,“ upřesnila kurátorka Martina Václaviková. Výstavu doplní edukační program pro školy.

Muzeum myslí také na děti, jimž přes letní prázdniny nabídne Zábaviště pro sviště (14. 6.–1. 9. 2024). Jedná se o interaktivní výstavu, kterou doplňují ilustrace Venduly Hegerové. „Herny jsou zaměřené na různá témata tak, aby se zde zabavilo každé dítě. Spojuje se zde chytrá zábava, tvoření a pohyb. Děti se mohou těšit na sviští dráhu, fotokoutek Zvěřinec, balonkoviště či obří leporelo,“ naznačila jedna z kurátorek Kateřina Mozgová.

Milovníky zvířat nadchne výstava Naše koně (20. 9.–1. 12. 2024). Přibližuje zajímavou historii chovu moravského teplokrevníka, plemene úzce spojeného s naším regionem. Návštěvníci se mimo jiné seznámí se způsoby sedlání i zapřahání a uvidí také typický kočár. Audiovizuální část je pak provede osudy těchto jedinečných koní i jejich majitelů.

Podzim v muzeu bude patřit stěžejní akci letošního roku, jíž bude výstava Hradisko u Kroměříže. Pevnost z doby bronzové (11. 10. 2024–16. 3. 2025), která je vyvrcholením několikaletého výzkumu této evropsky významné lokality. „V době bronzové zde vzniká nížinné opevněné sídliště, které se stává politickým, náboženským a obchodním centrem střední Moravy. Dokládají to tři bronzové poklady. Poslední z nich je jedním z nejbohatších moravských hromadných nálezů. Obsahuje přes 850 předmětů o celkové váze 40 kg. Veřejnost poprvé uvidí všechny tři depoty pohromadě,“ uvedla jedna z kurátorek Lenka Pěluchová. Výstavu doprovodí stejnojmenná publikace, kterou muzeum vydalo v prosinci loňského roku, a rovněž edukační program pro školy.

Poslední počinem letošního roku bude výstava Ondřeje Olivy Objekty (13. 12. 2024–2. 3. 2025), který se snaží vytvářet vizuálně zajímavá díla, jež jsou svým tvarem čitelná i pro běžného diváka. V současné době vytváří pro Kroměříž památník biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.

I letos se návštěvníci mohou těšit také na jednorázové akce. Muzeum se opět připojí například k Noci muzeí či Noci vědců. Muzeum v přírodě Rymice znovu ožije Dnem řemesel nebo vánočním jarmarkem.

www.muzeum-km.cz

První oslavy masopustu odstartují už v sobotu 20. ledna v Klecanech. Od rána bude možné ochutnat masopustní chody za doprovodu flašinetáře a po 14. hodině vyrazí průvod masek přes Klecany. Jen o týden později v sobotu 27. ledna oslaví masopust v Jílovém u Prahy. Tradiční Jílovský masopust plný dobrého jídla, pití, hudby a zábavy zavítá opět na náměstí. Nebudou chybět masopustní hody, rej masek, jarmark a průvod Jílovým.

Každoročně oblíbenou akcí, kam se sjíždějí lidé z celého Česka, je Roztocký masopust. Vznikl jako lokální počin malé skupiny lidí a za více než dvacet let vyrostl do jedinečné živoucí akce. V sobotu 10. února se mohou návštěvníci těšit na průvod, který vyrazí za svou královnou. Průvod plný originálních masek poputuje přes Roztoky na Holý vrch, kde se setkává s průvodem z dalších obcí. Společně pak tančí a odcházejí za masopustní zábavou. Ve stejném termínu proběhne masopustní zábava v Miličíně na Benešovsku nebo v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích na Kladensku.

Jedna z největších a na kulturní program nejbohatších akce svého druhu ve středních Čechách míří letos opět do Zadní Třebaně. Poberounský masopust a největší „fašaňk“ široko daleko se zde bude konat v sobotu 10. února i v neděli 11. února. Masopust začne v sobotu ráno staročeským jarmarkem, kde budou k dostání preclíky, koláče, maso nebo koblihy. Děti se mohou svézt na koních, dospělé potěší zabíjačkové pochoutky nebo oblíbená masopustní tombola.

Od 10 hodin se na improvizovaném jevišti v podobě valníku postupně představí staropražská kapela Třehusk, dětská lidová muzika nebo taneční a pěvecký soubor. Nakonec bude symbolicky pochován Masopust a oceněny ty nejnápaditější maškary. Poté se vydá na obchůzku obcí průvod v čele s kapelou a kvartetem hlavních postav: medvědem, medvědářem, policajtem i Masopustem-Bakchem. Všichni budou ochutnávat koblihy, škvarkové placky, uzené maso, pálenku a další dobroty, které pro ně připraví místní hospodyňky a hospodáři. Večer po skončení průvodu se ještě ve Společenském domě v Zadní Třebani bude konat výroční masopustní tancovačka. Následující den, v neděli 11. února, masopustní oslavy vyvrcholí dětským karnevalem.

V sobotu 17. února projde masopustní průvod také předměstím Kaňk u Kutné Hory. Do kroku zahraje živá kapela a připraveno bude občerstvení ve formě zabijačkových specialit. Maškarní průvod a veselice proběhne také v prostředí historických báňských objektů v areálu Ševčinského dolu v Příbrami. „Diváci si mohou užít hornický masopust 17. února včetně humorných scének a hornických písniček. O den později bude maskám patřit Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Pestrobarevný průvod doprovázený hudbou a tancem projde skanzenem třikrát za den. K ochutnání bude zabijačka a koblihy, děti si vyrobí laufrovský klobouk,“ popisuje akce Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Mělnický masopust propukne v neděli 19. února. Kromě trhů se bude zpívat a dovádět v masopustním průvodu, který vyrazí z náměstí Míru. Zakončení akce proběhne za doprovodu folklorních souborů.

Masopustní zábava se letos nevyhne ani Nymburku. V sobotu 24. února se vydá průvod masek z náměstí Přemyslovců až na Rejdiště, kde bude připravena hudba, zábava a zabijačkové speciality.

Video z masopustů ve středních Čechách najdete zde.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz