Instituce a kulturní zařízení

<p>RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Druhý ročník soutěže je definitivně ukončen. Přihlásilo se do něj 47 obcí, tj. o 14 obcí více než ročníku prvního.</p> <p>Soutěže se mohla zúčastnit každá obec, město a městys okresu Rychnov nad Kněžnou, která zaslala 2 ks zpravodaje (dle vlastního výběru) vydaného v roce 2011 nebo případně poslední vydané číslo. A zároveň zaslala elektronickou verzi zpravodaje.</p> <p>Výstavy zpravodajů proběhly od června do začátku září na 14 místech, postupně v knihovnách, informačních centrech, obecních úřadech, na setkáních kronikářů a v redakci Rychnovského deníku. Na těchto výstavkách mohli čtenáři i hlasovat a této možnosti využilo 294 osob. Dále probíhalo hlasování na webu Rychnovského deníku. </p> <p>Hlavní pořadatel: Knihovna U Mokřinky Mokré<br /> Hlavní partneři: Rychnovský deník a občanské sdružení ABAKUS</p> <p>Ceny do soutěže věnovali:<br />
Václav Klaus – prezident České republiky<br />
Bc. Lubomír Franc – hejtman Královéhradeckého kraje<br />
JUDr. Miroslav Antl – senátor<br />
Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou<br />
Lenka Tomsová – novinářka na volné noze<br />
Jiří Mára – cestovatel<br />
Jan Řehounek – spisovatel, novinář na volné noze, manažer veletrhů a výstav<br />
Veolia Voda Královéhradecká provozní a. s.<br />
Jaroslav Brendl – recitátor, herec a moderátor<br />
Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice<br />
Jan Tomšíček – cestovatel<br />
Ing. Petr Ondráček, CSc. – námořní kapitán<br />
Vítězslava Klimtová – spisovatelka, grafička a ilustrátorka<br />
PaedDr. Josef Lukášek – spisovatel a vypravěč příběhů, pověstí a pohádek Orlických hor<br />
Mgr. Jiří Mach – ředitel Vlastivědného muzea Dobruška, spisovatel, regionální historik<br />
Dr. Josef Ptáček z Dobrušky – spisovatel a regionální historik<br />
Ing. Václav Malovický – spisovatel, scénárista a gastronom<br />
Městys Častolovice<br />
Obec Deštné v Orlických horách<br />
Firma Martisys.com – softwarová firma, digitalizace a publikace obecních kronik, která věnuje jedné oceněné obci zdarma digitalizaci obecní kroniky a zároveň všem 47 obcím slevové poukazy na digitální zpracování kronik<br />
Svaz Čechů v Chorvatsku a Novinově vydavatelská instituce Jednota se sídlem v Daruvaru, která zde představila svoje zpravodaje a tiskoviny, které vydávají pro českou menšinu žijící na území Chorvatska.<br />
Dárkové balení na všechny ceny věnovala firma Somipo Opočno, specializované papírnictví a Stuha Dobruška a Vladimír Falta z Mokrého s rodinou – vodnické mašličky na diplomy a role vodníka Mokeráčka.</p> <p>Tuto akci podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci grantového programu Knihovna 21. století v projektu knihovny U Mokřinky „Domov je nejhezčí místo na světě“.</p> <p>Vyhodnocení se konalo 20. 9. 2011 v Mokrém a probíhalo v duchu literárním za účasti pořadatelů:<br />
Dagmar Honsnejmanová – autorka projektu, knihovna U Mokřinky<br />
Silvie Špryňarová – šéfredaktorka Rychnovského deníku<br />
Mgr. Radim Cvrkal – občanské sdružení ABAKUS</p> <p>Slavnostního zahájení se ujal recitací Karla Jaromíra Erbena recitátor Jaroslav Brendl básněmi z jeho známé sbírky Kytice, a to básněmi Kytice, Vrba a na závěr Vodníka. Dílo K. J. Erbena nebylo vybráno náhodou. V letošním roce uběhlo již 200 let od narození tohoto básníka.</p> <p>Název „MOKRÉ“ k recitaci těchto básní přímo vybízí. A aby vše bylo dokonalé, recitaci Vodníka si přišel poslechnout i živý nefalšovaný mokerský vodník Mokeráček. Recitace Jaroslava Brendla sklidila velký úspěch. Zvlášť Vodník byl v jeho podání opravdu nezapomenutelným zážitkem.</p> <p>Během celého odpoledne si návštěvníci mohli prohlédnout všechny soutěžní zpravodaje a také zpravodaje, které nám na tuto výstavku zaslaly obce i ze vzdálenějších koutů naší republiky. Ze zahraničí kromě chorvatského tisku dorazily také noviny Satellite 1–416 – Toronto, Ontario, Canada, noviny vydávané pro českou menšinu žijící v Kanadě, které otiskly i několik příspěvků knihovny U Mokřinky v Mokrém.</p> <p>Dále zpravodaje z kroniky Mokré – Silvestrovská kudla z let 1927 – 1935, zpravodaje obce Mokré od roku 2006 – 2011 a zpravodaje města Opočna z roku 1987 a 1988.</p> <p>Více podrobností zde <p>Více o soutěži

<p>PRAHA/PÍSEK: Památky nám pomáhají odkrývat historii a duchovní bohatství našich předků i současníků. Právě toto téma oslovilo ekonoma Aleše Kozáka a inspirovalo jej k založení Institutu zaměřeného na poskytování finančního poradenství v oblasti památkové péče. V rozhovoru se nám svěřil s tím, na jakých projektech právě pracuje, ale také se svojí vizí do budoucnosti.</p> <p>Jak jste dospěl k nápadu založit Institut pro památky a kulturu?</p> <p>Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze a studiu ve Vídni jsem se rozhodl, že své zaměstnání nechci hledat pouze v čistě ekonomických oborech.Vždy jsem měl rád historická města a jejich architekturu, s kamarádem jsme pořádali malé výstavy spojené s přednesem básní. Nebyl jsem zkrátka nikdy „čistý ekonom“. Začal jsem proto pracovat jako referent na odboru kultury a památkové péče coby grantový specialista. Tím jsem propojil svůj zájem se vzděláním. To byl první krok. Druhým krokem pak bylo založení obecně prospěšné společnosti Institut pro památky a kulturu, kde jsem mohl získané zkušenosti začít uplatňovat v praxi. </p> <p>Co je dnes největším problémem v oblasti obnovy památek v Česku?</p> <p>Asi byste čekala, že odpovím: nedostatek finančních prostředků. Myslím si, že tak jednoduché to ale není. Jsem přesvědčený, že za vším je potřeba hledat člověka, jeho upřímný zájem nebo lhostejnost a samozřejmě také odborné znalosti. To se týká jak vlastníků památek, tak i řemeslníků, architektů nebo odborných firem. Není těžké nacházet příklady, kdy i zcela obyčejní lidé činí buď sami, anebo například v neziskových organizacích neobyčejné věci. Jednoduše shrnuto „když se chce, tak to jde“. Nicméně nepopírám, že finanční prostředky velmi často situaci při obnově památek usnadňují a některé projekty pouze z čistého nadšení zkrátka dělat nelze. Jedná se tedy o to, aby existovali ti správní lidé, kteří to s péčí o památky myslí vážně, a tito si pak většinou potřebné finanční prostředky dokáží postupně obstarat. Možnosti zde jistě jsou. Pokud jsou nejdříve peníze a až potom lidé, nemusí to s opravami památek dopadnout vždy zcela dobře.</p> <p>V současné době máte na starosti putovní výstavu kostel365.cz. Jak výstava vlastně vznikla a kde ji naši čtenáři mohou vidět?</p> <p>Výstava kostel365.cz doplnila konferenci v roce 2010, která byla zaměřena na kostely. Napadlo mě, že téma obnovy a využívání kostelů nabízí spoustu nezodpovězených otázek. Tak proč se nepokusit prezentovat zajímavé příběhy lidí, kteří se o tyto duchovní stavby starají a často je i sami fyzicky zachraňují. Vybrali jsme 12 kostelů z celé České republiky, které vyfotografoval Jan Bartoš, a spolu s vlastníky nebo správci kostelů jsme fotografie doplnili o autentické příběhy těchto míst. Každý z nich je totiž zajímavý něčím jiným. Dva z kostelů například zcela zmizely z povrchu zemského, ale byly znovu vystavěny, jednou jako kopie, podruhé jako moderní stavba. Další jsou nevšední například odlišným způsobem využívání, v jednom kostele se dokonce bydlí, jiný využívají skauti jako místo svého setkávání. Zcela záměrně nyní neuvádím místa, celá výstava má totiž své internetové stránky, kde najdete všechny příběhy kostelů a mnoho krásných fotografií. Na stránkách www.kostel365.cz je možné také dohledat, kam výstava právě putuje.</p> <p>Na projektech spolupracujete s Ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem a příslušnými obecními úřady. Jak hodnotíte tuto spolupráci? </p> <p>Za vším je opravdu potřeba hledat člověka. Na úřadech obecně pracuje mnoho milých a pracovitých lidí, kteří svoji práci dělají velmi dobře. Není tomu jinak ani na Ministerstvu kultury nebo v Národním památkovém ústavu. Nemám rád ta prázdná slova a často i fráze vyřčené na adresy úředníků obecně. Šikovné i nešikovné, poctivé i nepoctivé lidi lze najít na úřadech, v soukromém i neziskovém sektoru. A navíc o jedné a téže sklenici s vodou se dá tvrdit, že je buď poloprázdná, nebo poloplná… Záleží tedy, jak kdo chce situaci sám vidět a pak ji komentovat. Spolupráce s Ministerstvem kultury i s Národním památkovým ústavem je velmi dobrá. To se týká i měst. Téměř vždy se setkávám s podporou neziskového sektoru formou odborných rad, doporučení nebo s podporou morální či finanční. </p> <p>V roce 2010 jste také založili internetový portál PROPAMÁTKY, který je zaměřen na oblast památkové péče. Komu je tento portál určen a jaké informace je zde možné vyhledat?</p> <p>Portál je určený všem, kdo mají něco společného s obnovou a financováním památek, tedy především majitelům a správcům památek, zástupcům obecních úřadů, lidem z neziskového sektoru, ale i profesionálním pracovníkům památkové péče. Na portálu všichni tito lidé najdou kompletní přehled aktuálně vyhlášených dotací a veřejných sbírek na obnovu památek. Budujeme také oborový katalog prověřených firem, soudních znalců a organizací působících v oblasti péče o památky. Zájemci tak již nyní mohou hledat zkušené dodavatele při obnově památek. Na portálu dále publikujeme aktuální zprávy z oblasti péče o památky, redakce portálu vydává každý týden e-mailový zpravodaj PROPAMÁTKY o obnově a financování památek. K bezplatnému odběru zpravodaje je možné se přihlásit přímo na portálu.</p> <p>Portál PROPAMÁTKY funguje jako sociální podnik. Co si pod tím můžeme představit?</p> <p>Jedná se o to, že na pozicích redaktorů zaměstnáváme lidi se zdravotním hendikepem. Je to možnost, jak nabídnout zajímavou a smysluplnou práci lidem, kteří nemohou pracovat 8 hodin denně, a navíc každý den mimo domov. My jsme se rozhodli pravidelně 2× týdně trávit čas společně všichni v redakci, zbytek času pak každý pracuje z domova, a díky tomu si práci může přizpůsobit svému zdravotnímu stavu. Klasické zaměstnání toto většinou neumožňuje. Na realizaci projektu jsme získali dotaci z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.</p> <p>Ve Sladovně v Písku chystáte konferenci na téma Obnova a využívání sladoven. Proč jste zvolili právě toto téma? </p> <p>Jedná se již o čtvrtý ročník konference, která je zaměřena na obnovu a využívání památek. Každý rok se věnujeme jednomu typu památky. Vzhledem k tomu, že naši pražskou kancelář máme v klášteře dominikánů, zvolili jsme si za první téma v roce 2008 právě téma kláštery. Následovaly venkovské fary a kostely. Nyní jsme se rozhodli pro sladovny, a konferenci (bude se konat 3. a 4. listopadu 2011) tak mohli zařadit do programu Bienále industriální stopy, které připravuje Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT. Letos se je toto bienále přednášek, seminářů a exkurzí zaměřeno na architekturu konverzí technických památek. Mezi ně lze zařadit také sladovny. </p> <p>Jaké máte plány do budoucnosti?</p> <p>Určitě se budeme snažit zprostředkovávat zajímavé kontakty a informace o financování nejrůznějších projektů. To je velice dobře možné právě na nově vznikajícím portálu PROPAMÁTKY, o kterém jsem již hovořil. Do budoucna bychom například rádi zaměstnali i regionální zpravodaje – lidi se zdravotním hendikepem, kteří by jako externí spolupracovníci přispívali do zpravodajství. Chceme průběžně spolupracovat se zástupci neziskového sektoru a nabídnout jim možnosti dále se vzdělávat v oblasti péče o památky. Připravujeme konferenci zaměřenou pouze na financování památek, ta se uskuteční v roce 2012. Mým přáním je budovat organizaci, která nabízí zajímavé aktivity a je dlouhodobě stabilní.</p> <p>Více info na:</p> <p>Institut pro památky a kulturu, o.p.s. www.instituteu.cz<br />
Internetový portál PROPAMÁTKY www.propamatky.info</p>

<p>JINCE: Občané v obci Jince mají lepší vyhlídky na společenský život. Před nedávnem se zde otevřelo Společenské centrum Josefa Slavíka.</p> <p>V nových prostorách se najde místo pro nespočet zájmových aktivit – čtenáře přiláká knihovna, novopečené matky zase Mateřské centrum Jinečák, na své si přijdou i mladí šachisté, rybáři a pionýři.<br />
Městys Jince na rekonstrukci domu získalo od Středočeského kraje dotaci z Fondu rozvoje obcí a měst 4,9 milionu korun.<br />
Slavnostního otevření se zúčastnili starosta Josef Hála, vedoucí Kulturního střediska Irena Ungrová a řada krajských zastupitelů a další hosté.</p> <p>Zdroj informace

<p>KROMĚŘÍŽ: Muzeum Kroměřížska zve na den otevřených dveří v rámci Dne kraje. V sobotu 1. října 2011 od 10 do 16 hodin bude zdarma přístupné celé muzeum a připraveny jsou různé programy a akce.</p> <p>Nenechejte si ujít začátek v 10 hodin, kdy celou akci na Velkém náměstí před muzeem zahájí skupina historického šermu „Biskupští manové z Kroměříže“ a uslyšíte nejen cinkot mečů, ale i salvy z děla. Odpoledne pak bude v podloubí muzea znít jazzová hudba.</p> <p>Uvidíte i to, co běžný návštěvník v muzeu nespatří – v přednáškovém sále promítání archivních filmů o Kroměříži za přítomnosti historika muzea, který bude zodpovídat dotazy zvídavých posluchačů.<br />
Seznámíte se i s prací konzervátorů muzea – jak se ošetřují a konzervují sbírky archeologické – např. keramika, ale i předměty z kovu či dřeva – a můžete si prohlédnout zajímavé staré stroje a přístroje, které jsou jinak ukryty v depozitářích. Budete moci navštívit i rozsáhlou muzejní knihovnu, prohlédnout si vzácné tisky a zajímavé publikace z oborů historie, umění a filozofie.<br />
Všechny výstavy, expozice i další prostory muzea vám budou k dipozici. </p> <p>Pamatováno je nejen na dospělé, ale i na děti. Kromě komentovaných prohlídek v expozici nejstarší historie Kroměříže Historie ukrytá pod dlažbou města, Památník Maxe Švabinského a expozice Příroda a člověk, poběží programy pro děti – tvůrčí dílny, různé kvízy a soutěže.<br />
Jako první si můžete prohlédnout kouzelnou výstavu „Koloniál u pana Bajzy“ (viz plakát v příloze).<br />
Výstava prostřednictvím obchodníků z knihy Karla Poláčka „Bylo nás pět“ přibližuje dobové obchody, např. cukrárnu, řeznictví či obchod s textilem.</p> <p>K vidění budou i obrazy a plastiky klientů Psychiatrické léčebny v Kroměříži na výstavě „Umění je stav duše VIII“.<br /> A nebude chybět ani občerstvení a prodej muzejních publikací či keramiky.</p> <p>Jiří Stránský<br />
Muzeum Kroměřížska, p. o.<br />
Velké náměstí 38<br />
767 11 Kroměříž</p> <p> tel.: 573 338 388<br />
mob.: 603 528 118<br />
www.muzeum-km.cz</p>

<p>OLOMOUC: Moravská filharmonie, která se řadí k předním a nejstarším symfonickým orchestrům České republiky, zahajuje sezonu a představuje svoje letošní plány.</p> <p>Již šestým rokem stojí v čele šéfdirigent Petr Vronský: „Jsem rád, že náš orchestr je v období dvou šestek ve vynikající formě a přináší svým posluchačům skvělé umělecké zážitky.“</p> <p>A jaké jsou letošní plány?</p> <p>Filharmonici se letos vypraví koncertovat do Německa, Francie, Itálie, nespočet koncertů odehrají v českých a moravských krajích – především v Olomouci. Celkem se tedy uskuteční zhruba 50 koncertů v tuzemsku a 50 v zahraničí.</p> <p>V rámci abonentních cyklů vystoupí renomovaní sólisté (klavíristé Karel Košárek a Marian Lapšanský, barytonista Roman Janál) a také nastupující generace mladých umělců (houslisté Roman Patočka a Jan Mráček, dirigent Tomáš Brauner). Prostor získají také sólisté Moravské filharmonie.</p> <p>Předplatitelé v tomto roce vybírali ze 4 abonentních cyklů (A, B, C, P). Pro další zájemce jsou připraveny koncerty mimo předplatné – Koncert ke státnímu svátku s Václavem Hudečkem v Arcibiskupském paláci nebo Gershwinova jazzová opera Porgy a Bess. Na své si přijdou i ti nejmenší. Nedělní matiné pro děti a rodiče pokračuje a malí i velcí návštěvníci se mohou těšit na program s bicími nástroji, Vánoční koledy, ale třeba i na Vivaldiho Čtvero ročních dob.</p> <p>Již řadu let se orchestr věnuje nahrávání soudobé hudby. Ani letos tomu nebude jinak. Čeká je natočení téměř 300 minut hudby současných amerických autorů.</p> <p>Moravská filharmonie pořádá každoročně 2 festivaly. V květnu se tedy uskuteční Dvořákova Olomouc, jež vyvrcholí koncertem světového tenoristy J. Cury na Horním náměstí (2. 6. 2012). V září proběhne v chrámu sv. Mořice Mezinárodní varhanní festival Olomouc 2012.</p> <p>V této sezoně posluchači zaznamenají vyšší ceny: „Naše instituce se stala orchestrem s nejnižším vstupným v celé republice. Nejen z ekonomických důvodů jsme se rozhodli vstupné navýšit, přesto se však domnívám, že nabízíme vysokou kvalitu za rozumnou cenu,“ sdělil ředitel Moravské filharmonie Vladislav Kvapil.</p> <p>Moravská filharmonie nabízí i komorní večery. Prostřednictvím Spolku pro komorní hudbu, který působí pod křídly Moravské filharmonie, si posluchači mohou vybrat z 11 koncertů.<br />
Vstupenky na tyto koncerty jsou v prodeji na místě 1 hodinu před koncertem.</p> <p>Předprodej vstupenek na koncerty MFO probíhá 1 týden před konáním koncertu v Infocentru v podloubí olomoucké radnice.</p> <p>Zahajovací koncert nové sezony se uskuteční ve čtvrtek 22. 9. od 19.00 hodin.</p>