Cestovní ruch

Čáslavské muzeum připomene ve zkratce evropské dědictví tím, co je pro toto dědictví velice podstatné, a to typickými ukázkami antické kultury, několika předměty, které jsou snad známé každému, jako jsou amfory, kahánky na olej, zlomek mozaiky. Mezi nimi je smutným dokladem dávné tragédie kahánek přímo z Pompejí.  

Nahlédneme krátce také mimo Evropu - do jiných částí světa, do světa ohromujícím způsobem vyspělých, leč dávno zmizelých civilizací, které také zanechaly své dědictví. Nejcennější z vystavených exponátů je nenápadná keramická ženská plastika modelovaná z volné ruky, kromě hlavičky tlačené v kadlubu, má roubíky v uších, ozdobu v nose a tyčinkový náhrdelník. Figurka pochází z Centrálního Mexika - Mexického  Údolí – ze sídliště TLATILCO. Je datovaná do středního předklasického období Mezoameriky (1500 -1200 př. n. l.), jehož produkce je zastoupena v Čechách pouze v Národní galerii a v Národním muzeu – Náprstkově muzeu zcela chybí. Plastika tohoto typu však není zastoupena vůbec. Jde tak v českých sbírkách o unikátní předmět. Figurky se na sídlišti Tlatilco i v okolí vyráběly ve velkém množství, s rozdílnou lokální stylizací obličejů i těl, charakteristické je zejména tvarování dolních končetin. Jde převážně o tzv. tanečnice v různých pozicích s různými doplňky hlavy, paží, pasu a kotníků (ozdoby a chřestidla). Významově bývají spojovány s kultem plodnosti. Méně časté jsou mužské figurky v akrobatických pozicích a figurky fantastické, např. dvojhlavé nebo se zdvojeným obličejem. Oblast byla osídlena různými etnickými skupinami, které vnímáme pod název mayská kultura. Odlišnou kulturní oblast představuje drobná kovová plastika staroegyptského boha Usira/Osirise, jednoho z nejuznávanějších staroegyptských bohů, původně spojovaného výhradně s panovníkem. Oblibu získal hlavně za vlády 4. a 5. dynastie faraónů. Byl bohem plodnosti, úrody a zemřelých, ale i bohem znovuzrození - vítězem nad smrtí, králem podsvětní říše, kde zastupoval krále a nabízel posmrtný život. Je zde zobrazen s tzv. Bílou korunou Horního Egypta doplněnou dvěma pery a beraními rohy, v rukou složených na prsou drží atributy královského úřadu – důtky a žezlo. Jeho zobrazení často připomínají mumifikovanou lidskou postavu. V panteonu egyptských bohů byl velmi oblíbený.

Veškeré předměty pocházejí ze starého fondu muzea a představují na jednom místě kulturní dědictví tří kontinentů.

KDY: 16. září 2023  
KDE: Muzeum, Husova 291  
Otevřeno: 9-11, 12-17h
vstup ZDARMA

www.muzeumcaslav.cz

Festival ELBE DOCK začne v Ústí nad Labem ve středu 6. září, od pátku 8. září odstartuje paralelně i jeho drážďanská část.  

S festivalem je úzce spojena 17. Cena Pavla Kouteckého a bude i tentokrát udělena nejlepšímu českému dokumentárnímu prvnímu či druhému filmu tvůrce, a to jak v
celovečerní, tak krátkometrážní sekci. Předávání ocenění proběhne na zahajovacím ceremoniálu festivalu 6. září v 18:00 v kině Hraničář. Následovat bude projekce vítězného celovečerního filmu.  

Nedílnou součástí festivalu bude soutěžní přehlídka nejlepších krátkometrážních filmů ze střední Evropy nominovaných na Cenu ELBE DOCK. Vítěze vyhlásí porota během zakončovacího ceremoniálu v Drážďanech v sobotu 9. září v 19:00 v prostoru GEH8. Více informací o nominovaných filmech se dozvíte v programu festivalu.

 
 
BIZARNÍ FILMOVÉ FENOMÉNY: SVATBA JIŘÍHO KÁRY I PÁN PAŘMENŮ  

Letošní festival představí sekci českých filmových bizarností, mezi nimiž nebude chybět legendární Svatba Jiřího Káry promítaná v původní verzi, po které bude následovat debata o tomto fenoménu. “Jeden ringoš velí všetkým, devět lidí sváže, na pařbu je přivede, do temné garáže…,” ikonická věta  napovídající, že se diváci dočkají i promítání fantasy parodie Pár pařmenů. Hostem diskuse bude jeden z hlavních autorů tohoto fenoménu Ondřej Svoboda. Povídat bude o všem, na co se diváci chtějí zeptat, nebo nikdy nechtěli slyšet.  

O filmové bizarnosti nebudou ochuzeni ani diváci, kteří zavítají do Drážďan. V prostoru bývalého vlakového nádraží GEH8 budou moci zhlédnout třeba snímek The Room z roku 2003, který napsal, režíroval, produkoval a ztvárnil v něm hlavní roli Tommy Wiseau. Film je mnoha kritiky označován jako jeden z nejhorších filmů všech dob, a od svého uvedení do kin získal kultovní status. Výběr ze začátků pornografické kinematografie s živým vystoupením hudebníka DJ Ozce přinese akce Porno DJ a nabídne nový pohled na zobrazování a vnímání sexuality v současnosti.

AI V ROLI UMĚLCE I VÝKŘIKY ZE SEVERNÍCH ČECH  

Návštěvníci festivalu v Ústí nad Labem se mohou těšit třeba na světovou premiéru filmu Činoherní studio: Sezóna 50. Na pozadí příprav několika premiér jubilejní sezóny se odvíjí rozhovor režiséra filmu Martina Ryšavého a služebně nejstaršího zaměstnance Činoherního studia, jevištního mistra Josefa Kadeřábka, o proměnách a kontinuitě, o staré slávě a nových výzvách, o střídání generací herců a režisérů a hledání pevných bodů v procesu permanentní změny. Před filmem vystoupí ústecká neo-undergroundová kapela Lidoví léčitelé a předznamenává, že publikum buď vyléčí, nebo přivede do blázince.

Ročníkové téma AIAI spojené s umělou inteligencí a jejími možnostmi v audiovizi se odráží nejen ve filmovém programu, který nabídne AI snímky, ale i v doprovodných akcích. Díky výstavě AI Fusion: Česko-německý Umělecký Syntéz v Bunkru se budou moci návštěvníci ponořit do světa, kde jsou konvenční hranice prolomeny a umění ožívá díky síle umělé inteligence. Na půdě bývalého nákladového nádraží GEH8 je pro návštěvníky připravena výjimečná česko-německá instalace Transcendentní Nádraží: Setkání Umělců v Umělém Intelektu představující setkání umělců, kteří přesahují hranice reálného a odhalují potenciál AI v uměleckém projevu.  

Do prostoru drážďanského GEH8 festival přinese i ochutnávku jedinečného slovenského folkloru v podobě vystoupení Slovenského tanečného domu. Na své si přijdou také nejmladší festivaloví návštěvníci, pro které je v Ústí nad Labem na sobotu 9. září připraven dětský den plný zábavných aktivit, ať už půjde o tetování do pomerančů, malování na obličej nebo divadlo pro děti. V rámci akce proběhne sbírka potřeb pro děti z ústeckého dětského domova.  

FESTIVAL V BUNKRU I BÝVALÉM NÁDRAŽÍ  

ELBE DOCK návštěvníky v Ústí nad Labem i Drážďanech znovu zavede na netradiční místa. V Ústí nad Labem se veřejnosti po dobu festivalu otevřou prostory běžně nepřístupného několikakilometrového protiatomového bunkru, ve kterém proběhne část festivalového programu.  

V Drážďanech budou moci festivaloví návštěvníci nasát atmosféru bývalého vlakového nádraží a současně jedinečného kulturního uměleckého prostoru GEH8.  

Otevírací doba pokladen a festivalového centra:  
Ústí nad Labem: kino Hraničář  
středa: 8:45-23:00
čtvrtek-sobota: 8:45-21:00
Drážďany: GEH8  
pátek-sobota: 10:00-22:00

Ubytování  
● Pro informace o aktuální dostupnosti festivalového ubytování v Ústí nad Labem nebo Drážďanech kontaktujte guest@elbedock.cz  
Doprava  
● Nevšední zážitek festival připravil i ve formě samotné festivalové dopravy. Autobusem z Prahy do Ústí nad Labem a do Drážďan se zájemci budou moci vydat
s Ladislavem Čumbou a vyslechnout si jeho jedinečné vyprávění v autobuse i před ním
● rozvrh odjezdů (8. září ve směru Praha-Ústí nad Labem-Drážďany a 10. září ve směru Drážďany-Ústí nad Labem-Praha) bude s předstihem zveřejněný na webu  
● pro rezervaci festivalového autobusu i další dotazy spojené s dopravou se obracejte na email guest@elbedock.cz  
Festivalová místa  
Ústí nad Labem:  
● Veřejný sál Hraničář (Prokopa Diviše 1812/7, 400 01 Ústí nad Labem)
● Bunkr
Drážďany:  
● GEH8 (Gehestraße 8, 01127 Dresden, Německo)

Více informací o festivalovém programu, novinky i tipy jsou dostupné na webu festivalu.  

Kromě prohlídek zámku bude program zahrnovat i pochodové defilé souboru mažoretek před slavnostním otevření brány zámku a jejich vystoupení na zámeckém nádvoří.

Pro návštěvníky připravujeme panelovou výstavu o historii a výzdobě zámecké kaple, bude se promítat videopásmo o poslední dolnobeřkovské lobkowiczké princezně

Leopoldině Dobrzenské z Lobkowicz, proběhne prezentace lobkowiczkého rodokmenu genealoga a šéfredaktora magazínu Historická šlechta.cz Jana Drocára.

Následuje zádušní mše za Leopoldinu Dobrzenskou z Lobkowicz (1926-2021) v zámecké kapli.

Zámecké odpoledne vyvrcholí koncertem renomovaného Pražského kytarového kvarteta ve velkém salonu zámku, na který naváže slavnostní udílení čestných ocenění Beřkovický patriot.

Programem provede rozhlasová publicistka a moderátorka Daniela Brůhová.

K dispozici bude stánek s publikacemi, suvenýry a občerstvením.

Bude možné se projít v zámeckém parku, kde je dětské hřiště s houpačkami, skluzavkami a prolézačkami pro vaše nejmenší ratolesti.

Vstup zdarma.

Program EHD 2023 pokračuje i v neděli 17. září 2023 v místním víceúčelovém kulturním prostoru Salon Bondy 0039.

Pohodové vzpomínkové odpoledne dokonale naplňuje ústřední motto letošních EHD, a sice Život v památkách.

Vystoupí potomci některých majitelů a nájemců této bývalé zemědělské usedlosti, prohlédnete si i výstavu fotografií a dokumentů.

Zpěvem a hrou na akordeon akci doprovodí Jaroslava Kopecká.

Moderátorem vzpomínkového posezení bude dr. Milan Kinkor.

Občerstvení, prodej publikací a suvenýrů.

Vstup zdarma.

V obci je restaurace Na Knížecí s venkovní zahradou s výhledem na Labe, můžete se projít u řeky po Labské cyklostezce a navštívit i místní kavárnu a cukrárnu JK Kafé.

https://www.facebook.com/lobkowiczovedolnoberkovsti/

www.lobkowiczovedolnoberkovsti.cz

Předposlední festivalový koncert nazvaný NEvážná klasika si dal za úkol otevřít svět klasické hudby široké veřejnosti včetně dětí. Průvodce večera Jan Budař svým vtipem a hereckým uměním propojil slavné i méně známé žertovné skladby klasického repertoáru, jako je árie Olympie Les Oiseaux dans la Charmille z Hoffmanových povídek Jaquese Offenbacha, Kočičí duet Giacchina Rossiniho či Vjezd gladiátorů a trombonový Žabák Julia Fučíka. Laškovných sopránových sól se zhostily Martina Masaryková a Monika Jägerová, které také ukázaly svůj mimořádný komediální talent. Publikum přijalo koncert a jeho humorné i edukační pojetí s nadšením. Po tomto úspěchu není překvapením, že festival plánuje zachovat podobný formát pořadu i v dalších letech.

32. ročník festivalu korunoval závěrečný koncert Slavné operní sbory a Carmina Burana. Protože jeho přípravu i průběh zásadně ovlivnilo nepříznivé počasí a koncert nebylo možné přesunout do vnitřních prostor (kvůli vysokému počtu účinkujících i diváků), byli organizátoři nuceni ke zkrácení plánovaného programu. „Třebaže dodržujeme nejvyšší standardy konstrukce, podium bylo dostatečně velké a zajistili jsme maximální protidešťovou ochranu, boční ochranné sítě byly po vytrvalém dešti prosáklé vodou a při každém dalším poryvu větru či deště se tato voda dostávala na pódium. Ohrožovala tak zejména citlivé smyčcové nástroje. Také kvůli tomu musela být dokonce zrušena odpolední generální zkouška, její průběh totiž počasí naprosto znemožnilo. Toto riziko jsme se snažili, a neradi, minimalizovat zkrácením večerního koncertu. Ačkoli nakonec pršet přestalo, situace se mohla kdykoli opět změnit a způsobit tak rozsáhlé škody a náhlý konec celé produkce,“ vysvětluje rozhodnutí Filip Zoubek, technický produkční festivalu.

Většina diváků se deštěm nenechala odradit a ten předpovědi navzdory nakonec chvíli před začátkem koncertu ustal. Po úvodní árii židů Va Pensiero z opery Giuseppa Verdiho Nabucco se k Českému filharmonickému sboru Brno a Filharmonii Bohuslava Martinů pod vedením Daniela Raiskina přidali sólisté Adriana Kučerová, Anthony Gregory a Boris Prýgl a společně festival zakončili monumentální kantátou Carla Orffa Carmina Burana. Její úvodní a závěrečná sloka O Fortuna – tedy Ó štěstěno se nesla nad početnými diváky v promočené, avšak jako zázrakem již nadále nemoknoucí Pivovarské zahradě, obzvláště vítězně a vděčně.

Po závěrečném koncertu prozradili pořadatelé termín 33. ročníku Festivalu, který připadne na 12. července – 3. srpna 2023. Pořadatelé zatím neprozradili konkrétní dramaturgický záměr ani interprety 33. ročníku festivalu, plánují ale pokračovat v nastavených trendech, lokálních spolupracích a započatém vývoji festivalu.

„Nepochybně budeme díky konceptu Smetana200 a Roku české hudby akcentovat českou tvorbu ještě více než v jiných letech. 200 let od narození oslaví také rodák z nedalekého Lince – rakouský skladatel Anton Bruckner. Se Smetanou jsou tedy přímí současníci a naše teritoriální výhoda tak vybízí, abychom ukázali jejich dílo zase v jiném kontextu – možná lehce Rakousko-Uherském a díky tomu upevnili započatou přeshraniční spolupráci a podpořili tak produkce české hudby i za hranicemi naší republiky,“ přibližuje plány na rok 2024 Gabriela Rachidi, ředitelka Festivalu. „Chceme pokračovat v trendu, kterým se profilujeme v posledních letech, a prolínat v našich produkcích různé formy umění – klasickou hudbu spojit s tancem, baletem, herectvím. Tomu napomáhají i novinky letošního roku, které chceme nadále rozvíjet, jako na příklad mistrovské baletní kurzy s tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem,“ pokračuje Rachidi.

„Chceme, aby návštěvníci zapomněli na ostych z klasické hudby a proměnili ho s námi ve zvědavost. Nadále rozšiřujeme spolupráci s lokálními umělci a subjekty z kulturně-sociální sféry. Ideální prostor nám k tomu dává doprovodný program ve Festivalové zóně, který se stal nedílnou součástí festivalu, a nově také akce organizované během celého roku. Chceme, aby klasická hudba byla přístupná a dostupná každému. Postupně ukazujeme, že Festival Krumlov nemusí být jen koncerty, jen v létě, v krásných historických sálech nebo pouze v Českém Krumlově,“ nastiňuje festivalové plány do dalších let Marie Rydlová, tisková mluvčí festivalu.

K takovým “mladým” alejím patří třeba už dvě “Aleje našich dětí “ v obci Hatín a Stajka, v okresu Jindřichův Hradec. V roce 2022 se tu zrodil nápad vysadit alej, kterou chtěli rodiče věnovat svým dětem – z 240 obyvatel obce totiž bylo 18 dětí do 5 let. Pro tento účel byla vybrána stará polní cesta pod Hatínem a každý strom byl pojmenován podle jednoho z dětí. Kromě samotné aleje vznikla také kronika, kde má každé dítě a strom jeden list. Na něm jsou fotografie ze sázení a přání dítěti a stromu od rodičů, nebo příbuzných.  Alej se stala mezi místními obyvateli rychle velmi populární, a brzo se začaly objevovat i přání starších dětí, které chtěly mít také svůj strom. Zastupitelstvo obce Hatín proto rozhodlo, že ve výsadbě „Aleje našich dětí” budou pokračovat a nabídnou stromy také ostatním dětem v obci, ve věku do 15 let. Pro jejich výsadbu hatínská komunita vybrala zanedbanou ovocnou alej u vesnice Stajka, která je součástí obce Hatín. Na jaře 2023 byly staré polámané stromy odstraněny a zbývající stromy odborně prořezány a na podzim 2023 budou na volná místa v aleji vysazeny nové ovocné stromy.

Podobnou alej vytvořil spolek Zelený Vyškov ve městě Vyškov na podzim roku 2019. Zde se na sázení podílela veřejnost a další neziskové subjekty a bylo vysazeno 25 ovocných stromů. Ovocná alej lemuje cyklostezku a poskytuje kolemjdoucím nádherný výhled na hrad Buchlov. Mezi stromy této alej najdeme i málo vídané druhy ovoce, jako jsou mišpule nebo moruše, což z ní činí ještě atraktivnější místo pro procházky.

Pokud znáte alej s podobným příběhem z vašeho okolí, neváhejte ji také do soutěže nominovat. Je k tomu potřeba vyplnit jednoduchý nominační formulář na webové stránce alejroku.cz. Zájemci o nominaci budou vyzváni k přiložení jedné až tří fotografií aleje, označení GPS umístění a dodání krátkého textu o nominované aleji. Text může pojednávat o historii aleje, jejím významu pro místní komunitu, nebo se zaměřit na osobní vztah nominujícího k aleji.

Do ankety Alej roku 2023, kterou spolek Arnika pořádá již po třinácté, lidé nominují i vzrostlé aleje, které jsou pro ně pojítkem s historií jejich bydliště, jako je třeba Rytířská cesta – Alej pod Hořínkovou hájenkou . O tu se stará místní ČSOP. Krásná, javorová cesta nabízí úchvatný pohled na hrad Buchlov a má své kořeny na počátku 20. století. Tehdejší páni hradu z rodu Berchtoldů nechali vysázet širší cestu pro koňské povozy a užší pěšinku pro pěší.

Mezi nominovanými však najdete i aleje, které po staletí dotvářely genia loci a dnes jim hrozí vykácení. Právě pro aleje, ve kterých byla v minulosti z finančních či jiných důvodů zanedbána údržba, připravila Arnika spolu s firmou Groown v rámci speciální cenu – ošetření kořenovou injektáží v hodnotě 30 000 korun.

Alej roku probíhá podle harmonogramu, který naleznete na webové stránce alejroku.cz. Kromě ocenění hlavní vítězky (aleje s největším počtem hlasů) jsou vyhlašováni vítězové v jednotlivých krajích. V rámci ankety probíhá také fotosoutěž, ve které se hodnotí tři nejkrásnější fotografie alejí. První fotografie, kterou zájemce nahraje, se zapojuje do fotosoutěže. Patroni a patronky ankety potom vybírají nejlepší fotografie.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout zájem lidí k alejím a stromořadím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Vzrostlé stromy jsou důležitou součástí našeho prostředí přinášejí užitek přírodě i lidem. Nám pomáhají např. tím, že omezují hluk ze silnice nebo odnos zeminy z polí. Řidičům usnadňují orientaci v noci nebo za deště. Naše země je protkána tisíci kilometrů silnic, silniček, polních cest a většinu z nich lemují stromořadí. V součtu už to má značný pozitivní vliv na přírodu. Stromy jsou domovem desítek někdy i stovek druhů živočichů. Někteří z nich je využívají při migraci mezi vhodnými biotopy nebo jako loviště. Zapojením do ankety nám pomáháte šířit povědomí o významu alejí a stromořadí v české krajině. Hledejte s námi nejkrásnější vznosná stromořadí, upozorněte na ty, kterým hrozí zánik, a představte nám mladé aleje, které jste sami nebo společně vysadili.

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ. 

www.arnika.org

Návštěvnost středních Čech se v průběhu prvního pololetí meziměsíčně zvyšovala, a to od minima v lednu (54,9 tis. hostů) po maximum v červnu (137,6 tis. hostů). „Střední Čechy mají jednoznačně co nabídnout. Těší mě, že to potvrzují i poslední čísla návštěvnosti. Ve spolupráci s partnery budeme nadále pracovat na tom, aby náš kraj patřil mezi zajímavé lokality, kam nejen zahraniční, ale i tuzemští návštěvníci míří,“ uvedl Václav Švenda, radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Středočeského kraje.”

Počet hostů i přenocování se vrátil nad úroveň dosahovanou v předcovidovém období. „Oproti lednu až červnu roku 2019 to bylo o 9,9 % více. V prvních šesti měsících vzrostl letos počet hostů v ubytovacích zařízeních meziročně o 20,6 % a počet přenocování o 17,8 %. V posledním případě se jednalo o třetí nejvyšší meziroční nárůst mezi kraji,“ upřesnil Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Posílení zimní a jarní sezóny

První čtvrtletí patřilo z hlediska turismu ve středních Čechách vždy k nejslabším z celého roku. Vyšší návštěvnost v zimní sezóně se projevila v letošním roce, kdy region zaznamenal rekordní návštěvnost za posledních 12 let. Tento trend pokračoval i v jarní sezóně. Meziročně se letos na jaře ubytovalo o 10,3 % hostů více, což bylo zároveň nejvíce od roku 2012. Meziročně se zvýšil i celkový počet přenocování, a to o 9,6 %. Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve středních Čechách představovala ve druhém čtvrtletí 2,13 nocí.

Hostů přijíždějících ze zahraničí přijelo na jaře o 21,7 tis. více než v loňském roce, což představuje 37,7 % meziroční nárůst. Na návštěvnosti se ze 78 % podíleli domácí hosté, kterých se ubytovalo o 4,3 % více než ve stejném období předchozího roku. Nejvíce zahraničních hostů přijelo tradičně z Německa, Slovenska a Polska. Tvořili 55 % ze všech zahraničních hostů. Na dalších místech se umístili hosté z Rakouska a Ukrajiny.

Středočeská centrála cestovního ruchu dlouhodobě cílí na tuzemské a zahraniční návštěvníky. „V průběhu června jsme představili turistické cíle a aktivity v rámci Víkendové Snídaně na TV Nova. Prezentace středních Čech se objevila v průběhu jara a léta na Slovensku a v Polsku, a to formou inzerce, reklamy na slovenských autobusech nebo digitální reklamy na letišti ve Varšavě. Na podzim plánujeme dílčí kampaň v metru, příměstských vlacích mezi Prahou a Středočeským krajem nebo ve vlacích SC Pendolino. V září bude o středních Čechách slyšet také na rádiu Blaník. V rámci letošních press tripů kraj navíc vítá novináře z 15 zemí světa,“ dodal Jakub Kulhánek.

Pozn. Data o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení pocházejí z plošného šetření ČSÚ a nezahrnují účastníky cestovního ruchu, kteří se ubytovali jinde než v hromadném ubytovacím zařízení. Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz