<p>ČR: Romantické pohledy do minulosti, provázející nás od dob dětských pohádek, nacházejí nejsnazší naplnění skrze návštěvu hradů a zámků. Právě ty nabízí nejen tajemné kouzlo minulosti, ale také poznání životního stylu šlechtických rodů zejména posledních staletí.</p> <p>Právě tuto stopu sledují akce oprav a restaurování hradů a zejména zámků a jejich interiérových instalací, kladoucí důraz na autentičnost staveb a interiérů ve vztahu k původnímu vybavení.<br />
Hlavní vlna romantického historismu spadá v českých zemích do druhé třetiny 19. století. Význam této etapy ve vývoji architektury a umění dokládají zejména zámky, přestavěné v duchu anglické novogotiky tzv. windsorského typu, jako jsou zejména zámky Hluboká (1841 – 1871), Žleby u Čáslavi (od 1849) a na jižní Moravě Lednice (1843 – 1856).<br />
Novostavba zámku Hrádku u Nechanic (1841 – 1854) byla vytvořena ve stylu tudorské gotiky přímo podle projektu od anglického architekta Edwardse Bucktona Lamba. Romantická architektura prostředí Francie se stala hlavní inspirací pro zámek Sychrov u Turnova, přestavovaný v letech 1847 – 1862 pro Camille Rohana, hlavního představitele rodu Rohanů, původem francouzského. Druhý proud novoromantismu v úpravách významných památek, zejména historických hradů, přesáhl až do počátku 20. století (např. Bouzov, úpravy Kokořína).<br />
Ve společnosti se vlna historického romantismu vztahuje k polovině 19. století a váže se k revolučnímu roku 1848, v jehož důsledku šlechtě postupně končila mocenská privilegia i výsady. Nejvyšší aristokratické vrstvy vyvinuly úsilí k připomenutí své někdejší moci a výlučnosti, a proto i v úpravách a vybavení svých objektů a nejrůznějších aktivitách obracejí pozornost k rytířskému středověku. V samém centru Prahy byl na počest návštěvy císaře Františka Josefa I. v Praze pořádán jeden z neokázalejších historických karuselů, jezdecké slavnosti šlechty, procházejí městem ve starobylých feudálních úborech do jízdárny Valdštejnského paláce. Alba barevných litografií s vyobrazením průvodu šlechty zemí Koruny české z tohoto karuselu byla poté vyhledávanou součástí zámeckých knihoven.</p> <p>Více v příloze.<br />
Tajemné kouzlo minulosti s rytíři a princeznami zaujalo fantazii i prostřednictvím dětských her. V romantickém duchu byly v průběhu druhé poloviny vychovávány i šlechtické děti, a to zejména formou her a hraček, ale byla tomu někdy přizpůsobena dokonce i nástěnná výzdoba dětských komnat, jako tomu bylo třeba na zámku Žleby.<br />
NPÚ věnuje tématům přibližujícím významné období romantismu soustavnou pozornost i z hlediska vydávaných publikací, katalogů a sborníků (např. Romantický historismus – novogotika; Kamenná kniha; Karusely). </p> <p>Téma romantismu je zařazeno na 3. čtvrtletí roku právě proto, že v těchto měsících vrcholí hlavní návštěvnická sezóna na hradech a zámcích a téma bude letos obohacovat běžný program přednáškami prohlubujícími informace právě u objektů, jejichž architektura i interiéry jsou s obdobím romantismu nejvíce spjaté.</p> <p>Program:</p>
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.