pátek
7. května 2021
svátek slaví Stanisla



Správné hračky značky Šapitó

Autor článku: 
mav

<p>PRYSK: Není hračka jako hračka. Na některé vzpomínáme celý život. Mezi takové nezapomenutelné hračky určitě patří i ty, které vznikají v textilním ateliéru Šapitó. Ateliér založili manželé Jiří a Marie Mrňávkovi v roce 2002. V rozhovoru mi paní Marie prozradila další zajímavosti ze zákulisí.</p> <p>Se svým manželem pod značkou Šapitó navrhujete a vyrábíte autorské hračky pro děti. Kdy a jak se zrodil nápad založit tuto značku?</p> <p>Původně jsem vystudovala design skla, ale k dětem a hravým prvkům jsem měla vždycky blíž. První nápad vznikl na začátku roku 2002, kdy jsem navrhla textilní hodiny a bytové dekorace pro děti. Jenomže byly pracné a drahé a na uživení to nebylo. Hledala jsem jinou cestu a přemýšlela nad drobnými hračkami pro malé děti. Postupně se začaly na svět klubat malé chrastící hračky s typickými kousacími kroužky, kterým jsme roku 2005 dali název Šapiťáci podle nově vzniklé značky našeho ateliéru Šapitó. Následujícího roku získali Šapiťáci národní ocenění Správná hračka. Jelikož jde o hračky kojenecké, bylo nutné nechat je odzkoušet ve Zkušebním ústavu, kde nám na tyto hračky vydali certifikát o zdravotní nezávadnosti, což nám zajišťuje klidný spánek i odbyt na českém trhu. </p> <p>Vaše hračky působí velmi mile a kreativně. Kde hledáte inspiraci při jejich navrhování?</p> <p>Inspiraci nacházím v knihách, hlavně pohádkách, v drobných detailech přírody… Ovšem největším zdrojem inspirace jsou mé vlastní tři dcery. Každá z nich vyhledává jiný typ hry a já mohu pozorováním sledovat funkčnost i bezpečnost hraček. Než vypustím nějakou hračku do světa, projde jejich náročným testováním. </p> <p>Jak hodnotíte kvalitu hraček, které jsou v současnosti dostupné na našem trhu?</p> <p>Čeští výrobci jsou nuceni držet kvalitu vysoko, aby se na našem trhu dlouhodobě udrželi, i když to pro ně není vůbec jednoduché, protože je tlačí laciné nekvalitní hračky z Východu i nepružná legislativa na jejich ochranu. Oproti nekvalitním šuntům, které se dají zakoupit za pár kaček v marketu, vynikají zase hračky od menších výrobců a řemeslníků výtvarným zpracováním a nápaditostí. </p> <p>Máte tři děti. Jaké hračky jim kupujete? </p> <p>Stavebnice, puzzle, kostičky, vláčkodráhy. Kromě několika málo mých panenek, které obstály v konkurenci s Barbie, mají dcery i své oblíbené plyšáky na spaní. Mému oblíbenému medvědovi z dětství se ale nepodobají. Můj Míša je placatý, jednoduchého střihu, tak trochu jako medvěd od Kolína. Možná proto jsem ho měla tak ráda. Dcery si vybraly realističtěji ztvárněná zvířátka.</p> <p>Věnujete se i tvorbě velmi unikátních hraček pod názvem Břichopas. Můžete nám tyto zvláštní hračky představit?</p> <p>Hračky Břichopas vznikly jako protiváha pestrým hračkám Šapitó. Začaly vznikat neplánovaně jako doplňkové kousky na naše výstavy a po objevení prodejního portálu Fler.cz jsem je začala šít cíleně. U těchto hraček nemusím dbát na komerčnost, stylizace je uvolněnější a ne tak líbivá jako u hraček pro mrňata. Poslední dobou upřednostňuji len a tlumené tkaniny v kombinaci s ruční výšivkou. Výsledek trvá déle, ale pro mne je velkým potěšením dotýkat se strukturovaného lnu nebo kanafasu a klást jeden steh za druhým. Největší radostí je pak tvorba textilních knížek a pohádek, i když práce na nich hodně vázne. Osobně je považuji za nejzajímavější část mé volné tvorby, pokud pominu šťastný nápad Zavináčů, zavinovacích panenek, oceněných rovněž jako Správná hračka. </p> <p>Co byste si přála, aby se v Česku změnilo v oblasti podpory uměleckých aktivit?</p> <p>Já se pohybuji spíše mezi řemeslníky a drobnými výtvarníky, takže se mohu vyjádřit jen v zúženém úhlu pohledu. Zdá se mi, že například absolventi nebo začínající výtvarníci nemají moc šancí se prosadit a mnozí z nich se vystudovanému oboru vůbec nevěnují jednoduše proto, že je neuživí. Což je možná i otázka dobrého vzdělávání a umění cíleného managementu. Možná by mohlo fungovat více nabídek ze strany státních uměleckých institucí, soutěže a podobně. Jinak mnohé umělecké aktivity stojí a padají na jednotlivcích, kteří dokážou rozpohybovat usedlé hladiny všednosti, takže bych uvítala jednodušší způsob získávání grantů a financování nejrůznějších projektů i jejich širokou propagaci, což by pomohlo rozšířit řady těch, kterým kultura není lhostejná.</p> <p>http://www.sapito.cz/<br />
http://mariemrnavkova.blogspot.cz/<br />
http://brichopas.blogspot.cz/<br />
http://sapito-toys.blogspot.cz/<br />
https://www.facebook.com/…180744481905</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Byla to doba plná euforie a nadějí, dekáda plná změn. Padla stavidla, svoboda byla všude a jakékoli mantinely byly tak daleko, že je mnozí ani nezahlédli. Dovalili se Rolling Stones, sovětským tankům zamával z pódia Frank Zappa, do Prahy se vrátil Ivan Král, zpod bývalého Stalinova pomníku začalo vysílat první soukromé rádio a Michael Stipe z R.E.M. se marně snažil zaplatit za smažák u stánku na Vranovské přehradě platinovou kreditkou. Rock se stává mainstreamem, Lucie je na vrcholu. Desítky, možná stovky nových českých, moravských i slovenských kapel zkoumají nejrůznější stylová zákoutí punku, hardcoru, crossoveru, vře to na elektronické scéně a na dveře klepe agresivními beaty hip hop.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
05.05.2021

ČR: Letošní v pořadí pátý ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open více než kdy jindy upozorňuje na přínos a význam uměleckého vzdělávání. Déle než rok trvající pandemie citelně zasáhla i do oblasti základního uměleckého vzdělávání. Oproti loňskému roku, kdy se ZUŠ potýkaly se zaváděním distanční výuky a snažily se děti zapojit do nejrůznějších online projektů, čelí nyní mnohem závažnějšímu problému, a to udržení motivace svých žáku a zamezit jejich případnému odhlašování ze studia.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
06.05.2021

ČR-BROUMOVSKO: Miloš Doležal (*1970, Háj u Ledče nad Sázavou) je český novinář, nakladatel, prozaik a básník, jehož díla byla přeložena do francouzštiny, němčiny, polštiny, angličtiny, řečtiny, chorvatštiny a italštiny. Na Univerzitě Karlově vystudoval Fakultu sociálních věd, obor nakladatelství. Dvacet let působil jako dramaturg v Českém rozhlase. Vydal několik básnických sbírek, knih rozhovorů, řadu fejetonů a esejí. Jeho kniha Jako bychom dnes zemřít měli o životě a smrti číhošťského faráře Josefa Toufara vyhrála v anketě Lidových novin ocenění Kniha roku 2012. Nejnověji pracuje na dokumentární povídce o Broumovsku v létě 1945. Inspiraci hledal mimo jiné i během letošního pobytu v "literárním domku" v Broumově.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Články a komentáře
05.05.2021

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: V rámci rozvolňování vládních opatření proti šíření koronaviru se v Královéhradeckém kraji od pondělí mohou otevřít muzea, galerie a památky. Návštěvníci musejí dodržovat přísná hygienická opatření a nosit respirátory.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Ostatní
Co se děje
30.04.2021