neděle
3. března 2024
svátek slaví Kamil
Obálka publikace



POSÁZAVSKÝ PACIFIK z Prahy do Čerčan a Dobříše na starých pohlednicích

Autor článku: 
Jaromír Košťák

<p>ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Nakladatelství Jitky Průžové ve Žďáru nad Sázavou ve spolupráci s trojicí autorů (Karel Černý, Jakub Džurný a Martin Navrátil) knižně zhodnotilo velikou sbírku pohlednic nádraží, situačních nákresů, map, jízdních řádů, jakož i úředních vyhlášek a výměrů. A to i v německém jazyce, neboť stavba vznikala na konci předminulého století. Knižní podoba kromě popisků a důsledného uvádění jmen fotografa a místa uložení obsahuje jen minimum textu.</p> <p>Vrané – Wran</p> <p>Označení zastávek bylo užíváno za Rakouska-Uherska a uplynuly desítky let, kdy tento dvojjazyčný název přestal vítat cestující na lokální trati z Prahy do Čerčan s odbočkou na Dobříš. Nejspíš trampům vděčíme za to, že jediný spoj do Posázaví pojmenovali Pacifikem s atributem Posázavský.</p> <p>Zlomek historie získaný z pohlednic</p> <p>Provoz na trati z Prahy přes Modřany, Vrané do Čerčan byl zahájen 1. května 1900. V dubnu, květnu a v červnu 1909 jezdily smíšené dělnické vlaky, kdy soupravu obvykle pěti vagonů tvořil služební vůz, dva osobní a na konci dva nákladní vagony.<br />
Před rokem 1910 byl na libřické zastávce vyfotografován parní vůz Komarek č. 1, který byl zkoušen na posázavské trati.<br />
Ještě v roce 1918 jezdily na tratích Vrané – Dobříš a Vrané – Čerčany pouhé dva páry smíšených vlaků. V Modřanech už před patrovou výpravní budovou zachytil jeden z fotografů v roce 1925 personál v parádních uniformách rozlišených podle významu a vážnosti zaměstnance, a to před lokomotivou 423.017.<br />
Pohlednice zachycuje také drezínu na ruční pohon, jež dopravovala zaměstnance k revizi a drobným opravám na drážní cestě.<br />
Pohlednice vzniklá kolem roku 1935 zobrazila při vjezdu do Davelského tunelu motorový osobní vlak tažený „Věžákem“ s dvěma připojenými vozy Clm. Podle popisku šlo o řadu M 130.3 z Tatry z Tatry Kopřivnice vyrobenou r.1933.<br />
Fotopohlednice z Davle zachycuje hned tři tunely: Skochovický, Libřický a Davelský.<br />
V roce 1968 po trvale prodlouženém víkendu o volnou sobotu stoupl téměř neúnosně počet cestujících. V pátek a v neděli jezdily za sebou „na odhlášku“ čtyři osobní vlaky za hodinu, takže protlačit do protisměru spoj nebylo možné.<br />
Novinkou je v současnosti nasazování moderních třídílných motorových jednotek Regionova depa kolejových vozidel Praha.</p> <p>Fotografie, státní znaky, mapy, jízdní řády a detailní plánky</p> <p>Ty jsou většinou celostránkové, ale převažují pohlednice s udáním autora, vydavatele a doby vzniku. Papír má i vzácně vytlačovanou podobu. Mnohé jsou dvouzáběrové. Pohlednice z Modřan zachycuje původní přízemní typizovanou budovu v kontrastu s novou, poschoďovou z období kolem roku 1925. Text k řadě pohlednic je předznamenán státním znakem – rakousko-uherským, ČSR i protektorátním.<br />
Záběry jsou řazeny ve směru stanic a zastávek.<br />
Občas se objeví rarity – např. v blízkosti Jílového u Prahy záběr skály také zvané Komín. 40 metrů od hladiny Sázavy, dalších 20 metrů trčí do výše od místa stojícího turisty. Záběr vznikl ještě před prokopáním zářezu pro budoucí trať.<br />
Nechybí ani rarity, jako nádraží s dokresleným vlakem – třeba v Poříčí nad Sázavou. Tahle zastávka je zachycena dokonce několikrát. Naposledy v okamžiku bourání přízemní budovy s čekárnou, výdejnou jízdenek a bytem pro manželskou dvojici, která zajišťovala obsluhu závor. Foto vzniklo v r. 2013.<br />
Mapy – zprvu v němčině a se zapomenutými detaily, jako např. návrh jiného trasování kvůli „kopírování řeky“, což si v úseku za stanicí Jílové vyžádalo vícenáklady v podobě viaduktu Žampach, hlubokých zářezů, tunelů a nákladných náspů. Dvojjazyčné jízdní řády z doby R-U odpovídají dobovým zvyklostem úředního vyjadřování. Noční odjezdy jsou označeny podtržením minutové části. To je později nahrazeno slovní zkratkou več.<br />
Detailní plánky se týkají jednokolejových zastávek, ale také plánovaných tras např. z Modřan do Radotína. Možná i odborník bude žasnout nad rozkreslením viaduktu Žampach.</p> <p>Historické detaily</p> <p>Odpovídají době i z hlediska pravopisného. Např. Zákonník říšský; list povolení, daný dne …; My František Josef První z Boží milosti císař Rakouský, Apoštolský král Uherský … hrabě Habšburský atd. atd. – užívání níže uvedených železnic místních, totiž – z Nimburka do Jičína s odvětvími z Křince … – Jiné obraty: tedy se Nám vidí, uvažujíc obecnou užitečnost …C.k. rakouské státní dráhy – rozmnožení vlaků – Praha – Krč.<br />
Mezi zapomenuté služby patří třeba Vlaková pošta Posázavského Pacifiku (v úsecích z Prahy do Čerčan a Dobříše) – včetně fotografie personálu u kombinovaného vozu DF 17182 s vlakovou poštou. Ta měla svá čísla, razítka a byla zvýrazněna v jízdním řádu. Zásilky se vkládaly do otvoru služebního vozu s označením poštovní obálky.</p> <p>Místo závěru</p> <p>Pěkná knižní vzpomínka podložená pohlednicemi, občas i barevnými, ale hlavně dokumentující většinou zapomenutou historii železnice. Můžeme ji ještě doplnit vyprávěním o událostech a osobnostech k jednotlivým názvům zastávek. Tak např. v Poříčí pobýval poslední český bohém Artur Longen a chatařil František Filipovský. Svárov byl znám výletní hospůdkou s dvěma Pavlínkami – matkou a dcerou. Obě zahynuly při osvobozování v r. 1945. Zastávkou Pecerady (i Pecirady) – Bukovany projel na konci 2. světové války ostře sledovaný nákladní transport. Dvakrát. Ideální terén by umožnil opustit plošinové vozy. Jantarová komnata se dosud nenašla. … V Davli se v r. 1968 před invazí natáčel Most u Remagenu.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: SKIP vyhlašuje již patnáctý ročník akce Březen – měsíc čtenářů s mottem S knížkou do života – životem s knihou.

Čtení je příjemná záliba, která nás doprovází po celý život a kterou můžeme sdílet se svými blízkými. Rodiče mají mnoho možností, jak číst svým dětem a jak ukazuje už šest let trvající projekt S knížkou do života (Bookstart), číst dětem můžeme od jejich narození. Jsme rádi, že v roce 2024 můžeme právě v Březnu – měsíci čtenářů připomenout a zhodnotit výsledky projektu S knížkou do života (Bookstart) a také si uvědomit, že knihy a knihovny doprovázejí své čtenáře od dětského věku po věk seniorský. Co kniha přináší našim čtenářům? Jsou rodiny, kde se čtenářství přenáší z generace na generaci a domácí knihovny jsou vítaným dědictvím? Jakou roli sehrávají v životě čtenářů veřejné knihovny? Snad nám letošní Březen – měsíc čtenářů přinese na naše otázky zajímavé odpovědi. SKIP pro letošní ročník Března – měsíce čtenářů vydal plakát, který vytvořila výtvarnice Denisa Fialová

http://www.skipcr.cz
 

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Ostatní, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
01.03.2024

ČR: Jedničkou nedělního hlavního vysílacího času se stal poosmé v řadě seriál Smysl pro tumor. Série inspirovaná reálným příběhem onkologického pacienta přilákala k obrazovkám průměrně 1,35 milionu diváků s podílem na sledovanosti 31,05 %. Zásah celé série se vyšplhal na 2,97 milionu. Nadprůměrných výsledků dosáhl pořad i v hodnocení spokojenosti, originality a zaujetí.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
01.03.2024

LITEŇ: Na zámku v Litni se chystá připomínka kulatého výročí Jarmily Novotné, součástí slavnostního programu bude i otevření novorenesanční hrobky rodu Daubků.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba, Výtvarné umění, Památky, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
28.02.2024

ŠVÉDSKO-ČR: Česká historička Blanka Karlsson, žijící od roku 1984 se švédským manželem v Norrköpingu, patří k těm obětavým duším, které „na oltář vlasti“ dokážou přinést ohromnou spoustu času. K těm, kteří nelitují vlastních prostředků a s celoživotním zápalem se věnují svému vyvolenému tématu. Tím je pro ni zcela logicky mapování švédských pobytů dvou mimořádných postav české kultury a historie: Jana Amose Komenského a Bedřicha Smetany. Smetanovo 200. výročí narození 2. 3. 1824 dalo také vznik našemu dnešnímu rozhovoru na dálku.

S Blankou se známe díky natáčení dokumentu České kořeny ve Švédsku (2009) a dalším četným kontaktům, které se od něj odvíjely. Mohla jsem tak zblízka poznat její ryzí vlastenectví, které u mnohých často probudí až pobyt v zahraničí; ne tak u ní. Má jej zkrátka v krvi.

Výsledky svého třicetiletého bádání o Smetanovi ve Švédsku shrnula do své publikace vydané ve vlastním vydavatelství Blanka Pragensis.  

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Vzdělávání
Články a komentáře
28.02.2024