SKUHROV NAD BĚLOU na Rychnovsku: Dne 23. října navečer byla slavnostně otevřena pohádkově zrekonstruovaná a zařízená tzv. nová Porkertova vila, postavená v letech 1931 - 32 v maurském slohu podle plánů Ota Ployera na rovinném prostranství pod zalesněným ostrohem u řeky Bělé. Nyní nese název Villa Bělá. Stalo se tak za účasti osobností, mj. starosty obce Vladimíra Bukovského, podnikatelů a památkáře Radomíra Raise.
Tato stavba, o níž je zmínka v letos vydané publikaci Slavné vily Královéhradeckého kraje, patří mezi ty, které vytvořili architekti zvučných jmen, jako byli Josef Gočár, Dušan Jurkovič, Pavel Janák, Otakar Novotný, ale také mnozí další, jejichž jména většině z nás, k naší škodě, mnoho neřeknou.
Na rychnovském okrese jich je devět, a jedna z nich je právě tzv. nová Porkertova vila. Základem jejího architektonického řešení jsou prvky maurského slohu. K tomu uvedl památkář Radomír Rais: „Kupodivu stavebník rodinného sídla Vilém Porkert si pro námět svého budoucího sídla nejel do Španělska, ale do Ameriky; stavbu provedl jak podle amerického časopisu.
Dům byl založen na železobetonové vaně s podlahou sklepů pod úrovní řeky. Velmi prostorné schodiště v hlavním průčelí propojilo zahradu s verandou ve zvýšeném přízemí s možností vstupu na venkovní terasu a do centrální schodišťové haly. Z ní je přístup do jídelny, knihovny, obývací místnosti, dvouramenným schodištěm do patra a podkroví a kulečníkové síně; ta má také samostatný vchod z kryté rampy pro příjezd automobilem.
Přízemí s prostornými místnostmi odpovídá záměru reprezentace, rovněž tak prostory patra a podkroví, kde jsou pokoje pro hosty a ložnice. Vnější vzhled domu je romantický, pohádkově členěný prvky a konstrukcemi v orientálním uspořádání. K tomu uvedl starosta Vladimír Bukovský: „Jsem tomu velmi rád, že tato vila, jež má dnes majitelku Holanďanku Hillegondu Petronellu van der Mostovou, tu zůstala, a je chvályhodné, že existuje v původním stavu. Zažila totiž několik uživatelů – továrna, naposledy Orlické strojírny, tu měly kanceláře, za Elektropragy dokonce ředitelství, někdy v 60. a 70. letech tu byla obecní knihovna i lékař, v dalších prostorách byly v polovině 60. letech ubytovány Polky, které tu pracovaly, a poté, co odešly, v 80. letech sem do ubytovny přišli Vietnamci. Jejich požadavky na bydlení asi nebyly srovnatelné se středoevropskými a třeba platilo, proč bychom zhasínali normálně, když můžeme vzduchovkou. Po roce 1989 došlo k restituci vily rodině Porkertových, ti ji prodali právníkovi Vladimíru Stýblovi a ten v roce 2005 holandské občance Hillegonde Petronelle van der Mostové. Rád bych řekl: Co je u nás v Čechách neobvyklé, že spoustu práce odvedli fyzicky Holanďané sami, třeba paní majitelka spárovala komín. Od dnešního dne tu začne ubytovací provoz, nevím, jaká bude klientela, nejspíš holandská. Jediné, co mě tu zarazilo, že některé pokoje nemají vlastní sociální zařízení (nebude to penzion, ale typ bed and breakfast se šesti pokoji, z toho třemi se sociálním zařízením a třemi se společnou koupelnou, www.villabela.eu, pozn. kr). Ale co je důležité: Jsem velice rád, že tento objekt byl dán do toho stavu, v němž dnes je.“
Josef Krám
ČR: Z aktuálního vydání tohoto dvouměsíčníku slováckého regionu se dozvíte, že v roce 2021 byla pro veřejnost otevřena nová expozice v Památníku bratří Mrštíků v Divákách. Dále se seznámíte s tím, jak v obcích probíhají nářeční výzkumy a sami posoudíte, zda by byly vhodné také pro vaše bydliště. Ve druhém díle cyklu, zaměřeném na malá vesnická a soukromá muzea, zjistíte, jak postupovat při jejich zakládání. Úvodní částí pak začíná nový seriál, a to o historii šibenic na jihovýchodní Moravě.
PLZEŇ: ‚Skrytý klenot v Plzni‘ – tak byla uvedena kulturní památka Semlerova rezidence do mezinárodní sítě ICONIC HOUSES, která soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. Unikátní bytový interiér, jehož prostorovou koncepci navrhl Adolf Loos a projekt detailně rozpracoval Heinrich Kulka, je jedinou realizací v Plzni, kde je uplatněn princip Raumplanu. Semlerova rezidence dnes patří mezi 12 objektů v České republice, náležejících do této sítě, a ocitla se tak ve společnosti takových staveb, jakými jsou například brněnská Vila Tugendhat, pražská Müllerova vila, ale i jedna z dalších plzeňských Loosových realizací, Brummelův dům.
Löbau: Pohraniční města a vesnice v Horní Lužici na západ od Lužické Nisy až po Labské pískovce jsou vlastí Lužických Srbů. Najdete zde školy, kde se vyučuje jazykem podobným češtině – lužickou srbštinou – a na školách s předmětem cestovního ruchu i češtině. Löbau, v minulosti konventní město, bylo součástí historického svatu šestiměstí, založeného v roce 1346 proti výpadům husitských vojsk. Současně nabízelo ochranu obchodníkům, kteří převáželi své zboží obchodní cestou via regia.