čtvrtek
30. května 2024
svátek slaví Ferdinand
Jógátky
© Archiv autorky



Pohádková jóga

PRAHA: Nemusíte cestovat příliš daleko, abyste se nechali inspirovat dalekými kraji a exotikou. Některé velmi vzdálené věci nám mohou být překvapivě i velmi blízko. Někdy stačí jen zajít do knihkupectví a vybrat si zajímavou knihu či se nechat unést do exotických kultur skrze nevšední ilustrace.  Do světa exotiky vás nyní zve i indoložka a lektorka jógy Barbora Hu, které letos vyšla autorská kniha pohádek inspirovaných jógou.

Autor článku: 
ter

 

Do Indie často cestujete. Jaký byl váš první dojem při návštěvě Indie?

Má první cesta byla vyživená neuvěřitelnou zvědavostí, respektem a zároveň obavou z vlastních očekávání. Měla jsem mnoho načteno a nastudováno a romantická frakce mojí duše tak trochu očekávala, že se setká hlavně s duchovním aspektem této mnohovrstevnaté kultury. Indie je silná zkušenost v tom, že si člověk velmi citelně uvědomí relativitu všeho, co považujeme za „normální“. To se může týkat životního standardu, společenských rozdílů, společenského chování, vnímání osobního prostoru a dalších věcí.
Mnoho lidí to přirozeně dovede k úvaze o vlastních hodnotách nebo navyklém způsobu nahlížení věcí. Je snadné prožít zde v různých aspektech naráz několik historických období. Nemyslím tím věci jako hmotné kulturní dědictví, architekturu nebo umění různých dob a vlivů vedle sebe, ale aspekty tvořící a ovlivňující životní realitu obyvatel této země, která je v mnoha ohledech opravdu spíše subkontinentem. Najdete zde živý středověk vedle globalizací prorostlého životního stylu. Indie je pro mě věčnou fascinací a zároveň školitelem v pokoře.

 

Vedete lekce jógy. Proč je podle vás právě jóga tak oblíbená?

Myslím si, že je to tím, že nabízí otevřenou mapu k sebepoznání, která nezahrnuje jen filosofii a metafyziku, ale také praktický rámec toho, jak si člověk může počínat v běžném životě. Námitka, že k sebepoznání nepotřebujete zrovna v našem kontextu exotickou jógu, je sice opodstatněná, nicméně jóga je krásná i v tom, že je jako systém univerzální. Navíc je hodně adaptabilní skrze vývoj v různých časových a prostorových kontextech.To je její výhoda, ale zároveň i nevýhoda, protože se obohacuje i ztrácí na své původnosti. Domnívám se, že pro západní svět je velmi atraktivní její holistická perspektiva propojující různé úrovně našeho života (zkušenost těla a vitalita, mysl a emoce, spiritualita).

 

Čím vás obohacují cizí kultury?

To je zajímavá otázka, protože rozlišovat mezi svým a cizím, je v jógové perspektivě vlastně docela vágní. Někomu to může znít moc hippie, ale já jsem přesvědčená o tom, že všichni jsme v podstatě stejní, naše esence je jednotná. Hezky to vyjadřují buddhisté, když říkají, že všechny bytosti (tedy nejen lidé, o kterých zde mluvíme) mají společný cíl – přejí si být šťastni a vyvarovat se utrpení. Jenže každý tohle přání chápe a uchopuje po svém – individuálně i kulturně. Každý jedinec je spolutvůrcem kultury, kterou je zároveň utvářen. Na kulturách, které jsou uspořádány trochu jinak než ty, které je pro nás snadné pochopit, vnímám jako obohacující právě onu potřebu rozšířit své zorné pole v motivaci porozumět. Jinak každého z nás cizí kultury obohacují v detailech, které by nás třeba už ani nenapadly – oblékáme pyžama původem z Indie, pijeme kávu, která je původem snad z Etiopie, pochutnáváme si na rajčatech, která snad dovezl Kolumbus, posloucháme jazz nebo reggae…

 

Jste autorkou knihy Jógátky. Jak byste tuto knihu popsala?

Jógátky je kniha pohádek určená dětem i rodičům, která je postavená na deseti eticko-morálních principech rádža jógy dle mudrce Pataňdžaliho. Jde o deset příběhů, jejichž hrdiny jsou lidé, zvířata, rostliny, kameny, planety, ale i věci. Jsou psány tak, aby podporovaly dětskou imaginaci a mohly být jednak smysluplnou náplní společného času dětí a rodičů, ale i inspirací k přemýšlení o hodnotách nebo idejích, které podle mě mohou být v životě důležité. Zároveň je každá pohádka zakončená shrnutím, o kterém si děti s rodiči mohou povídat a také námětem na formálně hravé cvičení těla, dechu i mysli. Jógátky začaly vznikat před třemi lety, když jsem byla v pokročilém stavu těhotenství a psala jsem pro jeden jógový portál seriál na motivy jógové filosofie. O daných tématech jsem hodně přemýšlela a když se syn narodil, u prokojených nocí jsem mu jednoduché příběhy na dané motivy vyprávěla. Pak mě to napadlo sepsat do pohádkového sešitu. A na popud zvenku jsem se pak rozhodla Jógátky vydat.

 

Mohou cvičit jógu i rodiče s dětmi?

Ano, samozřejmě. Jsem přesvědčená, že jóga může být velmi prospěšná už v nejranějších fázích vztahu mezi matkou a dítětem – v prenatálním období. Protože fyzický a psychoemocionální stav maminky dítě přímo ovlivňuje. Může být nápomocná k spokojené cestě těhotenstvím, porodem, přes různá období mateřství, protože zvyšuje citlivost k sobě a přirozeně tak i k dítěti. V dnešním kontextu se můžeme setkat s novými formami, které ale pokud jsou dobře uchopené, mohou skutečně pomáhat v mnoha aspektech. Známe gravid jógu, babyogu, jógové hrátky pro nejmenší, ale i jógu pro puberťáky a adolescenty, kterým zase může pomoci zorientovat se sami v sobě.

 

Jak stará je jóga?

To je otázka, která by zabrala celou přednášku, na jejímž konci by se dost možná přednášející pustili do bitky o obhajobu vlastní teorie. Hodně lidí (včetně hrdých Indů) se rádo ohání úctyhodným „dávno pradávno“. Je velice pravděpodobné, že jóga (minimálně její metafyzika) je skutečně stará několik tisíc let. Faktických důkazů, které by o tom hovořily jasně, ale moc není. Dochovala se sice symbolická zobrazení „proto-jógínů“ z harappské kultury a podobně,  ale potřebné množství nezvratitelných souvislostí bohužel nemáme. Klasická potíž tkví ale v tom, že důkazy hledáme zejména materiální, kdežto valná část jógy se traduje nemateriální cestou. Spojnici tvoří posvátné texty a spisy, ale i zde je vcelku pravděpodobné, že ty vůbec nejstarší, se díky působení času nemusely dochovat. Každopádně, pokud bychom se bavily o józe v podobě, v jaké na ní narazíme obvykle dnes (v její domovině i po světě), kořeny které ji zásadně vyživují, bychom dohledali v historii posledních dvou set let.

 

Plánujete napsat i další pokračování těchto pohádek?

Pokračování téhož asi ne – už jen protože zmíněných eticko-morálních principů rádža jógy je jen deset. Ale kdo ví, třeba přijdou další inspirace starou moudrostí, kterým by slušel pohádkový kabátek. 

 

Knihu Jógátky je možné zakoupit na: www.albatrosmedia.cz/jogatky.html
Více  o lekcích jógy na: http://www.bindu-yoga.cz 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Nakladatelství Petr Štengl v těchto dnech vydává sbírku fejetonů Jana Sterna nazvanou Bestie a orgie. Pětašedesát hravých textů se vypořádává s tématy ze sociálních a humanitních věd: sociologie, politologie, filozofie, ba i teologie.

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
29.05.2024

ČR: Tvůrci série Iveta a dokumentární triptychu Málo mě znáš, které oba mapují život Ivety Bartošové novým pohledem, připravili ve spojení s neziskovou organizací Nevypusť duši a TV Nova spotovou kampaň Hejt není názor. Cílem je ukázat, že předmětem veřejného zájmu je dnes potenciálně každý. A že když už někdo je veřejně známý, neznamená to automaticky, že je připraven snášet nenávistné urážky, nebo, že se jej osobně nedotýkají. Za spotem stojí kreativní producent TV Nova Matěj Podzimek a producentka Barletta Productions Maja Hamplová.
Spot si můžete stáhnout na tomto odkazu.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
29.05.2024

ČR: I přesto, že v roce 2022 došlo ke značnému oživení návštěvnosti kulturních zařízení s meziročním nárůstem o 62 %, stále šlo o pouze 79 % úrovně návštěvnosti roku 2019. Celkový hospodářský výsledek kulturních organizací rok 2019 sice nominálně překonal, po započtení výše inflace ale reálně poklesl o 2 %. Průměrná mzda v kultuře se v roce 2022 pohybovala okolo 38,2 tis. Kč a dlouhodobě se drží pod celostátním průměrem.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Vzdělávání
Odborné studie a recenze
28.05.2024

PRAHA: O třetinu navýšený program 29. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha přilákal na Výstaviště Praha od čtvrtka 23. do neděle 26. května na 60 tisíc malých i velkých čtenářů. Mezi nejpopulárnější autory patřila dle očekávání manželská dvojice Alexandra a Alexander Ahndorilovi a irský romanopisec John Boyne. Velkému zájmu se těšila berlínská vypravěčka Olivie Wenzelová, německá spisovatelka Lin Rinová, rusky píšící spisovatelka arménského původu Narine Abgarjanová, kreslíř a ilustrátor Nicolas Mahler, německý prozaik Bernhard Schlink, francouzský autor komiksů Alexis Nolent alias Matz, nebo jeden z největších současných švýcarských spisovatelů Peter Stamm. Z českých spisovatelů zazářila Karin Lednická, Radka Denemarková, Bianca Bellová, básník Petr Borkovec, scifista Ondřej Neff či vítězka letošní Magnesie Litery Alena Machoninová. Laureátkou ceny Jiřího Theinera se na dálku stala Elif Şhafaková. Svou popularitu potvrdila sekce určená dětem a mládeži. Téma Literatura jako hlas svobody opět rezonovalo se současnou společenskou a politickou situací ve světě, stejně jako program ukrajinské literatury, který nadále pomáhá ukrajinským uprchlíkům v udržování kontaktů s jejich jazykem a literaturou. Nadcházející jubilejní 30. ročník se odehraje na Výstavišti Praha 15. – 18. května 2025. Čestným hostem bude Portugalsko.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
27.05.2024