Památky v Žehuni potřebují opravit
<p>ŽEHUŇ: V malé obci (pouhých 400 obyvatel) na Kolínsku se nacházejí dvě církevní památky – kostel a kostnice s pietním umístěním částí lidských kosterních pozůstatků. V nedaleké Kutné Hoře se těší podobná památka velikému zájmu také kvůli lehké dosažitelnosti a bohatému okolí. Tady však na záchranu těchto kulturních památek chybí peníze.</p> <p>Kostel sv. Gotharda byl vybudován v roce 1137, v 18. století zřejmě kvůli zchátralosti byl zbourán a vystavěn nový v pozdně barokním slohu. Nevýhodou tehdejšího budování podobných památek bylo, že se stavělo bez základů. Hřbitov byl obehnán zdí s důstojnými vraty. V průběhu staletí však i tady musela být provedena nutná oprava a další by měla v nejbližší době následovat. Samotný kostel je totiž ohrožen špatným stavem střechy.</p> <p> Původní márnice se v nedávných letech proměnila v kostnici s pietně upravenými kosterními pozůstatky ze zaniklých hrobů. V čtvercovém prostoru je do písmene U a do výšky až dva a půl metru uloženo veliké množství lidských lebek, které jsou umně prokládány částmi horních končetin. Nechybí oltářní menza, cenný kříž s korpusem Krista. Zasvěceně o této památce vypráví průvodkyně a kronikářka paní L. Tvrdíková. Ta byla loňského roku za dlouholetou činnost pro obec jmenována Seniorkou roku. Jí podávané dějiny kostela končívají smutným tvrzením, že do obou památek zatéká střechou, a že podle odhadů by náklady na střechu kostela vyžádaly dva miliony a dalších 650 000 na opravu barokní márnice. Po dlouhém jednání a prosbách přišla ona menší částka, ale musela být použita sice v Žehuni, ale na nutnou opravu zdi kolem hřbitova. Dva miliony na záchranu kostela jsou stále v nedohlednu.<br />
Kronikářka L. Tvrdíková obce každoročně organizuje setkání nejen sousedních kronikářů, ale také zajímavou výstavku kronik. Spolupracuje se starostou K. Horákem, a to i po stránce zajišťování finančních prostředků třeba formou benefičních koncertů nebo sbírek. Dosud získaná částka 90 000 Kč ale nestačí ani na opravu kostnice. </p> <p>Před několika staletími tady vznikl rybník, který patří k největším v ČR. Na jeho břehu lze objevit secesní venkovní vilu z roku 1910. Pozoruhodný je také velmi starý mlýn. A kdyby bylo možno vstoupit pod hladinu rybníku, čekalo by zde asi nejedno překvapení. Třeba v podobě pozůstatků dávného keltského osídlení. To je také již řadu let připomínáno Keltskými slavnostmi v sousední obci s názvem Dobšice, loni již desátými. Samotná Žehuň ale zůstává trochu stranou turistických tras, možná také proto, že zde chybí turistické značení. Je to škoda.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818