sobota
27. dubna 2024
svátek slaví Jaroslav
Krajkářka Andrea Šustrová
© Archiv umělkyně



Královéhradecký kraj uděluje Zlatý kolovrat

Autor článku: 
Eva Veselá

<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Na celostátní udělování titulu „Nositel tradice lidových řemesel“ Ministerstvem kultury navázaly některé kraje ČR a začaly udělovat obdobná ocenění. Prvním z nich byl již v roce 2002 a od té doby se uděluje každý rok.</p> <p>„Rada Královéhradeckého kraje zřídila svým usnesením č. 3M/657/2002 ze dne 23. 9. 2002 cenu Rady Královéhradeckého kraje nazvanou Zlatý kolovrat. Cena je určena tvůrcům v oblasti tradičních lidových řemesel, případně těm, kteří se o jejich udržování a rozvoj zasloužili. Cena se uděluje každoročně. Poprvé byly ceny předány v roce 2002. Udělování ceny probíhá v souladu s vládní Koncepcí účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice“, tento text si můžeme přečíst na webových stránkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.<br />
V roce 2002 získalo ocenění 7 osob a to v oborech řezbářství – betlémy, paličkovaná krajka, zdobený perník, repliky lidové výšivky, zvykosloví, zdobené kraslice a Františka Kateřina Vorlová obdržela ocenění za dlouholetou práci v oblasti lidové tvorby a lidových řemesel. Cena měla podobu reliéfní dřevořezby, od roku 2003 ji vystřídala keramická plaketa. S cenou je spojena také finanční odměna ve výši 5 tisíc Kč. V dalších letech získali titul 2 až 3 nositelé. Některé nositele ceny Zlatý kolovrat vám v seriálu postupně představíme.</p> <p>Vamberecká krajka je stále pojem</p> <p>První písemná zmínka o vamberské krajce se datuje rokem 1642, ale její počátky jsou mnohem starší, produkovaly se zde krajky tzv. přezné, z lněných nebo kopřivových přízí. S příchodem belgické šlechtičny Magdaleny Grambové, rodem Reichlovny z Meldeka, která jako majitelka zdejšího panství přivedla s sebou belgickou učitelku, se krajkářky naučily paličkovat vzory flanderského typu. Jejím přičiněním se stal Vamberk střediskem krajkářské výroby. Typickou je tzv. vláčková krajka, dále nitěná – přezná, pásková, varianty bruselské nebo valencienské krajky atd. Jako materiál sloužily bavlněné, lněné nebo hedvábné příze. Krajky se vyráběly po domácku – v polovině 19. století se krajkářstvím živilo kolem dvou tisíc domácností, počátkem 20. století se počet snížil na zhruba šest tisíc osob, během 2. světové války šlo o cca 900 krajkářek a na konci minulého století se počet amatérských krajkářek pohyboval kolem padesáti.<br />
V roce 1889 byla ve Vamberku zřízena První česká odborná krajkářská škola, řídilo ji kuratorium města Vamberka. Měla, a dodnes má, za úkol udržovat tradici ručního paličkování krajek a vychovávat nové krajkářky. Dnes nese název Krajkářská škola Vamberk, a je organizační složkou města Vamberka. Školu navštěvují v zájmových kurzech děvčata i dospělé ženy.<br />
Vamberecká krajka je využívána na obrazové krajky, módní doplňky (např. šály, kabelky, límce), šperky (náušnice, náhrdelníky, brože atd.), je součástí luxusních společenských šatů. Své obdivovatele má interiérová krajka, ručně paličkované ozdoby ubrusů nebo prostírek. V roce 2013 se na veletrhu HOLIDAY WORLD představil projekt Vamberecká duha (finančně podpořený Královéhradeckým krajem). Jde o dílo 254 krajkářek o rozměrech délky 4,70 m a výšce 2,08 m složený z 374 motivů za použití 14 barev. Celá krajka váží 3,47 kg a aspiruje tak na zápis do Guinessovy knihy rekordů.<br />
Klub přátel vamberské krajky si vzal za své motto „Národ, který připustí, aby zanikly jeho jedinečné dovednosti předávané z generace na generaci, ztratí svoji identitu a sám zanikne.“ Jeho cílem je, aby vamberská krajka zůstala zachována jako jedinečná světová identita českého národa, a aby stále byla součástí oficiálních kulturních prezentací ČR ve světě. Vamberecká krajka slavila velký úspěch na světové výstavě EXPO Brusel v roce 1958, kde získala zlatou a stříbrnou medaili, následovala další ocenění, např. v roce 1967 na světové výstavě v Monrealu.<br />
Muzeum krajky bylo ve Vamberku založeno v roce 1929. Návštěvníci mohou nyní navštívit novou expozici, která je rozčleněna do několika částí. Videoprojekce nabídne vznik paličkované krajky i její historii. V další části je prezentována paličkovaná krajka a také její současné moderní využití. Pro letošní sezonu jaro – léto vytvořily krajkářky novou kolekci. Průvodce vás nechá nahlédnout do uměleckého ateliéru krajkářek a sami si můžete paličkování vyzkoušet. Součástí muzea je také prodejní galerie.</p> <p>V hlavní roli ručně paličkovaná krajka</p> <p>Miroslava Šustrová získala Zlatý kolovrat v roce 2011 v oboru paličkovaná krajka. Do Vamberka její rodiče přišli za prací, ona sama je rodilou Vamberačkou a své město miluje. „Do Krajkářské školy ve Vamberku jsem začala chodit jako desetiletá holčička s kamarádkou, jejíž maminka učitelka mě upozornila na uvolněné místo. Tehdy totiž paličkováním prošla téměř všechna děvčata ze základní školy a díky velkému zájmu byly třídy plné. Nebudu-li počítat vzorníky, na kterých se paličkování učí, byl mojí první opravdovou krajkou kapesníček a poté kulaté dečky, to vše pod vedením učitelek v Krajkářské škole. Mojí první samostatnou krajkou byl malý šperk, který jsem hrdě nosila na svetříku,“ říká M. Šustrová.<br />
Další vzdělání získala na Střední odborné uměleckořemeslné škole při Školském ústavu umělecké výroby v Praze a absolvovala Doplňkové pedagogické studium na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové. Pracovala jako mistr odborného výcviku pro učební obor ruční krajkářka v podniku Vamberecká krajka Vamberk, poté vyučovala na pobočce Školského ústavu umělecké výroby v Letohradě. Od roku 1999 vede zájmové kurzy v Krajkářské škole ve Vamberku. Kreslí vlastní návrhy krajek, účastní se řady soutěží, vystavuje při Mezinárodním setkání krajkářek a na Krajkářských slavnostech ve Vamberku. S jejími pracemi se mohli seznámit zájemci nejen u nás (např. v Poslanecké sněmovně nebo 2 x v Senátu Parlamentu ČR v Praze, na výstavách v Brně, v Hradci Králové a jinde), ale i v zahraničí (v Dánsku, Itálii, Francii, Španělsku atd.). Je také uvedena v životopisné encyklopedii předních žen a mužů ČR nazvané WHO IS…? A to za rok 2008.<br />
M. Šustrová se krajce věnuje již 38 let a za ta léta naučila této technice mnoho žákyň. Paličkovat umí i její dcera, ale její životní cesta jde jiným směrem. O své celoživotní lásce – vamberské krajce říká: „Krajka je velmi kreativní, dovede být vznešená i prostá, slouží a zároveň zdobí. Tisíce podob může mít. Ručně paličkovaná krajka má svá jasná pravidla a řád, ale zároveň vám dovolí experimentovat, můžete si s ní hrát, můžete zkoušet a vymýšlet nové postupy a motivy, učit se a poznávat. Zkrátka tvořit.“</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
23.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
24.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.

 

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
22.04.2024

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
18.04.2024