čtvrtek
2. května 2024
svátek slaví Zikmund
Z. Nečesaná



Varhany se rozezněly po 20 letech

Autor článku: 
Hana Runčíková

<p>OSEK: Koncert barokní varhanní hudby se uskutečnil v pátek 9. července 2010 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Oseku u Sobotky v rámci festivalu Šrámkova Sobotka.</p> <p>Nad hlavami posluchačů se rozezněly varhany – po více než dvaceti letech.</p> <p>Sakrální areál zahrnuje barokní kostel z počátku 18. století a pozoruhodnou šestibokou dřevěnou zvonici vzpěradlového typu, postavenou v roce 1654 či 1655. Zvonice, kostel i varhany jsou kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu památek České republiky (v brzké době by na seznam měl přibýt i hodinový stroj zhotovený pro kostel roku 1860 mistrem Janem Prokešem). Ač se jedná o zajímavý celek, který si plným právem zaslouží pozornost, byl až donedávna téměř opomíjen. Hřbitovní kostel je navíc delší dobu nevyužíván; pravidelné bohoslužby se neslouží a smuteční obřady se zde odehrávají velice zřídka. Od doby konání poslední kulturní akce v prostorách kostela uplynulo již mnoho let – a tak zůstával kostelík se zvonicí dlouho především krásnou dominantou v krajině.</p> <p>Zájem o sakrální areál v Oseku se probudil před rokem v redakci vlastivědného sborníku Od Ještěda k Troskám, kdy v rámci programu mapování pamětihodností Českého ráje přišla řada právě na Osek. Úkolu se zhostili sobotecký rodák Ing. Josef Jindra s kolegyní Hanou Runčíkovou studentkou dějin výtvarných umění. (Pozn. redakce: H. Runčíková – dopisovatelka Místní kultury – je autorkou tohoto článku.) Po roce práce v terénu, archivu a knihovnách vznikla čtyřdílná studie „Zvonice, zvon a kostel v Oseku“ publikovaná ve výše zmíněném sborníku. Autoři v ní shrnují dosavadní bádání o historii vesnice, kostela a zvonice a zároveň přinášejí i nové postřehy a poznatky, přičemž v několika případech se podařilo odhalit pochybení v již zavedené literatuře (nekriticky přejímaná dalšími badateli) a uvést je na pravou míru. Studie vznikala za pomoci četných odborníků, s nimiž její autoři jednotlivé otázky konzultovali. Mezi nimi byla také diecézní kampanoložka a titulární varhanice chrámu sv. Máří Magdaleny v Sobotce Zdeňka Nečesaná. Při prohlídce kostela na podzim minulého roku vyzkoušela osecké varhany (načež z nich vylétlo hejno holubů) a konstatovala, že se nacházejí v poměrně dobrém stavu – natolik dobrém, že by bylo možné na nich odehrát koncert.<br /> „Varhany v Oseku patří mezi ojedinělé svého druhu. Často se setkáváme s barokními pozitivy, ale mladších pozitivů se vyskytuje velmi málo,“ sdělila Zdeňka Nečesaná. Výjimečnost varhanního stroje vzniklého roku 1837 v dílně mistra Jana Františka Gottwalda tkví také v tom, že jde o jediné v úplnosti zachované dílo z produkce poslední generace gottwaldovské dílny. Je pozoruhodné, že technický stav nástroje přetrval bez jakýchkoliv zásahů desítky let, podle slov Zdeňky Nečesané je ale nutné věnovat mu patřičnou pozornost. „Generální oprava by se měla týkat měchů, neboť je zde patrný značný únik vzduchu, dále vyčištění píšťal a celkového vnitřku, opravy pedálu a samozřejmě ladění nástroje.“</p> <p>Nápad se zrodil, zbývalo určit termín koncertu, který nakonec připadl na týden, kdy nedaleká Sobotka každoročně ožívá literárním festivalem. Důvody byly zcela prozaické – organizátoři se rozhodli tímto způsobem řešit problém, jak přilákat návštěvníky – počítalo se s tím, že zajistit posluchače by mělo být v době konání festivalu snazší.<br /> Koncert byl přímo začleněn do programu Šrámkovy Sobotky, propagace tedy probíhala v rámci festivalu.<br /> Na organizaci celé akce se velkou měrou podílel starosta Oseka Josef Rejman. Z organizačních povinností je třeba vyzdvihnout úklid kostela, jehož stav po letech absence údržby (resp. neúdržby) bylo možné eufemisticky označit jako „značně zašlý“. Úklidu se ujal sám starosta, který si pro tu příležitost vzal dovolenou a přizval na pomoc skupinu ochotných přátel.</p> <p>V den koncertu byly ze Sobotky vypraveny autobusy zajišťující dopravu zájemců ke kostelu v Oseku (a po koncertě zpět). Hudbychtiví posluchači vzhledem k tropickým odpoledním teplotám s radostí vítali chladné příšeří kostela, lavice se zaplnily do posledního místa a počet přítomných osob překročil číslo 110. Hodinový stroj, který je třeba denně natahovat, odbil třetí hodinu a program mohl začít.<br /> Úvodní slovo pronesl starosta Josef Rejman, kdy přivítal návštěvníky a čestné hosty – z pozvaných se dostavili starosta Sobotky Stanislav Tlášek, starosta Libošovic Josef Ort a sobotecký děkan Josef Maryška. Poté předal starosta slovo oběma autorům studie, kteří přítomné ve stručnosti seznámili s historií zvonice a kostela. Další dění pak bylo doslova v rukou Zdeňky Nečesané, která však pamatovala i na vizuální stránku věci a návštěvníkům se představila ve vlastnoručně šité pohádkové róbě. Ale zpátky k hudbě. Během koncertu zazněly ukázky z děl mistrů českého baroka, jakými byli např. Jan Křtitel Kuchař (Pastorale in G a C), František Xaver Brixi (Preludium in C a F), Jiří Ignác Linek (Fuga) či Jan Zach (Preludium a fuga), přičemž pořadí skladeb ohlašovala varhanice přímo z kruchty. Přibližně hodinu trvající koncert odměnili posluchači dlouhým potleskem, nechyběla ani kytice z rukou starosty. Zdeňka Nečesaná pak doplnila ještě několik informací o oseckém „královském“ nástroji. Návštěvníci se začali pomalu rozcházet, někteří však setrvali a využili volného prostoru pro dotazy, k prohlídce zvonice (na zvonové patro byl ovšem z bezpečnostních důvodů přístup zakázán) či k zakoupení sborníku OJKT s jednotlivými částmi studie. Bezprostřední ohlasy zúčastněných byly velice příznivé, ba přímo nadšené, zazněl i názor, že podobná akce by se mohla v budoucnu zopakovat. Také ze strany organizátorů zaznívalo poměrně kladné hodnocení. „Myslím, že práce byla pro organizátory potěšením, když viděli, jakou radost z toho mají obyvatelé vesnice, která má ve svém katastru takovýto sakrální skvost, kde se dobrých dvacet let žádný koncert nekonal,“ vyjádřil se Josef Rejman.<br /> Zdeňka Nečesaná měla navíc možnost srovnání s četnými jinými varhanními koncerty, které absolvovala. „Mám zkušenosti i z jiných koutů země české a bohužel ne vždy a všude nastanou příznivé podmínky – nástroj bývá v zuboženém stavu, takže se s ním varhaník doslova pere, mnohde není zajištěna na koncert ani propagace, což má za následek nízkou účast…“<br />
V Oseku ale naštěstí vše probíhalo jinak a varhanice si průběh odpoledne velmi pochvalovala. „Na Osek jsem se moc těšila. Celá akce působila obrovsky mile a hlavně bylo zřejmé, že si jí všichni vážili – počínaje panem starostou i posluchači. Varhany přežily, jak jsem předpokládala, lidé přišli, dokonce i kytičku jsem dostala,“ říká s úsměvem a přiznává, že „menší“ koncert ve venkovském kostelíčku ji často potěší mnohem více než „velké“ akce v majestátních městských chrámech. Zde je třeba říci, že Zdeňka Nečesaná má bohaté zkušenosti i s koncertováním v zahraničí: na jaře tohoto roku na pozvání hrála na majestátní varhany v dómu sv. Štěpána ve Vídni, na kontě má také několik odehraných koncertů v Rakousku a letos ji ještě čeká koncert v Berlíně. Zároveň prý v rámci oslav dvoustého výročí narození K. H. Máchy připravuje jakési „varhanní překvapení“ – podrobnosti jsou však prozatím tajemstvím.</p> <p>Akce tedy v mnoha ohledech splnila přání a očekávání organizátorů. Obyvatelé Oseka se dozvěděli více o místě, kde žijí, a navíc si spolu s dalšími návštěvníky odnesli i nevšední kulturní zážitek. Koncert byl zároveň krásným vyvrcholením celoročního bádání o sakrálním areálu a podněcováním zájmu o něj jak v řadách odborné, tak i laické veřejnosti. Doufejme, že jím vše nekončí, nýbrž naopak – že „renesance“ kostela a zvonice bude i nadále pokračovat.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
29.04.2024

RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.

Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři, Památky
Co se děje
25.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco  návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
01.05.2024

ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
23.04.2024