Prázdninová část Letních slavností staré hudby se chýlí ke konci, ještě rozezní Trojský zámek a kostel sv. Šimona a Judy

V pondělí 3. srpna se v Trojském zámku představí flétnista a znalec široké palety italských hudebních citů a výrazů Jakub Kydlíček se svým souborem Concerto Aventino, aby divákům přiblížil mistry 17. století. 6. srpna uzavře prázdninovou část programu v kostele sv. Šimona a Judy sopranistka Hana Blažíková za doprovodu Collegia Mariana. Koncert s názvem Lilium mezi trním uvede posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království. 21. ročník Letních slavností staré hudby, které již nedomyslitelně patří k prázdninové Praze se těší opět velkému zájmu. „Mám obrovskou radost, že se i v letošním, poněkud neobvyklém ročníku, podařilo oslovit a zaujmout hudební publikum,“ říká dramaturgyně festivalu Jana Semerádová.

Po ryze českém prázdninovém programu uzavřou letošní ročník dva koncerty mimořádně konané v září, kde se představí naopak výlučně zahraniční interpreti. Příznivci staré hudby se mohou těšit na virtuózní kusy pro violu da gamba a cembalo z pera polských a německých mistrů, které představí Krzysztof a Anna Firlusovi (Polsko). Bohatý repertoár věnovaný královně Kristýně I. Švédské, mimořádné osobnosti evropských dějin, přiveze německý soubor NeoBarock.

Online rezervace a předprodej vstupenek na všechny festivalové koncerty probíhá na www.letnislavnosti.cz a v síti Colosseum ticket.

Podtitulem 21. ročníku festivalu je „NOBILITAS“, koncerty tak sledují urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Koncerty se konají v sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; ve dvou případech festival využije i nezaměnitelnou atmosféru zámeckých zahrad. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl.

Affetti dell’anima

3. srpna se v zahradě trojského zámku představí flétnista a znalec široké palety italských hudebních citů a výrazů Jakub Kydlíček se svým souborem Concerto Aventino. Společně představí mistry zejména 17. století a jejich promyšleně vystavěné, zvukomalebné a mnohdy dovádivé kousky. S. Rossi, D. Castello, M. Uccellini, J. van Eyck, G. Giamberti a další jejich kolegové uměli vyjádřit bolest, lásku, naději, smutek, radost, něhu, bojovnost i odhodlání... Rozmanitá hnutí mysli a srdce budou v hudebním vyjádření znít zblízka i zdálky a chybět v nich nebudou ani zvuky přírody.

Lilium mezi trním

6. srpna v kostele sv. Šimona a Judy uvede koncert Lilium mezi trním posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království, a to v několikerém kontrastu. Vytříbená hudební virtuozita, nejen instrumentální, se setká s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře A. V. Michny z Otradovic. V 11 písních z České mariánské muziky projdeme životem Matky Boží v doprovodu H. I. F. Bibera, S. Capricorna či V. Albriciho. Pestře složený program dá nahlédnout do světa dobové zbožnosti a poezie i instrumentální bravury, představí skladatele usedlé i světoběžníky, Čechy i Italy – a ve vzájemném propojení, jako na barokním obraze s technikou temnosvitu, nechá vyniknout to nejlepší z jejich tvorby… Sopranistku Hanu Blažíkovou doprovodí rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum.

Galantní dialog

3. září se v Zrcadlové kapli Klementina představí hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. Kromě Ch. Podbielského, M. Kamieńského a C. F. Abela zazní i hudba J. S. Bacha. Mnohé ze skladeb budou uvedeny v české premiéře, zejména pak sonáty C. F. Abela, lipského žáka velkého Bacha, které byly objeveny v poznaňské Univerzitní knihovně až velmi nedávno: vyjevují Abela jako mistra virtuózního, imaginativního, a právě galantního…

Pallas nordica

Pondělí 7. září se v Císařském sále zámku Troja rozezní hudba věnovaná švédské královně Kristýně I. Jedna z nejzajímavějších, nejvzdělanějších a nejrozporuplnějších postav evropských dějin 17. století za sebou zanechala výrazné múzické stopy. Vydáme se po nich s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nabídne známé mistry jako A. Scarlattiho, J. H. Schmelzera nebo A. Corelliho, ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například V. Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro královnu Kristýnu, nebo J. Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru (1648), na němž se Kristýna také podílela.

Následující den po koncertě se budou členové ansámblu NeoBarock věnovat zájemcům z řad hráčů na barokní housle, violu a cembalo i řad široké veřejnosti během půldenního workshopu zaměřeného na instrumentální hudbu německého baroka.