100 let Asociace českých kameramanů
PRAHA: Prestižní přehled nejvýraznějších tvůrců autorské filmové kamery a jejich kamer od Jana Kříženeckého po Vladimíra Smutného představí výstava s názvem „100 let Asociace českých kameramanů“. Prostřednictvím fotografií poukáže na české kameramany, kteří přispěli svojí činností a uměleckou tvorbou k vybudování a rozkvětu československé a české kinematografie. Vernisáž přístupná veřejnosti se na náměstí Míru uskuteční v pátek 17. července od 17.30 hodin.
Expozice je složena z fotografií věnovaných Archivem Barrandov studia a.s. a soukromými sběrateli i samotnými kameramany. Výstava bude k dispozici veřejnosti od 17. července do 11. srpna v exteriéru na náměstí Míru v Praze a dále od 12. srpna v Brně a od 3. září na Filmovém festivalu ve Zlíně. V listopadu ji pak bude možné zhlédnout ještě jednou, a to v parku zámečku Portheimka v Praze 5.
Vernisáž přístupná veřejnosti se na náměstí Míru uskuteční v pátek 17. července od 17.30 hodin. Její součástí bude i společenská událost FITESPARTY, na které vystoupí
režisér Petr Zelenka a bude komentovat nutnost spolupráce kameramanů s režiséry, a dále bude pokřtěna kniha Česká kameramanská škola, již Asociace vydává k tomuto
významnému jubileu. O hudební zpestření akce se postará nejen skvělý hudebník, ale i vystudovaný kameraman Jiří Stivín. Výstava se koná pod záštitou městské části Praha 2 a místostarosty pro oblast kultury a sportu, pana Ing. Jaroslava Šolce.
Asociace českých kameramanů si v roce 2020 připomíná 100. výročí od vzniku prvního kameramanského sdružení Klubu Českých Kino Fotografů K.Č.K.F., který byl založen dne 17. července 1920. Prvním předsedou byl kameraman Václav Münzberger. Od roku 1936 založili kameramani Kameramanský odbor při Československé filmové unii (KS ČsFU), který pracoval pod vedením Karla Degla až do doby krátce po skončení druhé světové války. Za komunistického režimu kameramani směli být organizováni pouze prostřednictvím revolučních odborů. 5. ledna 1990 po demokratických změnách bylo založeno Sdružení českých filmových kameramanů (SČFK), které bylo v roce 1992 přejmenováno na Asociaci českých kameramanů (AČK). Prvním prezidentem byl kameraman Josef Hanuš, Asociaci dnes vede kameraman prof. Marek Jícha.
AČK zpočátku sdružovala především kameramany pracující s filmovou technologií. Televizní kameramani si založili nejprve vlastní organizaci v rámci Československé televize a po roce 1993 (kdy se mírumilovně rozdělil Československý stát na Českou a Slovenskou republiku) již České televize pod jménem Asociace televizních kameramanů (ATK), která se nakonec sloučila s AČK. Čeští kameramani tedy pracovali v průběhu 100 let nepřetržitě, ale pod různými jmény: K.Č.K.F. – KS ČsFU – KS ČMFÚ – KS – SČFK – SFILK – ATK – AČK, protože rovněž stát, ve kterém žili, měnil často svůj název: Československá republika (1918–1938), Protektorát Čechy a Morava (1938–1945), Československá republika (1945–1960), Československá socialistická republika (1960–1990), Česká a Slovenská federativní republika (1990–1992), Česká republika (1993).
Asociace českých kameramanů se proto hlásí k tradici Českého Klubu Kino Fotografů. V tomto spojení je druhou nejstarší asociací na světě. O rok dříve v roce 1919 se ve Spojených státech malá skupina kameramanů dohodla a založila první profesionální organizaci filmového průmyslu – American Society of Cinematographers (ASC). Došlo k tomu sloučením dvou starších klubů, Cinema Camera Club z New Yorku a Static Club of America z Los Angeles. Sídlo měli v Hollywoodu a snažili se o rozvoj umění a vědy kinematografie a spojování kameramanů za účelem vlastní propagace. Stejný program mají dodnes všechny kameramanské asociace na celém světě. Prvenství tedy patří
ASC a čeští kameramani jsou v pořadí druhou asociací na světě a první v Evropě.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818