ČR: Milí přátelé, většina z nás se teď drží doma a možná je dobrý čas si něco pěkného přečíst. Ostatně, kdy k tomu bude taková příležitost. Čtení dobrých knih, stejně jako poslouchání dobré muziky, hovory s přáteli vytvářejí dobrou náladu a té je nám v tuto chvíli opravdu třeba. Dobrá nálada léčí. V občasníku přináším pár knižních tipů, které by ji mohly účinně podšprajcovat. Opatrujte se a doufám, že se sejdeme, až se to přežene.
Srdečně Ivoš Stehlík, nakladatel
O SNOŽROUTKOVI – Michael Ende
Které dítě by se někdy nebálo jít spát a nemělo strach z příšer, které číhají ve snech? Je tomu tak i s malou princeznou Dřímalkou v příběhu „O Snožroutkovi“ od Michaela Endeho. Dřímalku, dcerušku krále Ospálkova, trápí zlé sny, a proto večer nechce do postele. Když už si s tím neví rady ani největší mudrci z celé země, začne sám pan král pátrat po celém světě po nějakém léku, který by princezničce pomohl. Nakonec najde Snožroutka, který všechny zlé sny jednoduše zbaští. Přestože jsem dospělý, s velikou chutí jsem si přečetl tohle útlé dílko autora Nekonečného příběhu, které je navíc krásně ilustrované.
LEGENDA JMÉNEM TYRANOSAURUS REX – Vladimír Socha
Na světě dnes už snad není nikdo, kdo by o tomto legendárním zabijákovi z pravěkých dob neslyšel. Tyrannosaurus rex byl jedním z největších dravých tvorů, kteří kdy kráčeli po zemském povrchu, a i nepředstavitelných 66 milionů let po svém vyhynutí pevně ovládá svět naší představivosti. Původní česká kniha dlouholetého popularizátora vědy o pravěku Vladimíra Sochy doplněná množstvím nádherných, černobílých a vědecky přesných ilustrací zkušeného výtvarníka Vladimíra Rimbaly je v mnoha ohledech zcela unikátní. Jako jediná nejen v českém prostředí, ale nejspíš i celosvětově, zobrazuje a popisuje všechny dosud objevené zástupce nadčeledi Tyrannosauroidea, a poskytuje tak jejich ucelenou a informačně nabitou galerii. V poměrně rozsáhlém, ale zcela přehledném a běžnému čtenáři přístupném textu seznamuje se všemi podstatnými aspekty života nejslavnějšího z dinosaurů. Co bych za takovou knihu dal, když jsem byl kluk a hltal knížku polské paleontoložky Zofie Kielan-Jaworowske Lov na dinosaury o její expedici do mongolské pouště Gobi. Zaplať Bůh, že něco tak fundovaného a zároveň čtivého vyšlo aspoň teď.
PAVOUČÍ PŘÍPAD – Jan Frána – Hafran
Třetí autorova detektivka z trampsko-vodáckého prostředí. Byla kdysi dávno jedna tajná trampská osada Pavouci a její camp Pavučinec, jehož polohu neznal nikdo, kromě členů oné osady. Pak na místě campu vyrostla vojenská základna Bonanza a osada se rozpadla. Kapitán kriminálky Jan Sladký, mezi trampy zvaný Kozina a jeho manželka Klára dostávají svatební dar v podobě poukazu na únikovou hru na oné základně. Spolu s kamarády se přidávají k dalším hráčům a dostávají se tak do víru událostí, jež mají své kořeny právě zde. Pavoučí hra začala a oni zjišťují, že z ní není úniku. Je třeba ji hrát bez ohledu na tragické okolnosti… Když už se zdá, že je případ s Pavoučí hrou vyřešen a pachatel je odváděn do vazby, zazní z jeho úst slova, která spustí sled dalších nečekaných a dramatických událostí. Komu byla slova určena a co základna Bonanza skrývá? Nebo je třeba hledat jinde? Kdo koho nakonec lapí do Pavoučí pasti, spleti stop a nástrah?
Detektivka kamaráda Hafrana mne pobavila a mám k ní mírně nostalgický vztah. Domnívám se totiž, že předobrazem Bonanzy mohla být brdská raketová základna řečená Klondike, kde jsem strávil rok svojí vojenské prezenční služby. Ať už to ale bylo jak bylo, dobře jsem si početl.
HRDINA OD MADRIDU – Markéta Pilátová
Nečekaně milé překvapení. Útlá, ale skvěle napsaná kniha líčí pátrání španělské studentky Carmen po českých interbrigadistech a její vyprávění se prolíná s vyprávěním jednoho z nich, Františka Reka. Před našima očima ožívají kruté boje, útěky i skrývání v jeskyních cikánů, setkání s Hemingwayem, nevítaný návrat domů i osudy v komunistickém Československu. Nechybí překvapivý, až magický konec. Čte se to jedním dechem.
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.