V průběhu celé první světové války byl Obecní dům místem konání řady charitativních akcí na podporu válčících vojáků a jejich rodin, od roku 1917 stále častěji hostil i politicky zaměřená shromáždění otevřeně podporujících právo národů na sebeurčení a vznik samostatného českého státu. Jak ukazuje úvodní část výstavy, politická emancipace českého národa a otázka existence českého státu zažily svůj rozmach po roce 1848, až do prvních let Velké války ale česká politická reprezentace včetně Tomáše Garrigue Masaryka (1850–1937) předpokládala realizaci české politické samostatnosti v rámci federalizovaného Rakousko-Uherska. Teprve v průběhu první světové války získala na aktuálnosti také otázka společného státu Čechů a Slováků, do té doby spojovaných především kulturně politickými aktivitami.
Druhá část výstavy prezentuje obtížnou situaci pražské samosprávy v době první světové války, kdy musela zajistit chod města v nelehkých válečných podmínkách, a to bez jakékoliv podpory ze strany státu. Právě laxní postoj státních úřadů k problémům Prahy a nutnost postavit se jim vlastními silami vedly původně císaři a habsburské monarchii naprosto loajální městské zastupitelstvo v čele se starostou Karlem Grošem (1865–1938) k zostřené kritice vlády a jejích opatření. I ze Staroměstské radnice se stále častěji ozývaly projevy na podporu myšlenky samostatného státu.
S ohledem na místo konání věnovali autoři výstavy hlavní pozornost tzv. „mužům 28. října“ a událostem bezprostředně souvisejícím s vyhlášením samostatného československého státu včetně jejich dopadu na pražskou samosprávu. Vystavené dokumenty úřední i soukromé povahy, jako např. legitimace členů předsednictva Národního výboru, poznámky Antonína Švehly k Národní přísaze či deník Aloise Rašína z vězení, návštěvníkům přiblíží nejenom politickou činnost „mužů 28. října“, ale částečně jim dovolí poznat i jejich zázemí. Expozice je doplněna informacemi a exponáty k domácímu a zahraničnímu odboji během první světové války a nechybí ani archiválie dokumentující přistoupení Slovenska ke společnému státu.
Výstavu uzavírá část věnovaná odrazu vzniku Československé republiky v každodenním životě a jeho reflexi ve 20. století. Digitální prezentaci dobových fotografií a dokumentů zaměřených na oslavy výročí 28. října připomíná, jak rozdílně představitelé jednotlivých režimů 20. století tento historický mezník našich dějin interpretovali.
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Sympatický Američan z Ohia žije už 30 let ve Všenorech za Prahou. Nejdéle ze všech míst, kde zatím bydlel. Do Česka ho přivedla vášeň badatele – muzikologa, který svou dráhu zasvětil Antonínu Dvořákovi. Proto se také naučil skvěle česky. Hned v předsíni doma u něj narazíte na police plné knih o hudbě a o Dvořákovi zejména, knihovnu s dalšími tituly najdete i v kuchyni a tak dále…. On sám je autorem několika knih o Dvořákovi (Rethinking Dvořák, Dvořákovská místa, Manželské páry Dvořákovi a Hlávkovi) a na další knize pracuje. Do naprostých detailů zná nejen dílo, ale i obdivuhodnou životní cestu tohoto českého a zároveň světového skladatele. Zajímavý je ale i osobní příběh Davida Beveridge.
ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.