Kytary a bicí v kostelech končí, shodli se účastníci sympozia o sakrální hudbě

Nové směrnice pro liturgickou hudbu mají za cíl obřady navrátit k jejich biblickému předobrazu. „Kytary ani bubny zcela evidentně nejsou určeny k oslavě Boha. Pokud by na ně mladí hráli u táboráku, nic bychom nenamítali, v liturgii však pro takové nástroje není místo, neboť se o nich Bible ani v nejmenším nezmiňuje,“ říká jeden z účastníků sympozia a regenschori od kostela sv. Josefa v Praze Vladimír Jelínek.

Mezi nástroji, které už brzy budeme moci slýchat během mší svatých, bude nově loutna (desetistrunná), citera nebo tamburína. „Vycházíme přitom z Knihy žalmů (např. Ž 92, pozn red.), kde se explicitně říká, jakými prostředky lze Hospodina chválit,“ vysvětluje Jelínek. Výjimku udělili odborníci převážně z oblasti organologie pouze varhanám, o kterých se Písmo nezmiňuje. „Varhany patří k tradiční liturgii po staletí, navíc by bylo velmi náročné je z kostelů odstraňovat. Věříme, že pokud by varhany existovaly v době sepsání Bible, jistě by se o nich také psalo,“ dodává.

Nové směrnice jsou rovněž důvodem náhlé opravy varhan, do které se před časem pustila katedrála sv. Víta v Praze. Zlí jazykové v této souvislosti tvrdí, že výběr delegátů na sympozium byl ovlivněn varhanickou lobby, která získala informace o chystané směrnici ještě před zahájením sympozia. „Říkali jsme to už v roce 2009, že styl bigbítu, folku či pop-music se během bohoslužeb nehodí, neboť není posvátný. Konečně skončí provozování hudebních braků, které devalvují hodnotu celé liturgie,“ říká Radek Rejšek, jeden ze signatářů Otevřeného dopisu, který po svatováclavské mši s Benediktem XVI. ve Staré Boleslavi kritizoval výběr a provedení hudebního doprovodu liturgie. „Tento styl totiž svádí mnohem více k teatrálnosti, takže interpreti jsou pokoušeni, aby zpívali a hráli více pro slávu svou než Boží. A tak, i když může být původní úmysl hudebníků zcela čistý, je zřejmé, že kvůli lidské slabosti část sebestřednosti do liturgie přece jen pronikne,“ cituje Rejšek z osm let starého dokumentu, který varoval před ztrátou víry v důsledku působení nevhodné hudby při mších.

Velkou změnou nyní musí projít řada připravovaných akcí, a to zejména pro mládež. V Česku se nařízení nejvíce dotkne letošního Celostátního setkání mládeže v Olomouci, které měla původně doprovodit tamní schola. „Zkoušeli jsme nahradit kytary loutnami a bicí tamburínou, k našim aranžím se ale moc nehodí,“ říká vedoucí uskupení a jeden z autorů hymny setkání Jakub Soukal. Kapela proto zvažuje rezignaci na akci, kterou by v takovém případě doprovodil některý z varhaníků, vzešlý z veřejného konkurzu.

ZDROJ