Přehlídka hereckých osobností amatérského divadla v České Třebové

O účast na přehlídce se ucházelo šestnáct inscenací, z nich bylo programovou radou vybráno osm soutěžních a dvě inscenace jako náhradní pro případ programového výpadku. Obě náhradní inscenace se nakonec ocitly na programu vlivem odřeknutí účasti souboru z Krupky a Mníšku pod Brdy z důvodu vážných zdravotních stavů představitelů velkých rolí. V předvečer zahájení přehlídky měl navíc tzv. mimo soutěž vystoupit domácí soubor Hýbl s premiérou nově nastudované hry. Ten svou účast však odvolal.

Přehlídky se ve finále zúčastnilo osm divadelních kolektivů ze sedmi míst České republiky. Uvedly osm různých inscenací. V repertoárové skladbě se objevily v rovnovážném zastoupení tituly komediální a hry s tématy vážnými. Sobory se představily takřka výhradně s inscenacemi her českých autorů, pouze jeden titul byl francouzské provenience. Většina inscenací byla založena na textech současných autorů, pouze dva lze dnes již považovat za klasiku. Z osmi textových předloh byly tři původní autorské práce členů hrajících souborů. Těsná většina inscenací byla věnována problematice stáří. Z hlediska druhového nepřinesla přehlídka žádné oživení. Tak jako v minulých ročnících setrvala u činoherních inscenačních počinů. Zato z hlediska žánrů, stylů a divadelních postupů představila velice pestrou škálu možností.

Viděli jsme hru zabývající se problematikou lidských vztahů, založenou na výrazném vykreslení psychologie postav. Vedle toho hru věnovanou různým přístupům žen v pokročilém věku k životu a smrti, využívající postmoderní inscenační postupy. Nechybělo satirické nahlédnutí do světa současných žen v důchodovém věku. Představila se hned dvě tzv. divadla jednoho herce. První uvedlo autorskou jevištní adaptaci Dykova Krysaře. Druhé pak jevištní provedení původně rozhlasové hry nahlížející neobvyklý pohled na život Boženy Němcové zprostředkovaný její korespondencí a vzpomínkami zestárlé dcery Theodory. Oživení přinesla původní autorská komedie o stárnoucích osobách, odkazující se svými výrazovými prostředky k tzv. lidovému divadlu. Dále kabaretní pásmo založené na předscénách z her Osvobozeného divadla J. Voskovce, J. Wericha a J. Ježka. Závěr přehlídky patřil konverzační komedii současného francouzského autora, zacílené na rozdílné tužby a z nich se odvíjející vztahy stárnoucích manželů.

Ke všem přehlídkovým inscenacím se uskutečnily rozpravy účastníků přehlídky. Nekonala se obligátní hodnocení porotou, ale reflexe byly vedeny formou besedy, do níž přispívali členové hrajících souborů, a to tak, že bylo předem domluveno, který ze souborů se ujme úvodního vstupu k té které inscenaci. Ten vstup spočíval v tom, že mluvčí souboru, popřípadě další jeho členové formulovali, co je na představení zaujalo, co se jim zdálo obzvlášť zdařilé, ale kladli i otázky pramenící z nesrozumitelnosti některých částí inscenace, výkladu postav hry, scénografického řešení atp. Až poté vstupovali do besedy členové dalších souborů. Nakonec pak členové lektorského týmu přehlídky, kteří tvořili její odborné zázemí.

Lektoři prof. PhDr. Jan Císař, CSc., prof. Mgr. František Laurin a PhDr. Milan Strotzer měli také za úkol rozhodnout o možnosti vyslání reprezentanta seniorského divadla na Jiráskův Hronov, celostátní mezidruhovou přehlídku amatérského divadla se zahraniční účastí. Po závěrečném slově prof. Císaře, shrnujícím výsledky českotřebovské přehlídky, byla vyhlášena nominace na Jiráskův Hronov. Tu získal Divadelní spolek Vojan z Libice nad Cidlinou s inscenací divadla jednoho herce, jejíž textovou předlohu připravil Jiří Hlávka podle novely Viktora Dyka Krysař a nazval ji „Co vyprávěl Sepp Jörgen“. Jiří Hlávka si v inscenaci nejen zahrál, jak titulní, tak jiné role, ale byl také sám sobě režisérem a rovněž tvůrcem scény a kostýmů. Excelentní herecký výkon, který předvedl, patří nesporně k vrcholům jeho hereckého umění.

Ocenění hodných hereckých výkonů bylo v České Třebové vidět celou řadu. Jak by ne. Předvedli je zkušení matadoři, z nichž se většina oddává herectví desítky let. Jejich jevištní zkušenost je nesmazatelná. Národní přehlídka seniorského divadla je díky tomu především přehlídkou hereckých osobností. Škoda, že si jejich umění užila jen hrstka diváků z řad českotřebovských občanů. V hledištích se z práce kolegů těšili především členové souborů, kteří na přehlídce vystupovali. Věřme, že příčinou nízké návštěvnosti byla souběžně probíhající Jabkancová pouť, možná i akce Noc divadel a předchozí státní svátek, umožňující vycestovat na souvislé čtyři dny z města.