Nikola Tesla: Muž, který rozzářil svět
BRNO: Nikola Tesla – vynálezce, který svými objevy zásadně ovlivnil vývoj civilizace na naší planetě. Dodnes bychom možná neznali elektromotor, rádio nebo telefon. Tesla je autorem mnoha vynálezů, které reprezentují tisíce stran textů, za kterými se skrývá neúnavná práce vizionáře a génia, ale i introverta, někdy označovaného dokonce za podivína, který trpěl několika zvláštními fobiemi.
Nikola Tesla se narodil o půlnoci roku 1856 v městečku Smiljan, za bouřky, jež jako by už tehdy předznamenala jeho život – celý jej věnoval elektřině. Už během dětství celé hodiny cestoval svým imaginárním světem, ve kterém se mu přímo před očima zjevovaly vynálezy, které teprve měly spatřit světlo světa. Po objevu bezdrátové telekomunikace v roce 1893 byl široce respektovaný a slavnější než kterýkoliv jiný vynálezce nebo vědec v historii. Navzdory tomu jméno chorvatského génia v učebnicích příliš často nenajdeme. U Teslových vynálezů stojí jiná jména, těch, kteří je upravili a přizpůsobili pro nové využití. Tesla neměl podnikavého ducha, a i proto si jeho patenty vzali za vlastní jiní.
Výstava, kterou představí Technické muzeum v Brně od 18. prosince 2018 veřejnosti, je velkým příběhem jeho osobnosti. „S výstavou vstoupí návštěvník do jednoho velkého příběhu, ve kterém pozná život rozpolcené duše génia, která byla navenek často stinná, ale uvnitř absolutně křehká,“ přibližuje Markita Franulić, ředitelka Technického muzea Nikoly Tesly v Záhřebu. Právě toto muzeum zapůjčilo rozsáhlou sbírku o životě velkého vynálezce do Technického muzea v Brně. Výstava byla původně zpřístupněna v rodné krajině vynálezce, k vidění pak ale byla také v Paříži, Madridu, Helsinkách, Bratislavě či v Petrohradě.
Výstava přináší netradičně koncipovaný životní příběh sestavený z Teslových osobních myšlenek a zápisků, ale taktéž je doplněná o funkční a interaktivní vynálezy – Colombovo vejce a Teslův transformátor. Návštěvníci se pokusí například postavit „vejce na špičku“ či otestovat bezdrátový přenos elektrické energie.
Výstava bude v Technickém muzeu v Brně otevřená veřejnosti 18. prosince 2018 a potrvá do konce dubna roku 2019.
Autoři výstavy: Matea Brstilo Rešetar (Croatian History Museum), Renato Filipin (Technical Museum Nikola Tesla), Design výstavy: Nikolina Jelavić Mitrović, Multimediální prezentace: Ivan Marušić Klif, Design zvuku: Vjeran Šalomon
Mohlo by vás také zajímat...
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Sympatický Američan z Ohia žije už 30 let ve Všenorech za Prahou. Nejdéle ze všech míst, kde zatím bydlel. Do Česka ho přivedla vášeň badatele – muzikologa, který svou dráhu zasvětil Antonínu Dvořákovi. Proto se také naučil skvěle česky. Hned v předsíni doma u něj narazíte na police plné knih o hudbě a o Dvořákovi zejména, knihovnu s dalšími tituly najdete i v kuchyni a tak dále…. On sám je autorem několika knih o Dvořákovi (Rethinking Dvořák, Dvořákovská místa, Manželské páry Dvořákovi a Hlávkovi) a na další knize pracuje. Do naprostých detailů zná nejen dílo, ale i obdivuhodnou životní cestu tohoto českého a zároveň světového skladatele. Zajímavý je ale i osobní příběh Davida Beveridge.
ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818