pátek
24. ledna 2025
svátek slaví Milena
Historická fotografie nýtové mostní konstrukce přes hlavní tok Labe



Most z roku 1878 je určen k demolici

Autor článku: 
Kateřina Vedralová

<p>BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV: Dvě části města s nejdelším názvem v České republice propojuje sedm na sebe navazujících mostů a mezimostí.</p> <p>Jedná se o nejkratší dopravní spojení těchto dvou městských částí. Ani jeden ze soustavy mostů se za několik posledních desítek let nedočkal opravy. Téměř nesjízdným se stal především ocelový most přes hlavní tok Labe, kterému při povodni v roce 2006 praskl jeden z nosných pilířů. Středočeský kraj se jako majitel nakonec rozhodl po několika letech dohadů a odložených výběrových řízení pustit do komplexní opravy a nové výstavby celé mostní soustavy.<br />
Večer 7. března 2009 se cesta uzavřela s předpokladem na půl roku, avšak dodnes se nepodařilo spojení obnovit, protože dva mosty nejsou dokončeny. Jedním z nich je most přes hlavní tok Labe s ocelovou konstrukcí spojenou nýty. Most pochází z roku 1878 a v době svého vzniku patřil k největším svého druhu. Dokonce byla vyslovena domněnka, že se jedná o nejstarší silniční most tohoto typu u nás. Ovšem bez výraznější opravy most postupně chátral a nyní mám být podle plánů Středočeského kraje zbořen a na jeho místě vystavěn nový železobetonový most s vysokou nosností.<br /> S touto myšlenkou se nechtějí smířit místní občané, kteří se postavili za jeho záchranu. Pod vedením Otmara Průši sepsali petici a prezentují názor, že oprava by byla z urbanistického hlediska mnohem zajímavější a jako doklad vývojových etap pro město přínosnější. Dožadují se toho, aby byl most prohlášen za kulturní památku. Tuto myšlenku podpořil i Národní památkový ústav, který za nejcennější část pokládá především dochované kamenné předmostí.<br />
Ministerstvu kultury, které je kompetentní vydat konečné rozhodnutí, předložili občané, nespokojení s přístupem města stanoviska profesorů ČVUT a soudních znalců v oboru mostních konstrukcí, kteří jim dali za pravdu. Na vyjádření ministerstva kultury se ale čekalo rok. Zprávu vydalo dne 24. května 2010, ovšem nebyla to zpráva dobrá. Most za kulturní památku neprohlásilo. Konstatovalo sice, že svým charakterem a jedinečností dokresluje rozmanitost města a uznalo i jeho nepochybnou historickou hodnotu, ale kvůli havarijnímu stavu, který způsobil jeho vlastník, most v podstatě odsoudilo k zániku. Jako stěžejní v ministerské zprávě vyznívá, vedle vysokých finančních nákladů, také argument, že případná rekonstrukce by odstranila původní prvky v takové míře, že by se poté již o historické památce hovořit nedalo.<br />
Zdá se tedy, že občanská iniciativa nezvítězila, naopak starý a výjimečný most svůj boj o existenci prohrává díky zanedbanému technickému stavu a vysokým nákladům na případnou rekonstrukci. Krajskému rozpočtu vznikají ještě další náklady tím, že dotuje veřejnou dopravu, přičemž autobusy musí jezdit po patnáct kilometrů dlouhé objízdné trase.</p> <p>Druhý nedokončený je most v Hluchově. Při jeho rekonstrukci bylo objeveno torzo původní mostní konstrukce z období renesance. Kamenné oblouky renesančního díla zbudovaného v roce 1567 na osobní doporučení císaře Maxmiliána brandýským zámeckým stavitelem Matteem Borgorellim zmizely při regulaci Labe ve třicátých letech minulého století. Během léta 2009 se však při stavbě objevilo několik jejich fragmentů, a to možná aby dosvědčily, že i tenkrát přišlo město o podstatný díl své neopakovatelné atmosféry, kterou na obrazech a kresbách zachycovali zdejší malíři F. X. Procházka nebo Josef Olexa.<br /> Zdá se, že Borgorelliho zátopový most byl čtvrtým nejstarším kamenným mostem v Čechách. Svými 24 nosnými oblouky překonával mezi Brandýsem a Starou Boleslaví řeky a lesy, které se v době zvýšené vodní hladiny zaplavovaly. Spolu s dřevěným přechodem do ústí Staré Boleslavi na jedné straně a v roce 1603 dostavěným dvouobloukovým kamenným mostem u podzámeckého mlýna na opačné brandýské straně se jednalo o mostní komplex, jemuž délkou a provedením nebylo v celém království českém rovno.</p> <p>Na aktuální stav ve vývoji stavby, kterou pozdržela žádost o památkovou ochranu a nenadálý archeologický objev, a na budoucí kroky v rekonstrukci mostního komplexu jsem se s několika otázkami obrátila na Středočeský kraj. Odpovědi mmně zaslala tisková mluvčí Berill Mascheková.</p> <p>Kovová mostní konstrukce nezískala statut kulturní památky. Kdy začnete s jejím demontováním a jak s ní má být poté naloženo?<br /> V současné době probíhá výběrové řízení na firmu, která bude zajišťovat technický dozor investora. Rekonstrukce by měla tedy začít po podepsání smlouvy s dozorující firmou. Podle předpokladu by se tak mělo stát někdy v polovině letních prázdnin. Vzhledem k technickému stavu příhradového mostu, který konstatuje i zpráva Ministerstva kultury ČR, je most určen k demolici.</p> <p>Kdy předpokládáte dokončení výstavby nového mostu přes hlavní tok řeky?<br /> Nový most by měl být dokončen přibližně do jednoho a půl roku po zahájení prací.</p> <p>Jaké mají být zátěžové limity pro průjezd oběma historickými částmi města?<br /> Pro omezení průjezdu historickými částmi města nemá Středočeský kraj žádné zákonné možnosti. Záleží pouze na městu, jaké průjezdní tonáže stanoví. O umístění dopravních značek v tomto případě rozhoduje Odbor dopravy MěÚ Brandýs nad Labem.</p> <p>Na boleslavské straně mostní soustavy byly v létě objeveny části původního renesančního mostu. Archeologický nález se má stát součástí nové konstrukce. Je tato informace pravdivá?<br /> Po zjištění cenných pozůstatků renesančního denudačního (záplavového – poznámka redakce), bylo všeobecnou shodou rozhodnuto o pozměnění původního projektu tak, aby relikt renesančního mostu mohl být zachován a zakonzervován. Jeden z mostních pilířů bude tedy nakonec posunut tak, aby nezasáhl do archeologické památky. Renesanční torzo se součástí nové stavby nestane.</p> <p>Kdy má být zprůjezdněn tento úsek komunikace?<br /> Jak již bylo výše uvedeno, celé souměstí se opět otevře v závislosti na postupu stavebních prací rok a půl od jejich zahájení, tedy koncem roku 2011. Přesnější harmonogram není dosud znám.</p> <p>Otázku ohledně průjezdní tonáže městem jsem položila i starostovi Brandýsa nad Labem Ondřeji Přenosilovi:</p> <p>V jakém rozsahu má být po dokončení rekonstrukce obnovena těžká nákladní doprava a povolen její průjezd historickými částmi města?<br /> Mosty budou mít sice vysokou nosnost, neboť musí plnit funkci náhradní trasy při uzavírce rychlostní komunikace R10 (dálnice vedoucí z Prahy do Mladé Boleslavi, která nyní slouží automobilové dopravě mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví – poznámka redakce), ale trvalý a běžný průjezd historickými částmi obzvlášť Starou Boleslaví nebude možný. Právě zde jsou totiž některé úseky příliš úzké.</p> <p>Děkuji za odpovědi<br /> Kateřina Vedralová</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.

Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Ostatní, Památky
Co se děje
09.01.2025

PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Lidová kultura, Senioři
Články a komentáře
08.01.2025

OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat. 

Podívejte se na náš nový dokument,  kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu. 

Dokument najdete ZDE.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Ostatní, Památky, Vzdělávání
Co se děje
08.01.2025

ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.

Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.

Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.

Více na: www.svataludmila.cz

Hl. m. Praha, Jihočeský kraj, Středočeský kraj
Co se děje
03.01.2025