neděle
3. března 2024
svátek slaví Kamil
Historická fotografie nýtové mostní konstrukce přes hlavní tok Labe



Most z roku 1878 je určen k demolici

Autor článku: 
Kateřina Vedralová

<p>BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV: Dvě části města s nejdelším názvem v České republice propojuje sedm na sebe navazujících mostů a mezimostí.</p> <p>Jedná se o nejkratší dopravní spojení těchto dvou městských částí. Ani jeden ze soustavy mostů se za několik posledních desítek let nedočkal opravy. Téměř nesjízdným se stal především ocelový most přes hlavní tok Labe, kterému při povodni v roce 2006 praskl jeden z nosných pilířů. Středočeský kraj se jako majitel nakonec rozhodl po několika letech dohadů a odložených výběrových řízení pustit do komplexní opravy a nové výstavby celé mostní soustavy.<br />
Večer 7. března 2009 se cesta uzavřela s předpokladem na půl roku, avšak dodnes se nepodařilo spojení obnovit, protože dva mosty nejsou dokončeny. Jedním z nich je most přes hlavní tok Labe s ocelovou konstrukcí spojenou nýty. Most pochází z roku 1878 a v době svého vzniku patřil k největším svého druhu. Dokonce byla vyslovena domněnka, že se jedná o nejstarší silniční most tohoto typu u nás. Ovšem bez výraznější opravy most postupně chátral a nyní mám být podle plánů Středočeského kraje zbořen a na jeho místě vystavěn nový železobetonový most s vysokou nosností.<br /> S touto myšlenkou se nechtějí smířit místní občané, kteří se postavili za jeho záchranu. Pod vedením Otmara Průši sepsali petici a prezentují názor, že oprava by byla z urbanistického hlediska mnohem zajímavější a jako doklad vývojových etap pro město přínosnější. Dožadují se toho, aby byl most prohlášen za kulturní památku. Tuto myšlenku podpořil i Národní památkový ústav, který za nejcennější část pokládá především dochované kamenné předmostí.<br />
Ministerstvu kultury, které je kompetentní vydat konečné rozhodnutí, předložili občané, nespokojení s přístupem města stanoviska profesorů ČVUT a soudních znalců v oboru mostních konstrukcí, kteří jim dali za pravdu. Na vyjádření ministerstva kultury se ale čekalo rok. Zprávu vydalo dne 24. května 2010, ovšem nebyla to zpráva dobrá. Most za kulturní památku neprohlásilo. Konstatovalo sice, že svým charakterem a jedinečností dokresluje rozmanitost města a uznalo i jeho nepochybnou historickou hodnotu, ale kvůli havarijnímu stavu, který způsobil jeho vlastník, most v podstatě odsoudilo k zániku. Jako stěžejní v ministerské zprávě vyznívá, vedle vysokých finančních nákladů, také argument, že případná rekonstrukce by odstranila původní prvky v takové míře, že by se poté již o historické památce hovořit nedalo.<br />
Zdá se tedy, že občanská iniciativa nezvítězila, naopak starý a výjimečný most svůj boj o existenci prohrává díky zanedbanému technickému stavu a vysokým nákladům na případnou rekonstrukci. Krajskému rozpočtu vznikají ještě další náklady tím, že dotuje veřejnou dopravu, přičemž autobusy musí jezdit po patnáct kilometrů dlouhé objízdné trase.</p> <p>Druhý nedokončený je most v Hluchově. Při jeho rekonstrukci bylo objeveno torzo původní mostní konstrukce z období renesance. Kamenné oblouky renesančního díla zbudovaného v roce 1567 na osobní doporučení císaře Maxmiliána brandýským zámeckým stavitelem Matteem Borgorellim zmizely při regulaci Labe ve třicátých letech minulého století. Během léta 2009 se však při stavbě objevilo několik jejich fragmentů, a to možná aby dosvědčily, že i tenkrát přišlo město o podstatný díl své neopakovatelné atmosféry, kterou na obrazech a kresbách zachycovali zdejší malíři F. X. Procházka nebo Josef Olexa.<br /> Zdá se, že Borgorelliho zátopový most byl čtvrtým nejstarším kamenným mostem v Čechách. Svými 24 nosnými oblouky překonával mezi Brandýsem a Starou Boleslaví řeky a lesy, které se v době zvýšené vodní hladiny zaplavovaly. Spolu s dřevěným přechodem do ústí Staré Boleslavi na jedné straně a v roce 1603 dostavěným dvouobloukovým kamenným mostem u podzámeckého mlýna na opačné brandýské straně se jednalo o mostní komplex, jemuž délkou a provedením nebylo v celém království českém rovno.</p> <p>Na aktuální stav ve vývoji stavby, kterou pozdržela žádost o památkovou ochranu a nenadálý archeologický objev, a na budoucí kroky v rekonstrukci mostního komplexu jsem se s několika otázkami obrátila na Středočeský kraj. Odpovědi mmně zaslala tisková mluvčí Berill Mascheková.</p> <p>Kovová mostní konstrukce nezískala statut kulturní památky. Kdy začnete s jejím demontováním a jak s ní má být poté naloženo?<br /> V současné době probíhá výběrové řízení na firmu, která bude zajišťovat technický dozor investora. Rekonstrukce by měla tedy začít po podepsání smlouvy s dozorující firmou. Podle předpokladu by se tak mělo stát někdy v polovině letních prázdnin. Vzhledem k technickému stavu příhradového mostu, který konstatuje i zpráva Ministerstva kultury ČR, je most určen k demolici.</p> <p>Kdy předpokládáte dokončení výstavby nového mostu přes hlavní tok řeky?<br /> Nový most by měl být dokončen přibližně do jednoho a půl roku po zahájení prací.</p> <p>Jaké mají být zátěžové limity pro průjezd oběma historickými částmi města?<br /> Pro omezení průjezdu historickými částmi města nemá Středočeský kraj žádné zákonné možnosti. Záleží pouze na městu, jaké průjezdní tonáže stanoví. O umístění dopravních značek v tomto případě rozhoduje Odbor dopravy MěÚ Brandýs nad Labem.</p> <p>Na boleslavské straně mostní soustavy byly v létě objeveny části původního renesančního mostu. Archeologický nález se má stát součástí nové konstrukce. Je tato informace pravdivá?<br /> Po zjištění cenných pozůstatků renesančního denudačního (záplavového – poznámka redakce), bylo všeobecnou shodou rozhodnuto o pozměnění původního projektu tak, aby relikt renesančního mostu mohl být zachován a zakonzervován. Jeden z mostních pilířů bude tedy nakonec posunut tak, aby nezasáhl do archeologické památky. Renesanční torzo se součástí nové stavby nestane.</p> <p>Kdy má být zprůjezdněn tento úsek komunikace?<br /> Jak již bylo výše uvedeno, celé souměstí se opět otevře v závislosti na postupu stavebních prací rok a půl od jejich zahájení, tedy koncem roku 2011. Přesnější harmonogram není dosud znám.</p> <p>Otázku ohledně průjezdní tonáže městem jsem položila i starostovi Brandýsa nad Labem Ondřeji Přenosilovi:</p> <p>V jakém rozsahu má být po dokončení rekonstrukce obnovena těžká nákladní doprava a povolen její průjezd historickými částmi města?<br /> Mosty budou mít sice vysokou nosnost, neboť musí plnit funkci náhradní trasy při uzavírce rychlostní komunikace R10 (dálnice vedoucí z Prahy do Mladé Boleslavi, která nyní slouží automobilové dopravě mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví – poznámka redakce), ale trvalý a běžný průjezd historickými částmi obzvlášť Starou Boleslaví nebude možný. Právě zde jsou totiž některé úseky příliš úzké.</p> <p>Děkuji za odpovědi<br /> Kateřina Vedralová</p>

Mohlo by vás také zajímat...

JESENICKO: Klášterní hudební slavnosti zahajují prodej vstupenek na 21 hudebních večerů, které se uskuteční od června do září na mnoha místech Jeseníků a okolí. Inspirován mottem „Z českých luhů a hájů“, oslaví festival české hudební velikány.

Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
29.02.2024

LITEŇ: Na zámku v Litni se chystá připomínka kulatého výročí Jarmily Novotné, součástí slavnostního programu bude i otevření novorenesanční hrobky rodu Daubků.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba, Výtvarné umění, Památky, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
28.02.2024

PRAHA: Poslední únorovou neděli mohli diváci v Divadle v Celetné vidět první fázi jednoho zajímavého experimentu. Spolek Kašpar uvedl veřejnou zkoušku nově připravované inscenace hry Williama Shakespeara KRÁL LEAR v režii Jakuba Špalka, která vzniká rozfázovaně do několika etap.

Hl. m. Praha
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Památky
Co se děje
28.02.2024

ŠVÉDSKO-ČR: Česká historička Blanka Karlsson, žijící od roku 1984 se švédským manželem v Norrköpingu, patří k těm obětavým duším, které „na oltář vlasti“ dokážou přinést ohromnou spoustu času. K těm, kteří nelitují vlastních prostředků a s celoživotním zápalem se věnují svému vyvolenému tématu. Tím je pro ni zcela logicky mapování švédských pobytů dvou mimořádných postav české kultury a historie: Jana Amose Komenského a Bedřicha Smetany. Smetanovo 200. výročí narození 2. 3. 1824 dalo také vznik našemu dnešnímu rozhovoru na dálku.

S Blankou se známe díky natáčení dokumentu České kořeny ve Švédsku (2009) a dalším četným kontaktům, které se od něj odvíjely. Mohla jsem tak zblízka poznat její ryzí vlastenectví, které u mnohých často probudí až pobyt v zahraničí; ne tak u ní. Má jej zkrátka v krvi.

Výsledky svého třicetiletého bádání o Smetanovi ve Švédsku shrnula do své publikace vydané ve vlastním vydavatelství Blanka Pragensis.  

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Vzdělávání
Články a komentáře
28.02.2024