pátek
19. dubna 2024
svátek slaví Rostislav
Pracovna Jaroslava Foglara vytvořená na výstavě.
© Martina Fialková



Město jako přízrak – Stínadla ožívají

PRAHA: „Dozvěděl jsem se, že jste našel Tleskačův deník. Koupím ho od vás. Přijďte dnes k večeru, až se bude stmívat, do Slepé uličky ve Stínadlech. Tam naleznete dům číslo 5 a dole při zemi malé okénko do sklepa. Bude pootevřeno. Položte za něj obálku s deníkem a vezměte si jinou, která tam bude připravena…..Pak už nečekejte na nic, a rychle zmizte!“ Vzkaz psaný perem na vytrženém listu ze školního sešitu najdeme přilepený na zdi temné uličky, která je součástí podzemního labyrintu chodeb v domě U Zlatého prstenu. Jsme na výstavě věnované legendě Rychlých Šípů a jejich stvořitele, Jaroslava Foglara, a propadáme se, nehledě na věk, do úžasné iluze tajemných Stínadel vytvořených autory výstavy.

Autor článku: 
Martina Fialková

Obklopují nás mohutné kamenné zdi gotického domu, jednoho z nejstarších v Praze, ve sklepení, které nejspíš bývalo propojené se sousedními domy kolem Týna. V zšeřelých prostorách se ocitáme v atmosféře Prahy počátku minulého století, kdy se narodil Jaroslav Foglar (1907–1999), a která ho inspirovala k napsání řady příběhů, situovaných do tajemných zdí Města. A ty zdi mluví. Ve Foglarových příbězích tak jako i ve skutečnosti – a také na výstavě – se staly nositeli nejrůznějších vzkazů a nápisů, kterými se dorozumívaly party chlapců i děvčat, které tu kdysi prožívaly svá dobrodružství. Ze zdí ale také vystupují mohutné trámy, rezavé kliky s dveřmi do neznáma, projdeme kolem staré pouliční pumpy. Chodbami se proplétáme až ke schodišti, po kterém snad lze vystoupat do věže opuštěného odsvěceného kostela sv. Jakuba – toho literárního – kde číhá záhadné nebezpečí. Po cestě si prohlížíme na starých fotografiích skutečné pražské ulice a zákoutí, která Foglara nejspíš inspirovala, a v textech z Rychlých šípů hledáme souvislosti. Pohlédneme i do tváře samotných předobrazů Rychlých šípů,

Výstava souběžně dokumentuje i životní dráhu Jaroslava Foglara a jeho působení ve skautské organizaci, která se mu stala osudem: „Skauting se narodil ve stejném roce jako já. Přišel jsem na svět chvíli předtím než Baden-Powel vydal svědectví o velkém dobrodružství“. (Knihu Scouting for Boys, která stála na počátku hnutí, jež se brzy rozšířilo po celém světě.) Dobu před I. světovou válkou, nazývanou Belle Epoque, charakterizuje rychlý rozvoj průmyslu, život lidem usnadňují technické novinky, Praha a další města se pozvolna elektrifikují, nastává éra kinematografie, a také letectví. Foglarovi je rok, když první pokus vzlétnout na létajícím kole učiní v Písku Jan Hirsch. Postava Jana Tleskače z Rychlých Šípů je pak jeho bájným následníkem.

Přemýšlíme, kudy vedla slavná Rozdělovací třída? Inspiraci pro své Město Foglar nalézá i v pražských přístavech (Přístavní čtvrt´) nebo dalších částech města, které důvěrně zná (Vinohrady, Vršovice, ale zejména Staré Město, Josefov, Petrská čtvrt´), a které se staly dějištěm řady jeho knih. Především však slavné trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství velkého Vonta. Městské dějiště mají ale i Tajemná Řásnovka, Poklad Černého delfína a částečně i další díla. 

Procházíme ztemnělým labyrintem chodeb výstavy a prožíváme dobrodružství znovu. Podobná zákoutí dnes v Praze již téměř nenajdeme. Nově opravené fasády, chodníky, ulice plné parkujících aut a neexistence mnoha míst bez veřejné kontroly nedovolují tytéž prožitky, jako našim předchůdcům v pražských ulicích – a přesto duch Vontské organizace stále žije a lze o něm najít důkazy. Ve skutečnosti i na výstavě. Nebo stačí jen zapojit fantazii a své Město vidět i v současné době jako tajuplný prostor, který umožňuje mnohé? Foglar povýšil zdánlivě všední městské kulisy v mystikou a tajemstvími prostoupený labyrint, propojující mnoho časových vrstev, žijící svým vlastním životem, fascinující a lákající k průnikům a zkoumání. Dnešní děti mají situaci ztíženou často až přehnaně velkou rodičovskou starostí o bezpečnost. Dopřejme jim i sobě alespoň návštěvou této výjimečně zdařilé výstavy zážitek, který může inspirovat. K četbě i vlastním objevům – a třeba i jinému pohledu na město, ve kterém žijeme.  

Výstavu Město jako přízrak, umístěnou ve sklepení domu U Zlatého prstenu doplňuje ve 3. patře výstava obrazů Prahy z téže doby, kdy se mohly odehrávat příběhy ve Stínadlech. Řada míst prošla podstatnými stavebními změnami, zmizely celé ulice Židovského města a Josefské čtvrti, byla zastavěna nábřeží, byly zbourány a postaveny nové mosty. Na desítkách pláten malířů známých i méně známých jmen tu najdeme zákoutí i panoramata Prahy s jejich neopakovatelnou atmosférou tak, jak je dnes už nemůžeme spatřit. Tak, jak vytvářela kulisu života Foglarových literárních hrdinů ale i spisovatele samotného.

Výstavu doplňuje jednou měsíčně přednáškový cyklus určený všem, kteří mají v oblibě dílo Jaroslava Foglara. Připraveny jsou i lektorské programy a outdoorová hra pro děti i dospělé.

 

Muzeum města Prahy, dům U Zlatého prstenu až do 4. 9. 2022.

Článek původně vznikl pro Listy Prahy 1.

Mohlo by vás také zajímat...

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
18.04.2024

ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.

Celá ČR, zahraničí
Hudba, Památky, Soutěže a festivaly
EDITORIAL
17.04.2024

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 98. schůzi schválila návrh zákona o státní památkové péči, který je dílčí technickou novelou a upravuje zejména dvě oblasti.

 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Památky
Co se děje
17.04.2024

DOMAŽLICE, LITOMYŠL: Ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bude letos Festival Smetanova Litomyšl, který se uskuteční v termínu od 8. 6. do 7. 7. V hlavním programu tohoto významného hudebního svátku vystoupí pouze jeden jediný amatérský soubor. Jmenuje se Čerchovan a jedná se o pěvecký sbor působící v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přibližně 45 amatérských zpěváků a od roku 1997 stojí v jeho čele sbormistr MgA. Marek Vorlíček. Právě jeho jsme při příležitosti mimořádného festivalového vystoupení požádali o rozhovor.

Pardubický kraj, Plzeňský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Lidová kultura, Památky, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
17.04.2024