Méně razítek, jednodušší pravidla pro užívání veřejných prostor...?
PRAHA: Pro místní obyvatele představuje náves, pro turisty jedno z nejatraktivnějších pražských náměstí. Před necelým rokem z Malostranského náměstí zmizelo parkoviště. I v sezóně 2017 bude Malostranské náměstí možné využít pro nekomerční aktivity. „Mimořádně mě těší, že se náměstí proměnilo z parkoviště v místo kulturních akcí i sousedských slavností,“ říká Petra Kolínská a dodává: „Je důležité, aby se do centra Prahy navracel autentický život. Proto velmi pečlivě vybíráme, jaké akce se zde smí konat. Ty čistě komerční odmítáme – vítány jsou zde hlavně lokální a neziskové aktivity.“
O chod náměstí se od července 2016 stará koordinátorka, působící při Institutu plánování a rozvoje Prahy (Praha), která zajišťuje výběr akcí, jejich hladký průběh i pořádek na náměstí. Institut předložil Radě hl. m. Prahy zprávu o tom, jak se zkušební provoz na Malostranském náměstí osvědčil. Zpráva obsahuje i doporučení, jak by náměstí mělo fungovat dál. Zlepšit by se měl i pravidelný úklid náměstí.
Mezi zajímavé akce, situované na Malostranské náměstí, patří např. „Prastánek" Františka Skály – umělecký objekt ušitý náměstí na míru, realizovaný v souvislosti s autorovou výstavou ve Valdštejnské jízdárně nebo site-specific hudební instalace současné hudby ve spolupráci s HAMU.
V Praze je poměrně složitý systém správy veřejných prostranství. Většinu zájemců z řad pořadatelů kulturních či uměleckých akcí odradí množství razítek i poměrně vysokých poplatků. Výhledově by proto měla vzniknout Koncepce užívání klíčových veřejných prostranství. Provoz Malostranského náměstí by měl sloužit jako jeden z příkladů, jak díky pozici koordinátora a jasným pravidlům užívání prostoru usnadnit. V letních a podzimních měsících přes něj projde za hodinu v průměru 4870 lidí.
Od července 2016 z náměstí zmizela auta a stalo se tak prostorem pro odpočinek či konání kulturních akcí. Proběhl zde Tříkrálový průvod, promítání grotesek Charlieho Chaplina s živým hudebním doprovodem, zpívání koled či sousedská slavnost Zažít město jinak!. Náměstí hostilo i výstavy mladých sochařů s AVU. Pod platanem navíc přibyly stolky a židle v rámci projektu Pražské židle.
Magistrát ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) proto v roce 2014 vyhlásil mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž na ideové řešení prostoru Malostranského náměstí, kterou vyhrál návrh architektů Martin Hájka, Václava Hájka a Petra Horského. V srpnu 2016 se pražští radní usnesli na uzavření smlouvy s Ateliérem Hájek o dopracování urbanisticko-architektonické studie na Revitalizaci Malostranského náměstí.
Realizace návrhu se očekává v roce 2018.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818