Legendární příběh Noci na Karlštejně znovu ožívá
KARLŠTEJN: Magické prostředí, hvězdné obsazení a legendární hity. To jsou nejsilnější atributy muzikálu Noc na Karlštejně, který se po 45 letech v novém originálním nastudování režiséra Václava Knopa vrací na hrad Karlštejn. Dvanáct představení se odehraje v červenci a srpnu pod širým nebem na Purkrabském dvoře, premiéra se uskuteční v sobotu 2. července. Producentem muzikálu je Janis Sidovský, kterému jsme položili několik otázek.
Je hlavním důvodem uvedení Noci na Karlštejně letošní výročí Karla IV.?
Přesně tak, muzikál se na hradě bude hrát vůbec poprvé v historii a to právě na počest 700. výročí narození císaře Karla IV. Před 45 lety tu byla uvedena činoherní verze od Jaroslava Vrchlického, písničky Karla Svobody ale v profesionálním provedení na nádvoří zaznějí v premiéře až s námi.
Podle jakých kritérií jste vybíral do tohoto muzikálu účinkující?
Budete se možná smát, ale podle energie. Samotný Karlštejn je magické místo, otec vlasti nechal údajně hrad vybudovat podle svých esoterických schopností na místě prastaré svatyně. Muzikál Noc na Karlštejně je po nějakém čase první velký projekt, kterým hlásím návrat jako producent, takže jsem hodně na intuici spoléhal. Není náhoda, že jsme například zveřejňovali předprodej v den novoluní. A s obsazením je to podobné, i když v tomto případě bylo rozhodující, zda umělci role zvládnou, protože tam jsou poměrně obtížné pěvecké party. Karel Svoboda psal průzračnou hudbu, kde je každé intonační zakolísání znát. A Noc na Karlštejně vyžaduje také herecké kvality, nestačí jen přejít zprava doleva a lomit rukama. V představení je spousta komiky a dialogů, které herci prostě musí dobře zahrát, aby vyzněly správně.
Bude se dějově nějak zásadně lišit vaše verze od slavného filmu?
Ne, ani to není možné. Hrajeme jevištní adaptaci, kterou zpracoval Zdeněk Podskalský ml., syn režiséra legendární filmové předlohy. Do role Karla IV. jsem obsadil Daniela Bambase, jehož znáte třeba z Divadla Na Vinohradech. Věkem odpovídá Karlu IV., vždyť mu při založení Karlštejna bylo pouhých 32 let. Elišku hraje skvělá Hana Holišová, v dalších rolích se představí Regina Rázlová, Jan Kříž, Pavel Vítek, Ivana Korolová, Václav Knop, Miloslav Mejzlík nebo Tomáš Smička, který je, podle mě, velkým překvapením naší inscenace. Postava Peška, kterou ve filmu hrál Jaromír Hanzlík, mu jde výborně.
Kdy jste začal s přípravou Noci na Karlštejně a co bylo z hlediska producenta nejsložitější?
Největším oříškem bylo dostat se na Karlštejn. Ten nedobyli ani husiti a my usilovali o uvedení představení několik let. Nakonec pomohlo štěstí v podobě výročí Karla IV. a ochota kastelána i jeho zástupce se na spolupořádání limitované série 12 představení dohodnout. Na nádvoří produkuji koncerty a představení už od roku 2004 a jsem rád, že důvěru managementu hradu Karlštejn mám.
Zazní v muzikálu písně, které jsou na CD Noc na Karlštejně?
Ano, Hoja, hoj, Lásko má, já stůňu, Do věží a všechny ostatní písně budou herci zpívat živě.
Opravdu odehrajete jen 12 představení a pak muzikál skončí? Nebo s ním máte další plány?
S hradem jsme domluveni na uvedení jen této sady představení. Po derniéře 20. srpna si řekneme, zda nás to všechny bavilo a teprve můžeme začít s plány.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818