ČR: Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví. Během let 2020 a 2021 se jejich výsledek hospodaření očištěný o dotace propadl o více než 3,7 miliardy korun v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla o téměř šest procent.
Zatímco výsledek hospodaření v oblasti kulturního dědictví a scénického umění, kam spadají muzea a galerie, památky, knihovny, divadla a další kulturní zařízení, byl v roce 2019 ziskový (374,9 mil. Kč), v roce 2020 došlo vlivem pandemie ke ztrátě ve výši 330,8 mil. Kč. Zároveň v roce 2020 směřovalo do kulturního dědictví a scénického umění více provozních dotací (o 1,7 mld. Kč). Pokud odhlédneme od částek dotací, byl takto „očištěný“ hospodářský výsledek v roce 2020 o 2,4 mld. Kč nižší než v roce předcházejícím. V roce 2021 se v uvedených dvou oblastech ztráta prohloubila na více než 424 mil. Kč a „očištěný“ hospodářský výsledek byl o 1,4 mld. Kč nižší než v roce 2020 a o více než 3,7 mld. Kč nižší než v roce 2019. Tato částka, tj. 3 766 mil. Kč, představuje skutečný ekonomický dopad dvou let pandemie do hospodaření kulturních institucí v oblasti kulturního dědictví a scénického umění.
„Spolu s dopady na hospodaření kulturních institucí zasáhly důsledky pandemie přímo i jejich pracovníky. Netýkalo se to výdělku stálých zaměstnanců, jejichž průměrné nominální mzdy během dvou let pandemie o 9,9 % vzrostly, ale pracovníků na základě dohod a dále účinkujících a autorů pobírajících honoráře,“ uvádí Jaroslav Novák z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Ostatní osobní náklady se snížily o 272 mil. Kč, z toho o 231 mil. Kč ve scénickém umění. Celkový objem honorářů poklesl dokonce o 1,025 mld. Kč, v tom o 586 mil. Kč ve scénickém umění a o 439 mil. Kč ve vydavatelské činnosti.
Návštěvnost kulturních institucí v druhém pandemickém roce 2021 v porovnání s předchozím rokem ve většině oblastí mírně vzrostla, celkově o 5,8 %. Ve srovnání s rokem 2019 dosahovala však pouze polovičních hodnot. „Oproti roku 2020 vzrostla v roce 2021 nejvýrazněji návštěvnost kulturních domů, historických památek, kin a divadel. Pokles naopak zaznamenaly například knihovny, které se však dlouhodobě potýkají s úbytkem fyzických návštěv,“ dodává Ivo Krobot z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Satelitní účet, který se zaměřuje zejména na ekonomickou stránku oblasti kultury, vydává každoročně NIPOS ve spolupráci s ČSÚ. Aktuální vydání s daty za rok 2021 je k dispozici na webu ČSÚ a NIPOS.
HODICE: Knihovnou roku 2024 je Místní knihovna v Hodicích. Městská knihovna Chodov si odnesla cenu za realizaci odvážného a inovativního konceptu samoobslužné komunitní knihovny a Městskou knihovnou roku 2024 se stala Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk. Ocenění MARK pro mladé knihovníky převzal Bc. Michal Jokeš z Městské knihovny v Praze. Ceny byly slavnostně předány 10. října 2024 v Zrcadlové kapli v Klementinu, sídle Národní knihovny ČR.
ČR-ZAHRANIČÍ: Zamek Cieszyn vás zve k účasti na 23. ročníku přehlídky nejlepších diplomových prací v oboru užité grafiky a designu z Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska a také studentů z těchto zemí studujících na zahraničních univerzitách. Práce v podobě ilustrací (grafiky, fotografii, náhledů) a krátkého popisu je možné nahrávat do 3. listopadu 2024.
ŠTOLMÍŘ U ČESKÉHO BRODU: Začátkem října se v s kostele sv. Havla ve Štolmíři u Českého Brodu konal výjimečný koncert duchovní hudby. Renomovaný soubor pro historicky poučenou interpretaci Musica Florea zde pod vedením dirigenta Marka Štryncla provedl Kyrie a Gloria in G Jana Křtitele Vaňhala (1739–1813) a v české premiéře pak Requiem d moll Jana Zacha (1713-1773).
ČR-PRAHA: Sokolové si již pošesté připomínali Památný den sokolstva – 8. října – jako významný den České republiky. Po celé republice se konaly pietní akty k uctění památky sokolů, kteří obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost.
Památný den sokolstva uctívá nejen pět tisícovek sokolů a sokolek, kteří položili své životy v protinacistickém odboji, a mezi nimiž bylo i na 150 spolupracovníků výsadku Anthropoid, ale i všechny ty, kteří padli v 1. světové válce v řadách československých legií a v řadách 3. protikomunistického odboje.
"Zakladatelé dali Sokolu do vínku ryze demokratické zásady, na nichž sokolská organizace stojí. Jakákoliv totalitní moc tak byla, a vždy bude, pro naši členskou základnu zcela nepřijatelná. I to je skutečnost, kterou si dnešního dne připomínáme," zdůraznil Martin Chlumský, starosta České obce sokolské