sobota
4. května 2024
svátek slaví Květoslav



Kroniky, kronikáři, muzea a archivy v Jihomoravském kraji

Ve dvou předchozích článcích jsme vám přiblížili situaci v okresech Blansko, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo a nyní se zaměříme na krajské město Brno. To mělo do listopadu 1990 pět obvodních národních výborů.

 „Bývalých pět městských kronikářů pracovalo při Muzeu města Brna (MMB), které je také financovalo. Poté se Brno rozdělilo na 29 městských částí a kronikáři nakonec přešli pod nově vzniklé úřady městských částí s tím, že se s dotazy budou obracet na dva určené pracovníky MMB. Tato situace platila zhruba tři roky. Muzeum však procházelo rekonstrukcí a jeho pracovníci stěhovali desetitisíce sbírkových předmětů a pořádali výstavy. Kronikáři nás začali vtahovat do svých problémů a sporů se starosty, a tak nakonec došlo k úplnému útlumu této spolupráce. Do městského archivu byly odevzdány v letech 1991 až 1992 kroniky psané ve čtyřech městských částech, pátá – obvod Bystr – je neodevzdala,“ říká Jindřiška Brančíková, bývalá pracovnice MMB.

Archiv města Brna má vypracovaný soupis brněnských kronik, které jsou uloženy v jeho fondu.

Kroniky a městské části 

S dotazy vztahujícími se k vedení obecní kroniky jsem oslovila většinu brněnských městský částí, jejichž odpovědi budeme postupně zveřejňovat .

Městská část Bohunice

provádí zápisy do kroniky, která je vedena od roku 1990. Z dřívějších kronik se zachovala ta starší, a to ze sedmdesátých let minulého století. Celkem mají bohunické kroniky dvanáct svazků. Přílohy a fotodokumentaci samostatně nevedou, ale tyto materiály vkládají přímo do psaného textu. Městská část má i náhodně získané záznamy, které však součástí kroniky nejsou. Pokud kronikář potřebuje poradit, obrací se na místostarostu konkrétní městské části.

Městská část Bystrc

Tato městská část vede kroniku od roku 1996 a každý ročník má samostatný svazek. Zápisy doprovázejí přílohy a fotodokumentace. Kronikář se v případě nejasností může poradit se starostou, místostarostou nebo se může obrátit na pracovníky z odboru kultury i na členy letopisecké komise.

Městská část Černovice

Zápisy ve zdejší kronice jsou vedeny od roku 1991. Kronika má 17 svazků, které také doprovází fotodokumentace. Od roku 2002 je doplňují i filmové záznamy na DVD. Potřebné informace kronikář získává na školení.

Městská část Chrlice

dopsala zpětně zápisy od roku 1989. Kronika má tři svazky (do roku 2000, z let 2001 – 2006 a od roku 2007). Dříve se do textu vlepovaly i fotografie, nyní je fotodokumentace ukládána samostatně a významnější události jsou zachycovány na CD nebo na DVD. Kroniku od roku 2006 vede Mgr. Jitka Růžičková, která prošla školením a s městskou částí se domluvila na stylu vedení zápisů.

Městská část Jehnice

Kronikářské zápisy jsou pořizovány od dob první republiky a v současné době má kronika tři svazky, které doprovází fotodokumentace. Kronikář se v případě potřeby radí s místními pamětníky.

Městská část Královo Pole

vede kroniku od padesátých let 20. století – první svazek je do roku 1971, druhý zachycuje období 1972 – 1975, třetí 1976 – 1978. Od roku 1979 je pak každý rok uváděn v samostatném svazku. „Dopsané kroniky jsou uloženy v Archivu města Brna a zápisy od roku 1994 jsou navíc zveřejněny na internetu http://kralovopole.brno.cz. Součástí kroniky jsou i tabulky a další přílohy v digitální podobě, které však na internetu k dispozici nejsou. Jako úřednice městské části mám k dispozici dost potřebných informací,“ říká PhDr. Libuše Sedláčková, která kroniku vede od roku 2004.

Městská část Líšeň

Zápisy v obecní kronice jsou vedeny od roku 1921. Najdeme je v pěti velkých knihách a v jedné krabici výpisů. Současná kronikářka A. Mikulková získává potřebné znalosti a informace na školení kronikářů.

Eva Veselá

Mohlo by vás také zajímat...