čtvrtek
2. května 2024
svátek slaví Zikmund



Krajanské Divadlo Za rohem šíří český jazyk a kulturu

Plakát Divadla Za rohemPřed třiceti lety vzniklo v kanadském Vancouveru české Divadlo Za rohem. Jeho členové si tak chtěli zachovat znalost českého jazyka a sounáležitosti se starou vlastí. Letos se stali nositeli ceny "Gratias agit", kterou uděluje ministr zahraničí za šíření dobrého jména České republiky ve světě. Na začátku bylo setkání několika krajanů žijících na západním pobřeží Kanady, kteří se v duchu hesla „Co Čech to muzikant!“ (popřípadě divadelník) rozhodli setkávat za účelem jevištního vystupování v českém jazyce.

 

Na této myšlence se aktivně podílel hlavně pražský divadelník Otta Löwy, který jako jediný ze své židovské rodiny přežil holocaust. V padesátých letech minulého století odešel do Kanady, usadil se ve Vancouveru, hrál divadlo, režíroval a učil herectví, později kromě divadla připravoval pro celoplošnou kanadskou rozhlasovou stanici CBS pořady o české hudbě.

Mnozí jeho žáci pocházeli z řad českých emigrantů a právě oni založili v červenci 1977 český ochotnický soubor, tzv. Český divadelní klub (ČDK). První představení se konalo 4. listopadu 1977 z iniciativy českého herce žijícího v New Yorku – Járy Kohouta, který spolu s amatérskými exulantskými divadelníky vystoupil v populární komedii „Na tý louce zelený“.

Za rok následovala první samostatná produkce, uvedená na oslavu šedesátého výročí založení Československa. Nadšenci, kteří stáli u zrodu ČDK, se rozhodli začít oslavy uvedením „národního kusu“ – Jiráskovy Lucerny.

Jak se médiím svěřil jeden ze zakládajících členů divadla a jeho letitý režisér, profesí dětský onkolog, MUDr. Josef Skála, pojetí tohoto klasického titulu nebylo všem divákům po chuti: „Naši dva vodníci měli na sobě šnorchly, ploutve a na zádech bomby, občas vykoukli i mimo svůj výstup a komentovali dění na jevišti. Bylo to trošku kontroverzní, nicméně se rozkřiklo, že je to jiná Lucerna, a tak na druhé představení přišli i ti, co by normálně nepřišli.“

 

Bílý pierot v podání J. SkályOd klasiků až ke hrám disidentů

V roce 1980 se skupina přejmenovala na Divadlo Za rohem (DZR) a právně formalizovala svou existenci. Uměleckým šéfem se stal MUDr. Skála, který se staral o široký výběr titulů od Jiráska přes Wericha až po Havla. Za třicet let existence se pod hlavičkou divadla uskutečnilo šedesát divadelních akcí a na 150 představení, která vidělo více než dvacet tisíc diváků. Divadlo, které je tč. třetím nejstarším systematicky hrajícím souborem ve Vancouveru, uvádí dramatický repertoár (J. K. Tyl, V. K. Klicpera, V & W, Bratři Čapkové, M. Kundera, O. Pavel, M. Horníček, B. Hrabal a další), za který by se nemusela stydět žádná velká profesionální scéna.

Kanadští divadelníci udělali mnohé i pro prezentování a šíření her českých zakázaných autorů. Pod naprostou většinou představení je jako režisér podepsán právě MUDr. Josef Skála, který je velkým příznivcem dramatika V. Havla: „V sedmdesátých letech se v Československu psaly velice dobré divadelní hry, ale jejich autoři – disidenti, je neměli možnost vidět na jevišti. K nám se tyto texty dostávaly, a některé světové premiéry Havlových titulů se uskutečnily právě ve Vancouveru.“

Dá se říci, že to platí i o nejznámější Havlově hře – Žebrácké opeře, jejíž zakázanou premiéru v roce 1975 v Horních Počernicích StB rozprášila. Plnohodnotnou světovou premiéru v češtině uvedlo DZR Vancouver, a autor s ní byl velmi spokojen. Právě toto představení upoutalo pozornost kanadských profesionálních divadelníků, kteří pak uvedli Havlovu hru ve Skálově překladu v angličtině.

Čeští amatéři z Vancouveru nedisponují vlastními prostory, ale i tak je jejich činnost obdivuhodná. Během let uskutečňují dvě až tři premiéry do roka. Po měsících zkoušení, kdy se ochotníci po práci setkávají v improvizovaných zkušebnách, se nově nastudované představení uvede v premiéře, a pak se několik dní reprízuje. To vše v pronajatém divadle. (Soubor je spřízněn s Českým a slovenským sdružením v Kanadě, pobočka Vancouver, které v letech 2006 – 2008  v rámci programu Odboru kulturních a krajanských vztahů obdrželo od Ministerstva zahraničních věcí ČR peněžní dar ve výši 15 tisíc Kč ročně.)

V posledním desetiletí si Divadlo Za rohem zve k pohostinským vystoupením přední české herce např. Jiřího Pechu, Viktora Preisse, Jiřího Lábuse. V listopadovém programu je ohlášeno hostování Aleny Vránové, Stanislava Zindulky a Jaromíra Dulavy v inscenaci pražského divadla Ungelt „Řidič paní Daisy“.

 

DZR: Scéna z ins. Nebe na zemiCena Gratias agit exilovým divadelníkům

Od roku 1997 každoročně uděluje ministr zahraničních věcí za mimořádné zásluhy v propagaci dobrého jména České republiky v cizině, jednotlivcům a společnostem cenu Gratias Agit, což je jedno z nejvýznamnějších vládních vyznamenání. A právě to bylo uděleno kanadskému Divadlu Za rohem. Ministr Karel Schwarzenberg v odůvodnění vyzdvihl, že DZR ve své činnosti kloubí funkce propagátora českého divadla a kultury a současně také udržovatele českého jazyka. DZR je kromě Nového divadla v Torontu jedinou dlouhodobě působící českou scénou v zahraničí, a její ohlas je jak u diváků, tak u odborné kritiky značný. Jak se zmínili zástupci vencouverských divadelníků kvalita představení a zájem obecenstva láká do řad Divadla Za rohem nové,  zejména mladé členy. Proto všichni věří, že tradice českého divadla ve Vancouveru se bude rozvíjet i nadále.

 

Mária Uhrinová

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.  

Celá ČR, Hl. m. Praha
Co se děje
25.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?

Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!

Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
EDITORIAL
24.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco  návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
01.05.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
24.04.2024