sobota
27. dubna 2024
svátek slaví Jaroslav



Kostelní věž sv. Šimona a Judy se zřítila

LENEŠICE: Uprostřed Lenešic stojí již od počátku dvanáctého století kostel. Vloni v červenci se zřítila jeho věž, jejíž součástí byla i deska, která historikům umožnila přesné datování započetí stavby samotného kostela rokem 1162, což z něho činí stavbu co se charakteru týče značně významnou.

Kostel sv. Šimona a Judy přežil až do devadesátých let 18. století téměř bez jakýchkoli stavebních zásahů či změn. Ovšem v roce 1800 se již nacházel v havarijním stavu, a tak v květnu tohoto roku započala jeho generální přestavba.  Následně dochází k dalším spíše již drobným úpravám, z nichž některé přímo souvisely se snahou věž zajistit.

V devadesátých letech minulého století se  výrazně zvětšují trhliny, vzniklé přetížením věže a proto byla kvůli jejímu odlehčení v roce 2002 vyměněna střešní krytina a instalováno odvodnění mimo kostel. Necelý měsíc před zahájením dalších záchranných prací, které měly chátrání zvrátit, se věž jednoho z nejstarších románských kostelů na našem území zřítila.

Vzápětí po této události se vyjádřila římsko-katolická církev, která je vlastníkem, že na uvedení stavby do původního stavu nemá peníze. Proto navrhovala dostavbu věže podstatně menších rozměrů. Nikdo z Lenešických si však kostel nedokázal jinak než v původním stavu představit. Za účelem dokončení obnovy věže je tedy v Lenešicích vytvořeno občanské sdružení Lenešický okrašlovací spolek. Po mimořádném pracovním zasedání obce, jehož svolání spolek inicioval, aby mohl situaci dále řešit, stojí na straně obyvatel už i vedení obce a slibuje, že nějaké peníze uvolní ze svého rozpočtu. Místopředsedovi občanského sdružení, Jiřímu Plačkovi, jsme položili několik otázek, aby nám současnou situaci a budoucí vyhlídky na rekonstrukci kostela popsal.

 

Můžete na úvod přiblížit, jak Vaše sdružení vzniklo?

Hlavním impulsem bylo zřícení věže lenešického kostela v červenci 2008. Chtěli jsme se aktivně podílet na její obnově, což se nám zatím daří. V současné době máme hotový projekt, který pro nás vypracovala renomovaná projekční kancelář MURUS Praha. Nyní je projekt schválen NPÚ Ústí nad Labem a probíhá stavební řízení.

 

Znáte důvod, proč se věž kostela sv. Šimona a Judy zřítila?

Odpověď na tuto otázku dal právě vypracovaný projekt. Podle analýzy příčin pádu věže vypracované doc. ing. Petrem Fajmanem, CSc. ze stavební fakulty ČVUT je patrné, že na vině byla neúměrná tíha věže, kterou způsobily její přestavby v minulosti.

Stavebně-historický vývoj této památky včetně objasnění havárie bude prezentován na námi pořádané výstavě „Pohled do historie architektury“, která proběhne v červnu v lenešické knihovně.

 

Uvádíte, že na rekonstrukci věže bude třeba deset milionů korun. Jak se Vám daří tyto peníze získávat? S kým spolupracujete a jak Vám jednotlivé správní celky vycházejí vstříc?

Poměrně rychle se nám podařilo sdružit prostředky na projekt obnovy. Na jeho financování se podíleli majitel objektu, tj. Římsko-katolická církev, obec Lenešice, podnikatelské subjekty a v neposlední řadě také drobní dárci.

V letošním roce bychom chtěli realizovat první fázi projektu – sanaci stávajícího zdiva a kamenů, betonáž základů. Tomu však musí předcházet archeologický průzkum. Práce budou z části financovány z Havarijního programu MK, kde jsme uspěli s naší žádostí o dotace, z části opět společnými prostředky Římsko-katolické církve, obce, našeho sdružení a drobných dárců.

Do budoucna by se základem měly stát finance majitele doplněné o prostředky jednotlivých správních orgánů a dalších dárců. Ty by poté sloužily pro získání větších dotací či grantů.

 

Označení okrašlovací společnost používají i další občanská sdružení. Odkud název pochází, jaká je jeho tradice a co přesně znamená?

V dobách Rakouska-Uherska a poté i během první republiky se lidé více sdružovali do nejrůznějších spolků a společně se snažili zlepšit (okrášlit) své okolí. Okrášlení okolí vesnice nebo města výsadbou zeleně, opravou místní památky je hlavním motivem podobných občanských sdružení.

 

Jaké jsou reakce na Vaši činnost?

Myslíme si, že pozitivní. Můžeme to sledovat jednak z počtu dárců z Lenešic a okolí, jednak z mailů, které dostáváme.

 

Jaké jsou plány Lenešického okrašlovacího spolku do budoucna?

(Pozn. redakce Nadace Via vyhlásila návrh na opravu místní Husovy zvonice jako jeden z jednadvaceti projektů, které letos podpoří v rámci programu Fond kulturního dědictví – Záchrana drobných památek místního významu.)

Stěžejním pro nás zůstává obnova kostela sv. Šimona a Judy. V červnu uspořádáme již zmíněnou výstavu o jeho historii, na kterou se nám podařilo také získat grant z nadace Via. Opravu Husovy zvonice zahájíme ještě v letošním roce. Pro její dofinancování žádáme současně o grant z Fondu T-mobile. V budoucnu chceme pokračovat v opravách drobných památek v Lenešicích a okolí. Ale konkrétní projekty si budeme teprve dále upřesňovat.

 

Občanské sdružení plánujete transformovat na veřejně prospěšnou společnost. Jaké máte podněty pro uskutečnění takové změny?

Veřejně prospěšná společnost se nám zdála efektivnější při rozhodování. Nyní čekáme na změnu legislativy, proto jsme zatím případnou transformaci statusu odložili.

 

Přeji hodně úspěchů a děkuji.

 

Díky drobným dárcům se občanskému sdružení Lenešická okrašlovací společnost podařilo ve sbírce na obnovu kostela vypsané spolu s obcí Lenešice a Biskupstvím Litoměřickým získat k poslednímu květnovému dni letošního roku částku sto šest tisíc korun.

 

Kateřina Vedralová

Mohlo by vás také zajímat...

RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.

Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři, Památky
Co se děje
25.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
24.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.

 

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
22.04.2024

ČR: U příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel byl v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) slavnostně vyhlášen vítěz celostátní soutěže Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2023. Vítězem se stalo město Žatec, které zároveň může po dobu roku 2024 užívat titul „Historické město roku 2023“. Součástí ceny je také finanční odměna Ministerstva kultury ve výši 1 000 000,- Kč na další péči o památky v rámci Programu regenerace.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
25.04.2024